Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • по-русски

Obsah

kostely, kaple

Zavidov, Hřbitovní kaple

Kaple u zadní zdi hřbitova, obdélníkového půdorysu. Zděná a omítaná stavba připomíná dnes kapličku malou čtyřbokou věžičkou s křížkem, v níž býval zavěšen zvonec. Uvnitř je kaple zcela prázdná a slouží jako sklad.

Chrášťany, kaple sv. Barbory

Podle pověsti stojí na místě, kde se odehrála událost, která dala podnět k založení vsi i jménu vsi -když jednou lupiči pronásledovali kupce, ubírajícího se zdejší krajinou, ukryl se před nimi v hustém křoví a tak jim unikl. Svou záchranu přičítal přímluvě svaté Barbory a proto k její poctě nechal na místě svého úkrytu postavit kapli. Kolem kaple vznikla časem vesnice, která podle křoví, neboli chrastí, které kupce skrylo, dostala název Chrášťany. Kaple není přístupná.

Tlesky, Kaple Jména Panny Marie

Zděná omítaná stavba obdélníkového půdorysu ukončená půlkruhovým závěrem. Sedlová střecha je kryta taškami. Nad vchodem kaple vystupuje hranolová věžička zvonice s jehlancovou stříškou zakončenou malou kopulí s křížkem. Stěny kaple jsou hladké a jsou prosvětleny jedním nahoře půlkruhově zakončeným oknem. Kaple byla v roce 1995 opravena - střecha a omítky.

Přílepy, Kaple na návsi

Zděná omítaná budova obdélníkového půdorysu byla postavena na počest 40. výročí panování císaře Františka Josefa I. Kaple je kryta sedlovou střechou s taškami. Boční stěny stavby jsou prosvětleny jedním oknem nahoře půlkruhově ukončeným. Nad presbytářem je přistavěna čtyřboká vížka s kamenným křížem, v níž je zavěšen jeden zvonec.

Kalivody, Kaple na návsi

Pozdně barokní kaple čtvercového půdorysu. Nad stanovou střechou, která je krytá taškami, vystupuje čtyřboká zvonička zakončená další stanovou stříškou, jejíž vrchol je opatřen křížem. Ve zvoničce je zavěšen jeden zvon. Vnitřek kaple je sklenut plackou. Nad obdélnými dveřmi je umístěno jedno okno ve tvaru lunety.

Kolešov, Kaple na návsi

Zděná omítaná stavba čtvercového půdorysu s valbovou střechou zakončenou vysokým čtyřbokým oplechovaným sanktusníkem. Vchod do stavby je směrem od návsi. Boční stěna jsou prosvětleny jedním oknem v horní části půlkruhově zakončeným. Řešení stavby odpovídá i skromná výzdoba interiéru.

Vlkov, Kaple se zvonicí

Zděná omítaná stavba čtvercového půdorysu se sedlovou střechou, krytou taškami. Ze střechy vystupuje šestiboká věžička zakončená zvoncovou bání s dvouramenným křížkem. Ve věžičce býval zavěšen jeden zvon, který je dnes sňat. Interiér kaple je bez vybavení.

Krakov, Kaple se zvonicí

Obdélníková omítaná stavba završená trojbokým štítem. Nároží jsou členěna pilastry. Kaple má plochý strop bez zařízení. Krytina tašková, v sanktusníku je umístěný jeden plechový zvon.

Lašovice, Kaple se zvonicí

Prostá novodobá kaplička se zvonicí. Zděná omítaná stavba obdélníkového půdorysu je kryta sedlovou střechou s taškami. Boční stěny kapličky jsou prosvětleny párem oken nahoře půlkruhově zakončenými. Nad střechou vystupuje čtyřboký sanktusník se stanovou stříškou pobitou plechem. Pod ní je zavěšen jeden zvonec. Interiér kapličky je prázdný.

Povlčín, Kaple se zvonicí

Zděná omítaná stavba čtvercového půdorysu je kryta taškovou střechou, nad níž vystupuje čtyřboká dřevěná věžička zakončená plechovou jehlancovou stříškou s malou bání a křížkem. Ve věžičce je zavěšen jeden zvonec. Stěny kaple nejsou opatřeny žádným oknem, pouze na čelní straně (od silnice) jsou obdélné, v horní části segmentově zakončené dveře. Vybavení kaple je prosté.

Lodenice, Kaple se zvoničkou

Zděná kaplička se zvoničkou. Barokní stavba má obdélníkový půdorys a je kryta valbovou střechou s taškami. Nad vchodem do kapličky se zvedá zděný volutový štít, na němž je přistavěna čtyřboká věžička zvoničky opatřená jedním zvonem. Boční stěny kapličky jsou prosvětleny jedním oknem ve tvaru volského oka. Vybavení kapličky je prosté.

Újezdec, Kaple se zvoničkou

Obdélná zděná stavba z červených cihel je polygonálně uzavřena. Sedlová střecha je kryta taškami. Nad ní se zvedá šestiboký sanktusník zakončený vysokou jehlanovou stříškou s malou kopulí a křížkem. Boční stěny kaple jsou opatřeny malým oknem nahoře trojúhelníkově ukončeným. Interiér kapličky je dnes prázdný. Stavba slouží též jako autobusová čekárna.

Sýkořice, Kaple sv. Huberta

Malá kaplička čtvercového půdorysu s jehlanovou střechou v jejímž vrcholu je umístěna věžička se zvonem.

Drahouš, Kaple sv. Jana Nepomluckého

Nově opravená barokní kaple byla na místě původní znovu postavena v pseudobarokním slohu. Kaple má obdélníkový půdorys se závěrem kněžiště půlválcového tvaru. Ze sedlové střechy, kryté taškami, se tyčí u průčelí se vchodem hranolový sanktusník zakončený jehlancovou oplechovanou stříškou. Interiér tvoří empírový oltář s obrazem sv. Jana Nepomuckého. Opravy střechy a fasády byly provedeny v roce 1994. Oltář byl restaurován v roce 1994.

Svojetín, Kaple sv. Jana Nepomluckého

Prostě orientovaná omítaná stavba. Sestává se z lodi o dvou osách a kněžiště s půlkruhovým závěrem. Sedlová střecha se štítem na západní straně je kryta taškami. Osmiboký barokní sanktusník je oplechovaný. Vchod do kaple je ze západního průčelí v rovném ostění. Loď je 12,35 m dlouhá, 6,90 m široká a 4,35 m vysoká. Kryta je rovným stropem, stejně jako kněžiště, oddělené od lodi půlkruhovým vítězným obloukem. Loď je opatřena dvěma páry oken, kněžiště jedním párem, nahoře jsou okna segmentová. Výprava kaple je jednoduchá. Na hlavním oltáři stojí mezi dvěma anděly socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti. Kazatelna je pozdně barokní. V sanktusníku visí dva zvony. První pochází z roku 1722 a nechal ho v dílně Mikuláše Löwa ulít zakladatel kaple Petr Arnošt hrabě Mollart. Druhý zvon vyrobil roku 1803 F. J. Kühner. Kaple sv. Jana Nepomuckého je omítnutá a udržovaná.

Pochvalov, Kaple sv. Prokopa

Architektonickým řešením a svými rozměry spíš připomíná menší kostel. Ve starší literatuře, např. v soupisu památek Bohumila Matějky z roku 1897, je také jako kostel popisována. Novější prameny se však už výhradně drží označení kaple. Je to barokní jednolodní obdélná stavba s polokruhovým presbytářem. Západní průčelí kaple se středním rizalitem je členěno lizénovými rámci, obdélníkovým portálem a oknem. Vrcholí hranolovou věží s cibulovou bání.Loď i presbytář jsou kryty rovným stropem, podvěží je sklenuto plackou. Kruchta je dřevěná. Zařízení interiéru je chudé. Nejcennější je rokokový hlavní oltář s obrazem sv. Prokopa a výjevy ze svatoprokopské legendy. Obraz je orámován bohatě řezaným rámem. Za zmínku stojí i obraz českých světců z 18. století. Kaple je kryta taškami, báň věže je pobita plechem.

Třeboc, Kaple sv. Vojtěcha

Postavena byla v pseudogotickém stylu. Jedná se o jednolodní zděnou omítanou budovu s půlkruhově uzavřeným presbytářem. Boční stěny kaple jsou prosvětleny párem obdélných oken v horní části elipsovitě ukončených. Dvě stejná okna se nacházejí i na bocích presbytáře. Ten je navíc opatřen ještě jedním kruhovým oknem. Sedlová střecha lodi i střecha presbytáře jsou kryty taškami. Šestiboký sanktusník vystupující nad střechu lodi je plechový. Uvnitř sanktusníku je zavěšen jeden zvon. Kaple byla v posledních letech opravena.

Kounov, Kaple sv. Vojtěcha

Je to jednolodní obdélná stavba s půlkruhově uzavřeným presbytářem. Stavba byla postavena v barokním slohu. Obdélná okna kaple jsou ukončena polokruhem. Na vstupním průčelí je štít s nikou, v níž je umístěna socha sv. Vojtěcha. Kaple je zařízena v barokním stylu. Dominantu tvoří hlavní oltář s vyobrazením sv. Vojtěcha, který pochází z druhého desetiletí 18. století. Opraven byl v roce 1883 A. Bauerem. Na oltáři a v nikách se nachází sedm postav světců z poloviny 18. století. Jsou to sv. Vojtěch, sv. Václav, sv. Prokop, sv. Vít, sv. Ivan, sv. Augustin a sv. Mikuláš. Dříve bývala kaple sv. Vojtěcha vyhledávaným poutním místem, o čemž svědčí i její hojné značení na četných dobových mapách.

Vlkov, Kaplička na Děkov

Zděná barokní kaplička. Její dominantou je prostorný výklenek v němž kdysi bývala socha světce. Dnes je prostor prázdný. Kaplička je zanedbaná.

Kněževes, kostel sv. Jakuba Většího

Barokní stavba kostela z roku 1721. Kulturní památka. GPS WGS 84 08.782 E13 38.111.

Kolešovice, kostel sv. Petra a Pavla

Kulturní památka. Barokní stavba z počátku 18. století. GPS WGS 84 N50 08.409 E13 36.647

Kostel Českobratrské církve evangelické

Pseudogotická stavba, která sloužila evangelické církvi. Jeho dominantou je hranolovitá věž s vysokou jehlanovou střechou pobitou plechem.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je prostá omítaná orientovaná stavba, která se skládá z lodi o dvou polích, čtvercového presbytáře s otupenými rohy a dvoupatrové věže vystupující ze západního průčelí a sevřené dvěma přístavky. V jižním přístavku jsou schody do věže, v severním na kruchtu. Nízká sakristie je za presbytářem. Loď měří 8,05 x 9,05 m, presbytář 5,65 x 5,80 m. Výprava kostela je prostá. Hlavní oltář pochází z roku 1845 a jeho ústředním motivem je obraz Nanebevzetí Panny Marie malovaný Janem Kroupou. Ve věži jsou dva zvony, v sanktusníku jeden. Loď, presbytář, sakristie a oba přístavky jsou kryty taškovou střechou. Osmiboký jehlanec věže a sanktusník jsou plechové. Součástí kulturní památky je i náhrobní kříž z roku 1776. Nachází se na hřbitově poblíž vchodových vrat. Je zapuštěný do země a pochází z hrobu jakési Doroty Folbrové. Tento kříž patří k nejstarším dochovaným náhrobním křížům na Rakovnicku.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie sestává z lodi o čtyřech osách a půlkruhového kněžiště. Loď je široká 7,80 m, dlouhá 16,80 m a vysoká 8 m. Zeď, dělící loď od presbytáře, je podepřena na obou stranách opěrným pilířem. Ze západního průčelí vystupuje nízká věž, k níž se po obou stranách připojují proláklé polovice západního štítu lodi. K severnímu boku lodi je přistavěna malá předsíňka a k východnímu průčelí presbytáře čtyřstěnná sakristie. Kostel je kryt na lodi, kněžišti a sakristii taškami, na osmiboké lucerně a cibulové báni věže a na sanktusníku plechem. Ve věži visí dva zvony pocházející z roku 1510. Výprava kostela je v renesančním stylu. Na hlavní oltář byl v roce 1892 zavěšen obraz Nanebevzetí Panny Marie od pražského malíře Josefa Heřmana. Na bočních oltářích jsou obrazy sv. Anny a sv. Jana Nepomuckého z roku 1850, které namaloval Jan Kroupa. Součástí kulturní památky je i ohradní zeď s branou.

Kostel Navštívení Panny Marie

Kostel je postaven v renesančním slohu. Je 28,50 m dlouhý a 15,5 m široký. Zastavěná plocha měří 4 ary a 14 m2. K jihovýchodu obrácená kamenná omítaná stavba se skládá z lodi o rozměrech 19,70 m x 15,50 m x 12,70 m, z kněžiště o jednom poli a závěru z pěti stran osmistěnu. Po obou stranách kněžiště jsou nižší přístavky, které kryjí sakristii a oratoř. Ze západního průčelí, rozšířeného o schodiště na věž a kapli Božího hrobu, vyčnívá trojpatrová věž. Střecha kostela je kryta taškami, osmiboký sanktusník a lucerna věže s cibulovou bání jsou pobity plechem. Výzdoba interiéru je také v renesančním stylu. Hlavní oltář pochází až z roku 1891 a jeho hlavním motivem je oválný obraz Navštívení Panny Marie z počátku 18. století. Na bocích oltáře jsou čtyři menší obrazy sv. Anny, sv. Josefa, sv. Ludmily a sv. Václava. Dnes je petrovický kostel nově omítnut a dobře udržován. Obnovena byla i poutní tradice, která po roce 1948 postupně upadala. Opraven byl v roce 1994.

Kostel Nejsvětější Trojice

Kostel Nejsvětější Trojice je jednoduchá jednolodní stavba obdélníkového půdorysu s dvojboce uzavřeným presbytářem a obdélnou sakristií, která přiléhá k jižní straně. Západní průčelí se zaobleným nárožím, obdélným portálem a oknem vrcholí štítem se stříškovou římsou a kruhovým oknem. Presbytář i loď jsou kryty plochým stropem. Zařízení kostela je chudé. Novodobý hlavní oltář nese 1,70 metru vysoký a 1 metr široký barokní obraz Nejsvětější Trojice se schwarzenberskými znaky. Z postranních oltářů se zachovaly pouze rokokové obrazy sv. Víta a sv. Vojtěcha v řezaných rokajových rámech. Kazatelna je vyvedena v barokním stylu. Střecha kostela je kryta taškami, sanktusník, v němž visí jeden zvon, je pobit plechem.

Kostel Nejsvětější Trojice

Kostel byl postaven v novogotickém slohu. V letech 1883 - 1884 byl rozšířen do dnešní podoby. Jde o jednolodní stavbu s půlkruhově zakončeným presbytářem. V západním průčelí se zdvihá dvoupatrová hranolová věž zakončená jehlancovou střechou. Fasády kostela jsou členěny lizénovými rámci. Okna jsou obdélníková, segmentově zakončená. Ve druhém patře věže je zabudován hodinový stroj. Střecha kostela je kryta břidlicí, jehlan věže oplechován. Zařízení je novodobé, bez větší umělecké hodnoty. Kostel je udržován v dobrém stavu, jeho okolí také. Oprava kostela byla provedena v roce 1996 (klempířské práce, opraveno průčelí s věží a ciferníky hodin).

Kostel Povýšení svatého Kříže

Pseudorománská stavba je tvořená jednou lodí s půlkruhovým závěrem, k níž je z jihu přistavěna sakristie. V západním průčelí se zdvihá hranolová patrová věž s jehlanovou plechovou střechou. Střechy lodi a sakristie jsou kryty taškovou krytinou. Zařízení kostela je strohé, pochází z doby po roce 1861. Kostel je značně zanedbán stejně jako jeho okolí.

Kostel sv. Bartoloměje

Z historie vyplývá, že ke kostelu patřil velký kus lesa. Zachovala se i jména zdejších farářů. V roce 1377 zemřel kněz Rudlin a jeho nástupcem se stal Mikuláš z Prahy. Ten byl roku 1394 vystřídán farářem Blaškem. Po něm působili ve velké Chmelištné ještě faráři Heřman (do roku 1403), Václav (1403 - 1415), Petr (po roce 1415), Jan (do roku 1423), Jiří z Unhoště (1423 - 1425) a jako poslední po roce 1425 Václav z Voděrad. Za husitských bouří byli katoličtí duchovní vyhnáni a celý kraj, včetně panstva, se přidal na stranu reformního hnutí. Zpráva z roku 1635 hovoří o tom, že ačkoliv již byla ve Velké Chmelištné reformace zcela potlačena a opět nastoleno římsko-katolické vyznání, byl zdejší kostel (už bez fary), přidělen pod patronát jesenického děkanátu. V roce 1774 byl značně poškozený kostel sv. Bartoloměje znovu postaven a vybaven. Roku 1786 tu byla zřízena lokalie, která však byla stále podřízena do Jesenice. Následně v roce 1787 byla při kostele vystavěna farní budova, jíž se dožadoval lokalista Páter Aegidius Geppert. Teprve až 11. ledna 1855 byl kostel povýšen na farní.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje

Pseudorománská stavba pravoslavného kostela, který byl původně postavený jako evangelický. To prokazuje strohý stavební styl budovy a její bývalé prosté vybavení. Jde o prostou zděnou omítanou stavbu s půlkruhovým závěrem. Její dominantou je hranolovitá věž na západní straně v níž je vchod do kostela. Krytina je tašková, věž oplechovaná. Kostel byl celkově opraven v roce 1997.

Kostel sv. Gotharda

Kostel sv. Gotharda je orientovaná kamenná omítaná stavba, která se skládá z lodi, k níž přiléhá na východní straně presbytář. Ten je v půdorysu zaokrouhlený podobně jako západní průčelí. Za presbytářem leží na východ malá sakristie a ze západního průčelí vyčnívá uprostřed jednopatrová věž, krytá plechem v osmibokém, silně staženém jehlanci. Plechový kryt má také osmiboký sanktusník. Samotný kostel je zastřešen taškami. Dovnitř vedou dva vchody - pod věží a na jižní straně. Loď je 12,50 m dlouhá, 8,60 m široká a 7,60 m vysoká. Sklenuta je křížovou klenbou. Zvony jsou na věži dva - první s reliéfem sv. Jana Evangelisty je z roku 1566 a druhý s reliéfem bičování Ježíše Krista z roku 1592. Dominantou hlavního oltáře je obraz sv. Gotharda v oblacích, pod kterými stojí Mojžíš držící hůl s hadem a vedle na zemi leží spící Jonáš. V pozadí je vyobrazeno biblické město Ninive. Součástí kulturní památky je ohradní zeď a márnice.

Kostel sv. Jakuba Většího

Prostá omítaná stavba, sestávající se z dvojosé lodi a obdélného kněžiště o jedné ose, k němuž přiléhá na sever malá sakristie. K východnímu průčelí se pojí dvoupatrová věž mezi dvěma přístavky. V jednom z nich je schodiště na kruchtu a ve druhém Boží hrob. Vše je kryto taškovou střechou, jen báň věže a sanktusník jsou pobity plechem. Do kostela se vchází třemi vchody, přičemž hlavní je pod věží. Do sakristie vede vchod od západní strany. Loď kostela je 13 m dlouhá, 8,45 m široká a ve výšce 7 m je sklenuta valenou klenbou s výsečemi nad výklenky u oken. Sakristie je zaklenuta zrcadlovou klenbou. V roce 1995 dostal městecký kostel novou střechu, obnoveny byly také fasády. Památkově chráněná je i ohradní zeď.

Kostel sv. Jakuba Většího

Gotická budova kostela sv. Jakuba Většího je postavena z pískovce, pouze presbytář je z opuky. Stavba se skládá ze tří lodí, presbytáře, sakristie a věže. Hlavní loď je 21 m dlouhá a 5,55 m široká. Šířka všech tří lodí je 13,35 m. Gotický presbytář (7,85 m dlouhý a 5,18 m široký) je uzavřen pěti stranami pravidelného osmiúhelníka. Každá ze tří lodí je rozdělena na tři pole křížovou klenbou a je uzavřena hladkým kulatým svorníkem. Klenba presbytáře sestává ze dvou polí zaklenutých také křížovou klenbou a z paprskovitého závěru. Sakristie obdélníkového tvaru přiléhá k severní stěně kostela. Věž postavená z kvadrátních kamenů je 27 m vysoká a 7 m široká. Hlavní vchod do srbečského kostela je ze západní strany do lodi. Výzdoba kostela je rozmanitá, zahrnuje prvky gotického, barokního i pseudogotického původu. Dominantu tvoří hlavní oltář s obrazem sv. Jakuba od Františka Sequense, který byl vysvěcen roku 1891. V pravé lodi stojí gotický řezaný oltář sv. Jana Nepomuckého zhotovený v Bohušově. V levé zdi presbytáře se nacházejí náhrobní kameny Adama Hrušky z Března a Dětřicha Reichla z Reichu z druhé poloviny 16. století. Věž kostela je opatřena třemi zvony - sv. Jakubem, sv. Annou a sv. Janem. Součástí kulturní památky je i ohradní zeď.

Kostel sv. Jakuba Většího

Původně gotická stavba, přestavěná roku 1746 v barokním slohu. Kostel je jednolodní s půlkruhově zakončeným presbytářem. V patře nad sakristií je oratoř. K severní straně presbytáře přiléhá hranolová věž zakončená cibulovou bání. V západním průčelí a na severní straně lodi se nacházejí předsíňky. Fasáda kostela je členěna lizénovými rámci. Okna jsou segmentově zakončená. V západním průčelí je vestavěn jednoduchý štít, který je po stranách ukončen barokními sochami. Sošky jsou i na vrcholu štítu a v nice uprostřed. Vnitřek kostela je plochostropý. V lodi upoutá štukové zrcadlo. Kruchta je dřevěná. Zařízení kostela je barokní a pochází převážně ze 17. a 18. století. Dominantou je hlavní portálový oltář z doby kolem roku 1700. Střecha kostela je kryta taškami, báň věže je oplechovaná.

Děkov, Kostel sv. Jana Křtitele

Po původním kostelu, zaniklém v období nepokojů byl vystavěn nový kostel Narození sv. Jana Křtitele. Je to jednolodní omítaná stavba s trojboce zakončeným presbytářem a s nízkou hranolovitou věží na severní straně, která je zakončena cibulovou bání se sanktusníkem. Fasády kostela jsou hladké, nečleněné. Okna obdélníková, segmentově zakončená. Loď i presbytář jsou plochostropé, stěny nečleněné. V západní části lodi je zděná kruchta. Sakristie, která se nachází v podvěží, je sklenuta křížovou klenbou. Vybavení kostela je různorodé. Pochází ze 17. až 19. století. Nejstarší je kazatelna z 2. pol. 17. století, stejně jako hlavní oltář, který byl roku 1899 nově upraven. Z 18. století pochází portál se sochami světců. Barokní jsou i dva boční oltáře.
---
Místní farní kostel, který byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle tradice nejstarší kostel v celém okolí, měl by být založen v roce 1037 mnichy ostrovského kláštera u Davle, kteří nechali všechny své stavby vytvořit na počest sv. Jana Křtitele, ale je jisté, že tento kostel stál již před rokem 1341, protože v tomto roce sem přišel farář. Zda kostel byl v následující době husitský se nedá s jistotou určit, zřejmě zůstal katolický, ale podle záznamu zpustošili husité okolí i vesnici, jejíž poslední zbytek je dnešní Žižkův dvůr. Husismus se dostal, až do blízkého okolí, tímto byl 15. leden 1418 faráři z Hořesedel pověřen úkolem novému faráři z Veclova zbavit přísahy, tak že sv. přijímání probíhalo formou darů chleba, později byl kostel protestantský. Obdržel, ale v dobách protireformačních samostatného duchovního a vytvářel střed církevní oblasti, ke které patřily Děkov, Hořovičky, Hokov, Vlkov, Kolešovice, Hořesedly, Pšovlky, Přílepy, Svojetín, Povlčín, Kounov, Oráčov a další roku 1665 - 1707. Původní dům boží byl během třicetileté války zničen a podle záznamu faráře Maxmiliána Dreschlera v roce 1664 nově postaven 1720 nově renovován, 1868 přistaven a vybaven většími okny. Zvony pocházely ze starého kostela, kdy větší ze zvonů má český nápis, který na konci 14. st. a začátku 15. st. zněl: ,,Marie matko, ctihodná panno pros za nás u pána boha“! Prostřední zvon má kromě latinského nápisu poznámku o roku 1550 a byl v roce 1847 nově odlit. Malý zvon neměl žádný nápis a byl v roce 1886 také nově odlit. Věžní hodiny byly zabudovány podle inventáře před rokem 1731. Staré varhany byly instalovány v roce 1796, v roce 1868 byly přepracovány, renovovány a v roce 1905 byly vyměněny. Obrazy Křížové cesty jsou darem pana Emanuela Grimma z Hořesedel (1902).
/Bylo čerpáno: Archivní prameny Vlastivěda Wenzel Roth (politický okres Podbořan a Jesenice)

Kostel sv. Markéty

Dnešní budova kroučovského kostela je jednolodní podélná stavba s polygonálně uzavřeným presbytářem obráceným k jihu. Loď je plochostropá, presbytář je sklenut křížovou klenbou. Zařízení kostela je novodobé. Na hlavním jednoduchém oltáři je zavěšen obraz sv. Markéty z roku 1894, jehož autorem je Ferdinand Velc. Na zdi lodi jsou vymalováni dva světci v barokních rámech. Věž je opatřena dvěma zvony. První nechala ulít u Krištofa Scherba, zvonaře na Starém městě pražském, v roce 1607 Kateřina Žďárská z Reichu. Druhý zvon pochází z roku 1887 a ulil ho pražský zvonař Josef Diepoldt. Celý kostel sv. Markéty je kryt taškovou střechou. Kostel je po opravě střechy a výměně střešní krytiny.

Kostel sv. Markéty

Kostel sv. Markéty je orientovaná stavba sestávající z gotického presbytáře o jednom poli a závěru ze tří stran osmistěnu, jehož nároží podpírají čtyři opěrné pilíře. Loď o dvou osách je 13 m dlouhá a 8,50 m široká. Z jejího západního průčelí vystupuje jednopatrová věž. Původní krytina celého kostela bývala tašková. Raně barokní výprava interiérů pocházející z druhé poloviny 17. století vzala v minulých desetiletích za své. "Péče" státu o církevní kulturní památky se podepsala na nesuchyňském kostele tak výrazně, že se z něho málem stala ruina. V letech 1993 –1996 bylo provedeno statické zajištění zdiva, nový krov a krytina. Byly tak učiněny první postupné kroky, aby památce byl vrácen zpět její důstojný vzhled, který si zaslouží.

Kostel sv. Markéty

Barokní stavba filiálního kostela. Dominantou stavby je průčelní věž s nízkou jehlanovou dvojitou střechou. Loď v půdorysu obdélníku má zaoblené rohy a plochý strop. Čtvercový presbytář je sklenut plackou. Loď i presbytář jsou opatřeny eliptickými okny. Hlavní oltář je v barokním slohu z 1. pol. 18. století. Hlavní částí oltáře je socha sv. Markéty klečící na drakovi (od počátku 20. století poškozená). Krytina kostela je tašková, věž oplechovaná . Vnější omítky poškozené a zanedbané. V blízkosti kostela se nachází hřbitov. Památkově chráněna je i hřbitovní zeď.

Kostel sv. Martina

Současná budova kostela je postavena v jednoduchém barokním slohu. Sestává z lodi o třech osách, v jejímž prodloužení se nachází čtyřboký presbytář o jedné ose. Za ním je nízká sakristie. Ze severního průčelí lodi vystupuje silná hranolová jednopatrová věž. Původní krytina kostela byla tašková, s výjimkou střechy věže ve tvaru polobáně a sanktusníku, které jsou plechové. Výprava kostela je barokní. Stěžejním motivem hlavního oltáře je obraz sv. Martina na koni podělujícího žebráka pláštěm. Věž je osazena třemi zvony z let 1579, 1753 a 1762. Čtvrtý zvon býval v sanktusníku. Zbečenský kostel, včetně přilehlé fary, byl značným nákladem zrestaurován v roce 1993. Památkově chráněné jsou nejen budovy kostela a fary, ale i brána farského dvora a jeho areál se stodolou.

Kostel sv. Martina

Kostel sestává z jedné lodi obdélného tvaru, obdélného segmentem zakončeného presbytáře a čtvercové sakristie. Loď je 6,10 m dlouhá a 5 m široká. Presbytář měří 6,30 x 5 metrů. V průčelí kostela je lizénový rámec, obdélný portál, čtvercové okno a volutový štít s oválným oknem a se segmentem proloženou římsou. Na bočních fasádách jsou obdélná, v horní části provoúhle rozšířená okna. Presbytář, loď i sakristie jsou plochostropé. Na stropě presbytáře je namalována v záři holubice. Zařízení kostela je rokokové a barokní. Hlavní oltář z druhé poloviny 18. století je rokokový, panelový, zdobený střídmě rokají a sochami andílků. Oltářní obraz pochází z roku 1924 a nahradil původní neumělý obraz E. Packa z roku 1809. Kostel sv. Martina je kryt taškovou střechou, pouze sanktusník s jedním zvonem je plechový.

Kostel sv. Martina

Kostel je jednoduchá barokní stavba, které vévodí v průčelí věž se zkosenými rohy. Původně přestavěný kostel je jednolodní obdélníková stavba se zkosenými nárožími. Stejně tak i presbytář je obdélníkový se zaoblenými rohy. V bocích lodi i presbytáře jsou veliká okna polokruhově zaklenutá. Presbytář i loď jsou sklenuty valeně do pásů. Klenba spočívá na sdružených přístěnných pilířích s římsovými hlavicemi. Původní krytina střechy byla břidlicová. Vybavení kostela je většinou barokní. Hlavním motivem oltáře je obraz sv. Martina na koni z 1. pol. 18. století. Věž je osazena dvěma zvony. První pochází z konce 15. století. Druhý zvon dal ulít roku 1557 Kryštof Jindřich z Kolovrat. Cennou historickou památku představuje šest náhrobních kamenů z opuky zasazených do vnitřních zdí kostela. Na prvním z nich, z roku 1592, je vyobrazen klečící muž ve válečném oděvu a žena s dítětem. Patří Janu Jindřichu Krakovskému a Ludmile z Kolovrat. Na druhém náhrobku je rytíř klečící před křížem. Kámen je z roku 157!6 a patří Bernardu Krakovskému z Kolovrat. Na třetím náhrobku je stojící ženská postava. Váže se k roku 1575 a patří paní Sofii, rozené Šlikové. Čtvrtý náhrobní kámen zobrazuje zmrtvýchvstání Spasitele. Kristus je také vytesán nad erby Kolovratů a Šliků. Náhrobek je z roku 1596 a náleží Kryštofu Jindřichu Krakovskému z Kolovrat. Pátý kámen je obdélníkový, nahoře zahrocený. V reliéfu je vyobrazen Ježíš na kříži. Po stranách jsou opět kolovratské a šlikovské erby. Náhrobek pochází z roku 1582 a náleží kateřině z Kolovrat rozené Šlikové. Poslední náhrobek je umístěn v dlažbě před hlavním oltářem. V hořejší části je deska s málo čitelným nápisem. Dva náhrobky byly restaurovány v roce 1991. V dolní části je v kruhovém poli vytesán šlikovský erb. Součástí chráněné památky je i hřbitovní zeď.

Kostel sv. Máří Magdalény

Omítaná orientovaná stavba se skládá z lodi o dvou polích, presbytáře o jednom poli, zevně z pěti stran osmistěnu a jednopatrové hranolové věže. S výjimkou věže, která je pobita plechem, je kostel kryt taškami. Vchody vedou dovnitř tři, hlavní je pod věží. Loď je široká 9,50 m, dlouhá 11 m a vysoká 8 m. Dělena je dvěma pilíři a sklenuta valenou klenbou s výsečemi. Oltářní obraz sv. Maří Magdaleny maloval roku 1894 pražský malíř Viktor Trsek. Součástí kulturní památky je i hřbitovní zeď.

Kostel sv. Michaela Archanděla

První zpráva o kostele svatého Michaela Archanděla ve Skryjích je z roku 1350, kdy je uváděn jako farní. Za husitských válek byl zdejší kněz vypuzen a kostel zůstal dlouho pod správou faráře z Drahoňova Újezda. Až do roku 1564 byl skryjský kostel katolický. Od té doby, až po bitvu na Bílé hoře v roce 1620, sloužil pod obojí. Za třicetileté války byl vypálen švédskými vojsky. Roku 1659 byly Skryje přiděleny ke skřivaňské faře a později k Panošímu Újezdu. Nový majitel křivoklátského panství hrabě z Valdštejna nechal kostel svatého Michaela Archanděla v roce 1696 opravit, postavil novou zvonici, která byla dosud dřevěná, a v roce 1712 zbudoval od základu nový kostel nákladem 2 588 zlatých. Roku 1794 byla ve Skryjích zřízena lokalie a ta v roce 1855 povýšena na faru. Předtím, roku 1839, byl kostel znovu opraven.

Kostel sv. Mikuláše

Datum založení starobylého kostela není známé. Původní stavba bývala obehnána zdí, takže kostel se nalézal v centru ohraničené plochy, do níž vedly tři vchody. Bezpochyby tu býval hřbitov, neboť na východní straně kostela stávala kostnice. Dnešní barokní podobu získal sv. Mikuláš kolem roku 1840, kdy byl zcela přestavěn podle návrhu architekta Františka I. Préea. Je to jednolodní orientovaná omítaná stavba obdélníkového půdorysu. Kryta je taškovou střechou. Báň věže a sanktusník jsou pobity plechem. Loď je 11 m dlouhá a 8 m široká. V bočních zdech je po třech oknech a na jihu, ve středu zdiva, boční vchod. Hlavní vchod se nachází na západní straně pod věží. Čtvercový presbytář s jedním oknem měří 5,5 metru. K severní stěně kostela přiléhá sakristie. Věž je na straně západní. Je zakončena cibulovou bání. Loď je sklenuta valenou klenbou s lunetami, presbytář je plochostropý. Zařízení kostela sv. Mikuláše je pseudogotické. Vévodí mu hlavní oltář z roku 1871, jehož dominantou je obraz sv. Mikuláše od L. J. Bernarda. Na dvou bočních oltářích z roku 1872 jsou obrazy sv. Terezie a sv. Alžběty od E. Lauffera. Do východní stěny kostela je zasazen obdélný kámen, v němž je vytesán nápis z několika záhadných písmen. Čitelné je pouze písmeno W uprostřed 52 cm dlouhého a 9 cm vysokého nápisu. Může jít o vladislavské W, které by mohlo nápis situovat na přelom 15. a 16. století. Zda jde o kryptogram však nemůžeme s určitostí tvrdit. Věž kostela je opatřena dvěma zvony. Velký zvon se nazývá Svatá Trojice a byl ulit v dílně rakovnického mistra Flemmika roku 1607. Menší zvon se jmenuje Josef a slit byl roku 1737 na Malém městě pražském v dílně Valentina Lissaka.

Kostel sv. Petra v okovech

Původní je zdivo presbytáře, vítězný oblouk a část zdiva lodi. Je to jednolodní omítaná stavba se čtvercovým pravoúhle zakončeným presbytářem, čtvercovou sakristií na severní straně a s hranolovitou věží v západním průčelí, která byla k lodi přistavěna 1665. Presbytář a sakristie jsou sklenuty křížově bez žeber. Loď je plochostropá, stěny nečleněné. Střecha věže byla dříve kryta šindelem, nyní je oplechovaná. Loď a sakristie jsou kryty taškami. Výprava kostela je barokní. Hlavní oltář je z 2. poloviny 17. století. Je portálový s novm obrazem, nad nímž je kartuš s malovaným znakem Týřovských z Ensidle. V lodi, v rozích po stranách vítězného oblouku , jsou dva barokní boční oltáře. První je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému, druhý Immaculatě. Oba oltáře pocházejí z doby kolem roku 1710. Kamenná kazatelna je z roku 1715. Věž je vybavena dvěma zvony. Svatý Pavel byl ulit v 15. století a sv. Petr roku 1594 pražským zvonařem Brykcím. Po stranách vchodu na hřbitov jsou dva náhrobní kameny z pískovce z let 1590 a 1618 se znaky Chlumčanských a Úlických z Plešnic a Týřovských z Ensidle. Součástí kulturní památky je i hřbitovní zeď.

Kostel sv. Vavřince

Jde o barokní stavbu, jednolodní, s půlkruhovým uzavřeným presbytářem a se sakristií na severní straně. Fasády kostela jsou hladké, členěné okny se segmentovými záklenky. Loď je kryta rákosovým stropem s lunetami, presbytář plackou a konchou. Vybavení kostela sv. Vavřince pochází z 18. století. Vévodí mu sochařský oltářík Ukřižování z druhé poloviny 18. století. Za povšimnutí stojí socha sv. Jana Nepomuckého ze stejného období. Kostel byl restaurován v roce 1994. Opraven byl interiér i venkovní omítky. Krytina sedlové střechy je tašková, sanktusník, ve kterém visí jeden zvon, je oplechovaný. Okolí kostela je poměrně upraveno.

Kostel sv. Vavřince

Nezabudický kostel je prostá stavba sestávající z lodi o dvou polích a presbytáře o pěti stranách osmistěnu. K ní na sever přiléhá sakristie. Ze střechy vystupuje na západní straně jednopatrová věž sevřená přístavky. V jižním přístavku je schodiště, v severním kaplička. Kryt na valbě lodi, na presbytáři a přístavcích je taškový, na osmibokém jehlanci věže a cibulové báni sanktusníku plechový. Vnitřek lodi měří 15,50 x 8,40 x 6,30 metru až k rovnému stropu. Otvírá se půlkruhovým vítězným obloukem do kněžiště, které je zaklenuto valeně s výsečemi. Také sakristie je zaklenuta valeně. Výprava kostela je barokní. V současné době patří nezabudický kostel ke zbečenské farnosti. Kostel byl opravován v roce 1997.

Kostel sv. Víta

Původně gotický kostelík byl v polovině 18. století barokně přestavěn. Je to jednolodní obdélná stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem. Na severní straně kostela je přistavěna sakristie a na jižní vstupní předsíň. Presbytář, loď, sakristie a předsíň jsou plochostropé. Kostel sv. Víta je opatřen obdélnými polokruhem ukončenými okny. Pouze v jižní stěně presbytáře je gotické hrotité okno s jednoduše profilovaným ostěním. V severní stěně presbytáře se nachází pozdně gotický sanktuář. Zařízení interiéru je pozdně barokní. Hlavní oltář pochází z druhého desetiletí 18. století. Doplněn a opraven byl v 19. století. Dominuje mu barokní obraz svatého Víta zrestaurovaný roku 1899 J. Hübschem. Boční oltáře sv. Anny a Panny Marie jsou pseudorománské, kazatelna pseudobarokní a varhany pseudorenesanční. Křtitelnice pochází z poloviny 18. století. U kostela je postavena pozdně barokní dvoupatrová zvonice na čtvercovém půdorysu.

Kostel sv. Vojtěcha

Kostel je obklopen hřbitovem, původně byl barokní a roku 1737 přestavěn a opraven roku 1931. Jde o jednolodní stavbu s půlkruhově uzavřeným presbytářem a se sakristií na jižní straně. Po obou stranách lodi ses nacházejí kaplové výklenky. V západním průčelí se zdvihá hranolová věž, kterou se vstupuje do vnitřních prostor kostela. V lodi je oválná plochá kopule a valená klenba s výsečemi. Také v presbytáři se nachází klenba s výsečemi. Sakristie je plochostropá. Zařízení je převážně barokní, pocházející z druhé poloviny 18. století. Dominantu tvoří hlavní portálový oltář, který byl zhotoven kolem roku 1750. Jeho ústředním motivem je obraz svatého Vojtěcha od J. Kramolína, který doplňují sochy světců a rokajový dekor. Střecha kostela je tašková, sanktusník a vrcholová stříška báně jsou oplechovány. Součástí kulturní památky jsou i dvě sochy - sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Umístěny jsou na ohradní zdi u vchodu do kostela. Jedná se o pískovcové plastiky pocházející z 18. století. Obě sochy stojí na vysokých hranolových sloupech, do nichž byla kdysi vsazena kovová vrata, jimiž byl celý areál kostela a hřbitova uzavřen. Kostel byl opravován v letech 1992 a 1993 (tesařské a klempířské práce, nová krytina).

Kostel Všech Svatých

Kamenná omítaná stavba je obrácená k severovýchodu. Sestává z lodi o třech polích. Na jihozápadní straně k ní přiléhá jednopatrová čtyřboká věž. Na severovýchodní straně se nachází přesbytář o jednom poli s otupenými rohy a za ním malá sakristie. Loď je dlouhá 15,3 m, široká 7,3 m a vysoká 6,9 m. Kostel je kryt taškovou krytinou s výjimkou věže, jejíž střecha ukončená bání je plechová, stejně jako osmiboký sanktusník. Dovnitř vedou dva vchody. První je pod věží, druhý (do sakristie) v severovýchodní stěně. Raně barokní výprava kostela je chudá. Ústředním motivem hlavnho oltáře je obraz Všech svatých. Raritou je dřevěná 1,75 m vysoká socha sv. Jana Nepomuckého, stojící v kostelní lodi. Tato socha pocházející z konce 16. nebo počátku 17. století, představovala původně mistra Jana Husa. Po rekatolizaci kostela byla v 18. století upravena na podobiznu Jana Nepomuckého. Zvony visí ve věži dva. První je z roku 1609 a ulit byl v dílně akovnického zvonaře Matěje Flemmika, druhý zhotovil Tomáš Jaruš roku 1650. V roce 1995 byly na kostele provedeny opravy klempířských prvků. Jinak je stavba v zanedbaném stavu, jako její okolí.

Kounov, poutní kaple sv. Vojtěcha

Podle pověsti stojí kaple na místě, kde svatý Vojtěch zázračně vyprosil před více než tisíci lety pro zdejší kraj, sužovaný tehdy ničivým suchem, životodárný déšť. První neděli po svátku sv. Vojtěcha se u kaple koná pouť. Kaple není přístupná.

Křivoklát, kostel sv. Petra

Novogotická stavba z konce 19. století od významného českého architekta Josefa Mockera, stavitele pražské svatovítské katedrály. Nad hlavním vchodem znak knížat Fürstenberků, donátorů stavby.

Lišany, kostel Nanebevzetí Panny Marie

Lišanský kostel byl nejspíše současně i tvrzí. Stál již ve 14. století. Přestavěn byl roku 1728. Kulturní památka

Olešná, kostel sv. Martina

Barokní stavba se samostatně stojící, průchozí zvonicí a kapličkami křížové cesty v ohradní zdi. Areál kostela není přístupný. Před kostelem barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1704.

Oráčov, kostel sv. Jakuba Většího

Původně gotický, roku 1746 barokně přestavěný kostel stojící na oráčovské návsi. Kulturní památka

Petrovice, kostel Navštívení Panny Marie

Pěkná barokní stavba z počátku 18. století. Zasvěcení kostela připomíná zázračnou událost, která se koncem 17. století odehrála u studánky v sousedství kostela - jedné dívce se tu zjevila Panna Maria. S kostelem sousedí pozoruhodný areál barokní fary, pocházející ze stejné doby.

Přílepy, kaplička se zvoničkou

Kaplička byla vystavěna na počest 40. výročí panování císaře Františka Josefa I.

Rakovník, kostel sv. Bartoloměje

Gotická stavba, upravená po roce 1885 významným českým architektem a stavitelem pražské svatovítské katedrály Josefem Mockerem. Uvnitř kostela skvostná gotická kazatelna. Prohlídka interiéru jen ze zádveří kostela. Vedle kostela zvonice z roku 1495.

Skryje, kostel archanděla Michaela

Barokní stavba z první poloviny 18. století.

Šanov, kamenný kříž Doroty Folbrové

Náhrobní kříž se nenápadně krčí hned vpravo za vraty hřbitovní zdi u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Pochází z roku 1776.

archeologická naleziště

Kounov, hradiště Rovina

Keltské hradiště z 6. století před naším letopočtem o rozloze zhruba 8 hektarů, vymezené ze tří stran pozůstatky mohutných, původně zřejmě až šest metrů vysokých valů (viz snímek). Účel hradiště není jistý, mohlo jít o úkryt pro stáda dobytka v době nebezpečí, ale také kultovní areál.

drobné sakrální stavby, kříže

Boží muka

Boží muka z červeného jemnozrnného pískovce.

Boží muka

Jednoduchý kamenný kříž na masivním hranolovém podstavci s plastikou umučeného Ježíše Krista.

Boží muka jihovýchodně v obci

Boží muka na jižním okraji obce: pískovcová boží muka u zahrad rodinných domů, dílo pochází z roku 1862, skládá se ze tří částí – soklu (podstavce) s vytesaným, poměrně čitelným nápisem a letopočtem vybudování, vysokým štíhlým sloupem v jehož výklenku je umístěna plastika Panny Marie, vrchní část byla zakončena křížem, který je uražen a jeho fragmenty se v okolí díla nenachází.

Boží muka na Hvozd

Novodobá boží ve tvaru pískovcového jehlance, jenž je opatřen v horní části mělkou prázdnou nikou.muka

Boží muka na Smrk

Sloupková boží muka, čtyřboká zděná a omítaná stavba, v jejímž středu je nika s malým křížkem. Nahoře jsou zakončena nízkou stanovou stříškou.

Boží muka pod lesem

V obci se zachovala dvoje téměř totožná pilířková boží muka. Čtyřboký pískovcový pilíř je opatřen nikou, v níž se nachází plastika Bolestné Panny Marie vytvořená technikou basreliéfu. Boží muka jsou zakončena korinthskou hlavicí s železným křížkem. Boží muka pod lesem byla obnovena v roce 1893.

Boží muka severně od obce

Sloupková boží muka z červeného pískovce. Jde o malou obdélníkovou schránku s nikou téhož tvaru. Je umístěna na vysokém hranolovitém podstavci. V prázdné nice býval svatý obrázek. Boží muka jsou zakončená dvouramenným křížem.

Boží muka u kaple

V obci se zachovala dvoje téměř totožná pilířková boží muka. Čtyřboký pískovcový pilíř je opatřen nikou, v níž se nachází plastika Bolestné Panny Marie vytvořená technikou basreliéfu. Boží muka jsou zakončena korinthskou hlavicí s železným křížkem. Na křížku božích muk před kaplí je umístěna soška ukřižovaného Ježíše Krista.

Boží muka v poli

Sloupková boží muka s kapličkovitým ukončením s mělkou, dnes již prázdnou nikou, ve které byl patrně umístěný svatý obrázek.

Boží muka za obcí

Novodobě upravené torzo božích muk s největší pravděpodobností patřilo ke dvojici dochovaných božích muk. Na původní kamenný podstavec byl osazen vysoký komolý jehlan z betonu, ukončený malým kovovým křížkem

Břetislavova kaplička

Výklenková kaplička obdélníkového půdorysu zastřešená sedlovou stříškou

Dřevěná zvonička na návsi

Vkusně zhotovená dřevěná zvonička na návsi.

Dřevěná zvonička u domku

Modernější provedení dřevěné zvoničky u domku

Dřevěná zvonička u kaple

Dřevěná zvonička u kaple sv. Vojtěcha

Dřevěná zvonička v obci

Drobná stavba, kterou tvoří dřevěný podstavec v horní části rozvětvený do vidlice, na němž je připevněna malá stříška ze šindelů. Pod stříškou je zavěšen zvonec.

Dřevěný kříž u Malé Bukové

Prostý, ručně tesaný dřevěný kříž na lesním rozcestí z Velké Bukové do Malé Bukové

Dřevěný kříž k Rozvědčíku

Vysoký dřevěný kříž obrostlý křovím při cestě k Rozvědčíku.

Dřevěný kříž na Kalubici

Prostý dřevěný kříž umístěný při silnici z Velké Bukové do Kalubic

Dřevěný kříž na Lány

Dřevěný kříž je postaven na místě původního dřevěného kříže z roku 1824, který byl neznámými vandaly v 80. letech poražen a zničen. Péčí Obce Nový Dům a Lesní správy Lány byl zhotoven a vztyčen na původním místě kříž nový. Ramena tohoto kříže jsou zakončena "trojlístkem", na spojnici je umístěna dřevěná tabulka s letopočtem 1824 a ve spodní části kříže je další tabulka s údaji, kdo a kdy nechal nový kříž nainstalovat. Celý kříž je připevněn dvěma šrouby na betonovém sloupku, který je zapuštěn do země.

Dřevěný kříž na Pustověty

Prostý dřevěný kříž bez jakýchkoliv ozdob. Je dobře zachovalý. Datum jeho vztyčení není na památce vyznačeno.

Dřevěný kříž na Řevničov

Hrubě tesaný dřevěný kříž opatřený na vrcholu malou plechovou stříškou.

Dřevěný kříž na Skryje

Kříž zajímavý především postavou Spasitele, která je zhotovena z plechu a připevněna na dřevěný kříž. Na dřevěném kříži byla osazena silueta Krista z plechu. Po restaurování došlo k odcizení postavy Krista. Šlo na tomto území o poměrně neobvyklou pamětihodnost, protože podobné ztvárnění je typické pro území Sudet a německé země.

Dřevěný kříž u hájovny Bušohrad

Prostý dřevěný kříž bez jakýchkoli ozdob v lesním porostu na okraji k. ú. Skryje

Dřevěný kříž u hájovny Obora

Ručně tesaný dubový kříž s plechovou stříškou

Dřevěný kříž u hřbitova

Prostý, ručně tesaný dřevěný kříž při zdi urnového háje

Dřevěný kříž u chat

Jednoduchý dřevěný kříž u cesty

Dřevěný kříž u chat

Prostý dřevěný kříž u chatové osady

Dřevěný kříž u chmelnic

Jednoduchý dřevěný kříž s postavou Ježíše Krista z plechu v kovové ohrádce

Dřevěný kříž u Kančí skály

Jednoduchý ručně tesaný dřevěný kříž bez sochy Krista.

Dřevěný kříž u kostela

Jednoduchý dřevěný kříž

Dřevěný kříž u silnice

Prostý dřevěný kříž zdobený na konci trojlístky

Dřevěný Zelený kříž na Velkou Bukovou

Prostý, ručně tesaný kříž na křižovatce silnic z Malé Bukové do Velké Bukové

Kamenný kříž

Torzo křížového kamene u silnice

Kamenný kříž v Klečetné

Monument na kamenném soklu nacházející se pod památnou lípou vedle sochy Panny Marie Immaculaty. Je do něj vytesán velký kříž, který plasticky vystupuje do popředí. Kříž je zde umístěn na paměť obětí světových válek.

Kamenný kříž v obci na Řeřichy

Kamenný kříž v malé ohrádce. Vysoký dvoustupňový podstavec nesoucí jednoduchý kříž s plastikou Ježíše Krista. Na spodním soklu je vytesán římskými číslicemi letopočet 1258. Letopočet je evidentně chybný - mělo jít bezpochyby o letopočet 1858.

Kamenný smírčí kříž

Kamenný smírčí kříž je rozlomený na čtyři části a spojený pásovou ocelí.

Kamenný smírčí kříž u obce

Kamenný kříž vyčnívá nad zemí do výše 1 metru. Příčné břevno měří 0,93 m a svislý kámen 0,25 m. Kříž je zcela bez ozdob.

Kamenný smírčí kříž za obcí na Řeřichy

Kříž je 1,10 m vysoký, příčné břevno měří 1 m a svislý kámen 0,25 m, je z hrubozrnného pískovce.

Kaplička

Výklenková kaplička je zděná omítaná stavba obdélníkového půdorysu zakončená sedlovou stříškou pokrytou taškami. Na stříšce je umístěn dvouramenný křížek. Ve střešním štítu se nachází malá prázdná nika. Zamřížovaný výklenek skrývá prostou výzdobu oslavující Bohorodičku.

Kaplička Boží studánka

Boží studánka je už téměř tři století významným poutním místem. Studánka byla lidmi nazvána Boží studnicí a voda v ní Boží vodou. Nedlouho potom bylo zjištěno, že voda má díky obsahu železa a kyseliny uhličité léčivé účinky. Ke studánce začaly proudit davy poutníků. Mnozí z nich, zejména ti, kteří trpěli kloubovými nemocemi, zde našli úlevu a uzdravení. Sláva petrovické Boží studánky rostla. Divotvorná moc byla přičítána i dubu. Lidé z něho olupovali kůru, řezali třísky, trhali listy, a tak není divu, že takovýmto zacházením byl strom zcela zničen. Baron Helversen ho musel nechat porazit. Z jeho dřeva zhotovil domácí oltářík a klekátko. Nový majitel panství, hrabě z Valdštejna, nechal po roce 1709 zřídit u Boží studánky léčebné koupele a lázně. Při těchto stavbách byla rozbořena původní kaplička a obraz Krista přenesen do nově postaveného kostela Navštívení Panny Marie. Dnes je Boží studánka opravená a udržované je i její nejbližší okolí.

Kaplička jižně od obce

Značně zdevastovaná zděná výklenková kaplička, rozpadající se zdivo bylo staticky zajištěno a staženo

Kaplička na Bedlno

Zděná výklenková kaplička, obdélníkový půdorys a sedlová střecha

Kaplička na Čížkov

Zděná výklenková kaplička obdélníkového půdorysu a se sedlovou stříškou.

Kaplička na Děkov

Zděná výklenková, značně zdevastovaná. Ve výklenku je umístěna kamenná barokní socha Immaculaty, rovněž zanedbaná. Kapličce hrozí bez včasné údržby zánik.

Kaplička na Kněževes

Kaplička je zděná, čtyřboká, dvoupatrová věž, opatřená osmi prázdnými nikami. Spočívá na masivním kamenném podstavci, na němž je vytesán letopočet vzniku. Nízká jehlancová stříška je zakončená dvouramenným křížem, kryta je taškami.

Kaplička na Mšec

Výklenková kaplička je zasvěcena Nejsvětější Trojici. Kaplička do dnešní doby byla přestavěna v roce 1896. Je kryta nízkou stanovou střechou s taškami.

Kaplička na návsi

Raně barokní výklenková kaplička, kterou zde nechal postavit zbečenský mlynář Václav Krupička. Jednoduchá zděná omítaná stavba obdélníkového půdorysu je kryta nízkou sedlovou stříškou s taškami. Mělké výklenky jsou dnes bez jakékoliv výzdoby. Původně v nich byl švabachem psaný nápis sdělující, kdo a kdy nechal kapličku postavit. O kapličku na návsi se v minulosti starali zbečenští mlynáři.

Kaplička nad Kalubicí

Výklenková kaplička, obdélníkového půdorysu, sedlová stříška.

Kaplička Panny Marie

Kaplička je zasvěcená Panně Marii, jde o zděnou barokní stavbu, která byla v minulosti značně porušena. Ve špatném stavu byla i soška Panny Marie umístěná v prostorném výklenku.

Kaplička pod obcí

Nevelká kaplička, zděná a omítaná, obdélníkového půdorysu. Střecha nízká sedlová, tašková krytina. Na střeše je upevněn malý křížek. V hluboké nice uzavřené ozdobnou mříží je obraz Panny Marie.

Kaplička se zvoničkou

Zděná omítaná stavba obdélníkového půdorysu, krytá valbovou střechou, do které je přibližně v polovině hřebene vsazena nástavba čtyřboké hranolové věže, která je zakončena stanovou stříškou s křížkem. Ve věžičce je zavěšen zvonec. Střechy kaple i zvonice jsou taškové. Stavba má boční stěny prosvětleny dvěma kruhovými okny. Stav – zachovalý a udržovaný.

Kaplička sv. Jana Nepomuckého

Barokní zděná stavba obdélníkového půdorysu je opatřena na obou delších stranách výklenkem. V jednom z nich stojí socha sv. Jana Nepomuckého z první poloviny 18. století v životní velikosti. Druhý výklenek je prázdný.

Kaplička sv. Jana Nepomuckého

Nejdříve nechal bukovský sedlák Václav Kratina postavit v dolní části obce ve svahu mezi selskými staveními sochu sv. Jana Nepomuckého. Barokní plastika je umístěna na pískovcovém podstavci, v němž je vyryt nápis : Z nákladem Wáclawa Kratini D 5 Máie L 1764. V roce 1930 byla socha dodatečně obezděna v kapličku a opatřena zvonem.

Kaplička u Caparta

Zděná kaplička, postavená na obdélníkovém půdorysu, s výklenkem a sedlovou stříškou.

Kaplička u Čočkova rybníka

Zděná výklenková kaplička, jednoduchá barokní stavba s velkým (dnes již prázdným) výklenkem.

Kaplička u Hokova

Zchátralá kaplička, jednoduchá zděná stavba s prostorným dnes prázdným výklenkem. Má opadanou omítku a poškozené zdivo. Je obrostlá křovím a trním.

Kaplička u Plavče

Nově opravená nízká výklenková kaplička s taškovou stříškou a výmalbou

Kaplička v Bradáčově dvoře

Výklenková kaplička v areálu Bradáčova dvoru.

Kaplička v obci

Zděná výklenková kaplička po provedené opravě omítek a stříšky, ve výklenku je umístěna pískovcová socha Panny Marie.

Kaplička v Rokytanské

Kaplička má stejné rozměry jako Břetislavova kaplička, je postavena ve stejném slohu a stojí nedaleko. Výklenek nové kapličky byl opatřen obrazem sv. Václava.

Kříž do Všesulova

Jednoduchý kovový kříž je osazený do žulového podstavce

Kříž jihozápadně od obce

Malý kamenný kříž je osazen do barokního několikastupňového podstavce na rozcestí za obcí

Kříž k Hůrkám

Litinový kříž osazený do žulového balvanu

Kříž k Javornici

Kovaný kříž s betonovým podstavcem

Kříž k Jezírku

Litinový kříž s plastikou Krista osazený do nízkého kamenného podstavce

Kříž k Milíčovu

Kamenný kříž s kamenným podstavcem

Kříž k Ptačímu vrchu

Torzo pískovcového kříže s dnes již nečitelným nápisem

Kříž k rybníku Poboř

Kříž je kamenný a umístěný na vysokém hranolovém podstavci z pískovce. Je prostý, bez postavy Ukřižovaného. V soklu je vyhloubena mělká nika, v níž je soška Panny Marie. Pod ní je vytesán nápis, který sděluje, že kříž nechal zřídit Josef Žalud z Kalivod.

Kříž ke Džbánu

Torzo kříže na návrší nad obcí. Jedná se o torzo kříže v podobě pískovcového hranolového soklu, do něhož je vytesán nápis: "Ten kříž jest postaven ku cti a chvále Boží od Vojtěcha Friče 1864." Železný kříž s plastikou Ježíše Krista byl v minulých letech z podstavce odstraněn a zničen.

Kříž ke kapli sv. Vojtěcha

Restaurovaný kříž, na piskovcový podstavec byl osazen kovaný kříž

Kříž ke karlovarce

Pískovcový kamenný kříž na zděném soklu

Kříž ke kostelu

Litinový kříž nesoucí plastiku umučeného Ježíše Krista, pod němž je umístěn elipsovitý resp. oválný štít. Kříž je zapuštěný do čtyřbokého pískovcového podstavce a v závěru století byl restaurován.

Kříž na Bělbožice

Kamenný kříž je osazen do dvoustupňového podstavce na třístupňovém soklu

Kříž na Běleč

V místě, kde je vztyčen dřevěný kříž mezi dvěma lipami stál původně litinový kříž osazený v kamenném podstavci.

Kříž na bývalém hřbitově

Prostý kříž s plastikou ukřižovaného Ježíše Krista je zasazen do masivního hranolového podstavce, který spočívá na 10 cm vysoké ploché základně obdélného tvaru.

Kříž na Heřmanov

Pískovcový kříž s nepůvodním masivním kamenným křížem

Kříž na hrobě Dorothy Folbrové

Kříž a hrob Dorothy Folbrové je součástí kostela jako kulturní památky.

Kříž na Jesenici

Kamenný dvoustupňový podstavec, dříve nesoucí železný kříž. Ten byl uražen a památka tak znehodnocena. Ve spodní části soklu je vytesán původ kříže.

Kříž na Jezírku

Nízký litinový kříž osazený do skalního útvaru v Přírodní rezervaci Jezírko a s vyznačeným datem 9. 6. 1969

Nová Ves, Křížek na Novoveském vrchu

Masivní hranolový podstavec - torzo kamenného kříže. Na soklu je sice znatelný, ale nečitelný německý nápis. Z kříže se dochoval pouze několikacentimetrový fragment.

Kříž na křižovatce

Kříž na vysokém kamenném podstavci není původní, na jeho místě byl litinový kříž s plastikou Krista. Podstavec je opatřen nevhodným vápenným nátěrem

Kříž na Malé Straně

Zachovalý a restaurovaný kříž je litinový, zdobený, nesoucí ukřižovaného Krista. Kříž je zasazen do hranolového pískovcového podstavce.

Kříž na Milý

Malý kamenný kříž byl osazen do stávajícího třídílného kamenného podstavce

Kříž na návsi

Litinový kříž zasazený do nízkého kamenného podstavce hranolového tvaru s plastikou Krista.

Kříž na návsi

Malý prostý železný křížek zasazený do dvoustupňového pískovcového podstavce, do něhož je vyryt nápis „Věnováno ke cti a chvále Boží od obce Kozojedské roku 1892“.

Kříž na návsi

Kříž je tvořen hranolovým pískovcovým podstavcem, na němž je umístěn kamenný kříž s plastikou Spasitele. Do soklu je vytesán matoucí nápis: Tato Socha byla léta páně 1879 od zdejších občanů ke cti a slávě Boží Postavena. Bože žehnej a ostříhej Naši dědinu. Nápis by mohl vést k mylné domněnce, že tu původně stávala Kristova socha. Tu se badatelům nikdy nepodařilo písemně ani výpověďmi pamětníků doložit.

Kříž na návsi

Zachovalý a restaurovaný kříž je litinový, zdobený, nesoucí ukřižovaného Krista. Kříž je zasazen do hranolového pískovcového podstavce.

Kříž na návsi

Litinový kříž s plastikou umučeného Spasitele. Uprostřed kříže je připevněn kovový štít s nápisem Pochválen buď Ježíš Kristus. Dole se nachází ve falešné nice soška Panny Marie. To vše je umístěno na hranolovém pískovcovém podstavci. Památka nenese žádné datum, které by přibližovalo rok jejího vzniku.

Kříž na Oráčov

Kříž se nachází u silnice z Klečetné do Oráčova v nízké kovové ohrádce.

Kříž na Petrovice

Torzo litinového kříže osazeného do kamenného podstavce. Litinový kříž byl v minulosti nahrazen kovovým dílem, ale i tento byl zničen.

Kříž na Roztoky

Prostý kříž zasazený do dvoustupňového hranolového podstavce. Původně pískovcový podstavec je podezděn cihlami. V dolní části kříže se nacházejí malá litinová nebesa, pod nimiž stojí Panna Marie.

Kříž na Řeřichy

Litinový kříž osazený do třídílného pískovcového podstavce osazeného na kamenný sokl

Kříž na Slabce

Kamenný kříž s plastikou Krista na vysokém kamenném podstavci u cesty do Slabec

Kříž na Svatý Hubert

Dvoustupňový hranolovitý podstavec - původně torzo zničeného kamenného kříže. Na přední straně soklu je zřetelná ornamentální výzdoba, zbytky nápisu jsou však nečitelné. Místo kamenného kříže osazený nízký litinový kříž

Kříž na Šípy

K pozůstatku litinového kříže, osazeného do pískovcového podstavce, byl připevněn kovaný kříž.

Kříž na Velkou Bukovou

Vkusně zpracovaný kamenný kříž se sochou umučeného Ježíše Krista téměř v životní velikosti. Jeho podstavec je opatřen pamětní deskou se špatně čitelným nápisem. Ve spodní části kříže je umístěna podobenka muže ve vojenské uniformě. Kříž byl zbudován jako pomník padlým v I. světové válce.

Kříž na východním okraji obce

Jednoduchý kamenný kříž je osazen do vysokého pískovcového podstavce, na kterém je obtížně čitelný nápis

jiné zajímavosti

Petrovice, Boží studnice

Kaplička se studánkou, jejíž vodě byla připisována zázračná moc. Podle pověsti se u studánky zjevila koncem 17. století jedné dívce z Petrovic Panna Maria. Záhy se studánka stala poutním místem a voda z Boží studnice spojená s vírou v její zázračnou moc prý uzdravila bezpočet nemocných.

Příčina, vyhlídka Divín

Široká, nádherná vyhlídka přes Rakovnicko a hřeben Džbánu až k Doupovským horám a Krušnohoří. Oblíbené místo autora dobrodružných románů o letcích a námořnících, rodáka z Příčiny Tomáše Antonína Pánka (1901-83). Nejkrásnější vyhlídka je od vodojemu nad vsí při silnici do Hvozda.

Petrovice, barokní hostinec

Budova barokního zájezdního hostince. Obdélná stavba je kryta mansardovou střechou s taškami, do které je nad vchodem vestavěn zděný štít. Památkově cenný a chráněný je nejen vlastní hostinec, ale i přilehlé hospodářské budovy tvořící s ním uzavřený areál.

zámky

Zámek Petrovice

Stavba má obdélníkový půdorys a je jednopatrový. Uprostřed podélného nádvorního průčelí vybíhá křídlo s hlavním vchodem, jehož vstupní portál zakončený půlkruhovým obloukem má nadpražní římsu. Nad tímto křídlem je ve střeše zděný vikýř s mansardovým oknem. Zahradní průčelí je uprostřed nad hlavní římsou zakončeno trojúhelníkovou atikou se štítem s rodovým znakem Wallisů. Klasicistní fasáda zámku je členěna vodorovnými pásy s kordónovou římsou a parapetem pod okny, který je zdoben girlandami. V přízemní části interiéru zámku mají některé místnosti valené klenby s jednoduchými štukovými ozdobami. Do prvního patra vede z haly široké dřevěné schodiště s rovným stropem, na němž je slepá freska. Také všechny místnosti v patře mají rovné stropy a v jedné místnosti je další slepá freska. Součástí kulturní památky je i ohradní zeď a park – nádvoří.

drobné sakrální stavby, kříže

Kříž na Zbečno

Litinový kříž, který je na koncích ramen zdobený liliovým ornamentem. Drobná plastika Ježíše Krista je také litinová. Kříž je zasazen do cihlového dvoustupňového podstavce ve tvaru hranolu.

Kříž na Zavidov

Kamenný kříž opatřený bílým nátěrem a věnováním od J. J. Šněrby

Kříž na Zdeslav

Namísto litinového kříže byl do kamenného podstavce osazen prostý kovaný kříž.

Kříž pod obcí k chatám

Kovaný kříž na zděném a omítnutém podstavci, který je osazen na cihelný sokl

Kříž u cesty do Petrovic

Kříž má několikastupňový podstavec, do něhož je zapuštěn železný kříž s postavou umučeného Ježíše. Památka byla opravena a je udržovaná. Patří ke komplexu obnovených křížů a křížků rozesetých při cestách k poutnímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Petrovicích.

Kříž u hřbitova

Žulový kamenný kříž na hrobě Adalberta Holleka stojící u krtského hřbitova.

Kříž u hřbitova

Malý železný křížek zapuštěný do nízkého pískovcového podstavce ve tvaru hranolu. Konce ramen křížku jsou zdobeny kováním ve tvaru lilie a v místě, kde se obě ramena stýkají, je připevněna ještě železná růžice.

Kříž u hřbitova

Litinový kříž nesoucí plastiku umučeného Ježíše Krista, pod němž je umístěn elipsovitý resp. oválný štít. Kříž je zapuštěný do čtyřbokého pískovcového podstavce a v závěru století byl restaurován (bez podstavce)

Kříž u chatové osady

Litinový kříž osazený na pískovcový podstavec v blízkosti obytných domů u cesty.

Kříž u kaple v obci

Jednoduchý kamenný kříž s drobnou plastikou Ukřižovaného je vztyčen na podstavci ze stejného materiálu. V střední části soklu je nainstalována deska se špatně čitelným nápisem. Kříž s podstavcem i s ohrádkou je umístěn na masívním betonovém kvádru.

Kříž u kapličky

Kamenný kříž je tvořen masivním podstavcem s nízkým hladkým křížem.

Kříž u kostela

Kříž je prostý kovový a nese plastiku ukřižovaného Ježíše Krista. Je zasazen do dvoustupňového hranolového podstavce z pískovce. Letopočet původu je vyryt do spodní masivnější části soklu. Horní díl je opatřen nikou, v níž je umístěna dřevěná soška sv. Jana Nepomuckého.

Kříž u kostela

Kamenný kříž tvořený masivním pískovcovým podstavcem hranolového tvaru, na něm jednoduchý kříž, na němž jsou ještě dnes patrné stopy po plastice ukřižovaného Ježíše Krista, která však byla sejmuta.

Kříž u kostela

Litinový kříž osazený do pískovcového podstavce u kosela.

Kříž u obecního úřadu

Litinový kříž osazený do nízkého kamenného podstavce.

Kříž u památných lip

Kamenný kříž u silnice na Čížkov skládající se z třístupňového soklu a dvoustupňového podstavce, do kterého je osazen kříž

Kříž u samoty Nový Dvůr

Torzo kříže se nachází u samoty zvané Vystrčilka. Jedná se o pozůstatky podstavce kamenného kříže

Kříž u špejcharu

Kovaný kříž s kamenným podstavcem

Kříž u základní školy

Kříž je tvořený jednoduchým železným křížkem, nesoucím drobnou plastiku trpícího Ježíše Krista. Je zapuštěný do masivního dvoustupňového hranolového podstavce z pískovce.

Kříž u zámečku Svatý Hubert

Zdobený litinový kříž s plastikou ukřižovaného Spasitele. Kříž je zhruba v polovině opatřen kruhovým (dnes už prázdným) štítem a dole je vyztužen dvěma úchytkami. Zakotven je do nevysokého hranolového zděného podstavce.

Kříž u zvonice

Do několika stupňovitého hranolovitého podstavce z kamene je zapuštěn ozdobný kříž s plastikou udržovaného Ježíše Krista. Vzadu je kříž připevněn kovovou vzpěrou zakotvenou do země.

Kříž u zvoničky

Kříž je kamenný a stojí vedle kapličky. Malý, ornamentálně zdobený kříž s drobnou plastikou Krista je umístěn na vysokém masivním hranolovém podstavci z pískovce. Na čelní straně podstavce je vytesán letopočet vzniku památky.

Kříž v Bělbožicích

Pískovcový kříž s mělkou nikou u silnice.

Kříž v křižovatce na Mšec

Dvoustupňový pískovcový sokl, tvořený krychlí a hranolem, do něj je zasazen zdobený litinový kříž s plastikou Krista.

Třeboc, Kříž v obci

Torzo kříže při silnici na Ročov zarostlé křovím

Příčina, Kříž v obci

Zdobný kovaný kříž s Kristem je osazený do nízkého kamenného podstavce, na kterém je vytesaný nápis

Nový Dvůr, Kříž v obci

Zdobený litinový kříž s plastikou Ježíše Krista. Ze zadní strany je kříž vyztužen ocelovou podpěrou.

Senec, Kříž v obci

Jednoduchý kamenný kříž na pískovcovém podstavci, v jehož mělké nice lze rozeznat obrysy malby světce patrně sv. Petra. Po plastice Ježíše Krista, která na kříži bývala, zbyl dnes už jenom nevýrazný otisk.

Šlovice, Kříž v obci

Zdobný litinový kříž na nízkém pískovcovém podstavci v oplocení při pěšině k řece Berounce

Švihov, Kříž v obci

Litinový zdobený kříž se soškou umučeného Ježíše Krista je zapuštěn do několikastupňového pískovcového podstavce. V horním hranolovém dílu soklu je vytesán zčásti nečitelný německý nápis a datum původu kříže. V dolním krychlovém dílu se nachází chronogram udávající rovněž letopočet vzniku.

Nová Ves, Kříž v obci

Kamenný kříž s dvoustupňovým podstavcem na soklu

Dne 14. 9. 2009, kdy se demontoval křížek v Nové Vsi a odvážel se do restaurátorské dílny, byla v betonovém podloží ve schránce objevena korkem zašpuntovaná láhev od vína, která obsahovala staré listiny.
Láhev byla otevřena 21. 9. 2009 za účasti zastupitelů a obsahovala Pamětní list psaný v němčině.
Pamětní list skrýval informace a vzkaz předků:
- křížek byl postaven v roce 1824 na počest bohu, kříž byl původně dřevěný
- v červnu 1934 byl dřevěný kříž nahrazen kamenným monumentem, byl odkoupen od paní Anny Frisch z Vlkova za 100,- Kč
- celková cena opravy činila 400,- Kč
- opraven spolkem německé mládeže
Slavnostní ukončení projektu obnovy prvků kulturního dědictví v Děkově, Vlkově a Nové Vsi se konalo v neděli 19. 6. 2011.
Po vzoru předků a pokračování tradice se do betonové schrány vrátily kopie všech dokumentů a byly přidány nové, společně s novinovými články o třech kouzelných vesničkách, které jsou spojeny nejen pod jedním obecním úřadem v Děkově, ale i historií. Na opravený křížek byla přidána pamětní deska s textem: Na počest Bohu - 1824, 1934 a na počest těm, jimž se zdejší místa stala součástí životních příběhů a jejich rozcestníky 2011.

Kříž v obci na Broumy

Jednoduchý litinový kříž s plastikou Krista upevněný do nízkého kamenného podstavce

Kříž v obci na Jesenici

Kříž z hrubozrnného pískovce se nachází při silnici z Rakovníka do Jesenice v obci Oráčov. Je pravděpodobné, že litinový kříž, který je neodborně osazen ve vrchní kamenné části není původní. Původ díla nelze přesně určit.

Kříž v obci na Lodenici

Kříž tvoří malá plastika Krista na kovovém kříži, který je umístěn na vysokém hranolovém kamenném podstavci.

Kříž v obci na Přerubenice

Kříž je kamenný a umístěný na vysokém hranolovém podstavci z pískovce. Je jednoduchý, nesoucí postavu umučeného Ježíše Krista. Letopočet vzniku je vytesán do podstavce kříže.

Kříž v obci na Rakovník

Kříž je tvořen hranolovým pískovcovým podstavcem, do něhož je zapuštěn litinový kříž s postavou trpícího Spasitele. Rok vzniku památky je vyryt rovněž do soklu.

Kříž v obci na Slabce

Železný kříž s postavou umučeného Ježíše Krista. Pod plastikou Spasitele je připevněn oválný štít, dnes už bez nápisu. Kříž je zasazen do čtyřbokého pískovcového podstavce.

Kříž v obci pod sýpkou

Kříž je litinový, bohatě zdobený s plastikou ukřižovaného Ježíše. V dolní části je zakončen postavou Panny Marie stojící mezi třemi sloupy. Kříž je zasazen do hranolového pískovcového podstavce. Vznik památky není datován, je vkusnou a mistrně provedenou prací.

Kříž v Újezdě nad Zbečnem

Prostý kovový kříž s plastikou Ježíše Krista osazený v kamenném podstavci

Kříž v zahradě

Litinový kříž osazený do nízkého kamenného podstavce v zahrádce u venkovské usedlosti

Kříž v zahradě u základní školy Křivoklát

Kříž je jednoduchý, železný zasazený do nízkého oválného pískovcového podstavce. Na kříži je plastika ukřižovaného Ježíše Krista. Do soklu je vytesán nápis: Tento swatý kříž postavili manželé Martin a Johanna Šwarc 28. května L.P. 1848. Traduje se, že tak učinili jako díkuvzdání za to, že bylo jejich stavení ležící u řeky Berounky uchráněno od zkázy při velké povodni.

Kříž za obcí

Na původní štíhlý a vysoký podstavec z jemnozrnného pískovce byl osazen vysoký pískovcový kříž.

Kříž za obcí na Jesenici

Prostý litinový kříž zapuštěný do nevysokého hranolového pískovcového podstavce.

Kříž za obcí na Mutějovice

Pískovcový kříž vystavění Antonínem a Františkou Fořtíkovými

Kříž za obcí na Svojetín

Kamenné torzo pravděpodobně kříže z něhož se dochoval jen základní podstavec

Kříž za obcí na Šlovice

Provizorně sestavený kamenný kříž s plastikou Krista, podstavec je nakloněný na nerovném podkladu, podepřený, v minulosti neodborně opravovaný

Kříž za obcí na Velkou Černoc

Nízký pískovcový sokl, jako torzo někdejšího křížku. Jeho kovová část byla uražena a zničena.

Kříž západně

V pískovcovém kvádru vytesaném do tvaru lomeného oblouku je zasazen kovový kříž se sochou Krista Spasitele.

Křížek Velvarských

Jednoduchý litinový kříž s plastikou Krista osazený do kamenného podstavce

Křížový kámen na Šlovice

Nízký křížový kámen při cestě na Šlovice

Matoušovic - Froňkův dřevěný kříž

Prostý, ručně tesaný dřevěný kříž s ručně malovanou postavou Ježíše Krista.

Otevřená náruč

Plastika sochaře Kroba ze Hředel na vysokém pískovcovém podstavci.

Sloup se sochou sv. Rocha

Barokní socha sv. Rocha umístěná na vysokém sloupu s korinthskou hlavicí. Sloup je zapuštěn do hranolovitého pískovcového soklu. Socha i sloup jsou v dobrém stavu.

Socha Panny Marie Immaculaty

Socha je umístěna na vysokém hranolovém podstavci z pískovce. Podstavec je v horní části zdoben reliéfem. V dolní části podstavce je vytesán letopočet 1819. Socha i s podstavcem je postavena na třístupňovém piedestalu, po jehož stranách jsou zbytky dvou kamenných sloupů, které kdysi nesly těžký řetěz.

Socha Panny Marie s dítětem

Omšelá socha je barokní prací. Umístěna je na dvoustupňovém hranolovém podstavci, letopočet původu sochy je vyryt na podstavci.

Socha Panny Marie s Ježíškem

Barokní socha Panny Marie v životní velikosti, která drží na ruce Ježíška. Pískovcová plastika je umístěna na trojbokém, 3 m vysokém podstavci, jehož otupené rohy zdobí táhlé konsoly dole se závity. Ve třech proláklých polích dříku podstavce jsou vytesány v reliéfu postavy sv. Jana Křtitele, sv. Antonína a sv. Josefa. Nad každou z postav je výplň ukončena mušlí. Nad mušlemi vystupuje silně vyložená římsa, na jejímž předním otupeném rohu je vytesána kartuš se znakem. Vlastní socha stojí na malém podstavci nad římsou se znakem o třech konsolkách a třech polích. Jde o hodnotné dílo. Socha byla v roce 1996 celkově restaurována.

Socha Panny Marie ve zdi hájovny Obora

Drobná plastika Panny Marie se nachází v mělké obdélné nice, umístěné ve zdi hájovny Obora. Soška je umístěna pod deskou připomínající, že v letech 1895 - 1923 v hájence žil a napsal zde některá svá díla z oboru dějin lesnictví a myslivosti knížecí schwarzenberský lesní správce, spisovatel a docent Vysoké školy lesního inženýrství v Praze Jan Evangelista Chadt - Ševětínský.

Socha Panny Marie ve zdi hájovny Obora

Socha na několika stupňovém pískovcovém soklu po komplexním restaurování

Socha sv. Jana Nepomuckého

Malá socha světce na vysokém dórském sloupu

Socha sv. Jana Nepomuckého

Socha světce na podstavci na soukromém pozemku Bradáčova dvora

Socha sv. Jana Nepomuckého

Plastika světce, dnes již značně poškozená povětrnostními vlivy, je umístěna na vysokém několikastupňovém podstavci z pískovce, do něhož je vytesána malá prázdná nika.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Barokní kamenná socha. Typická postava světce držící v rukou krucifix s ukřižovaným Ježíšem na dvoustupňovém pískovcovém podstavci. Socha byla v roce 1996 restaurována.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého, umístěná na masivním hranolovém podstavci. Socha je tři vysoká a znázorňuje světce v životní velikosti držícího v rukou palmu a kříž. Není známo, kdo byl jejím stavitelem. Podle názoru regionálního badatele prof. Jaroslava Čecha je možné, že socha pochází z dílny proslulého barokního sochaře Matyáše Brauna. Architektonický návrh podstavce připisuje prof. Čech F. M. Kaňkovi, který s Braunem v letech 1710 - 1731 velmi často spolupracoval. U sochy stávala dřevěná kazatelna, u níž byly konány bohoslužby a díkůvzdání patronovi. Dnes je stav sochy neutěšený navzdory tomu, že byla před časem restaurována. Její povrch je napaden lišejníkem, odcizen byl pozlacený kruh s pěti hvězdami, který byl připevněn nad hlavou světce. Ulomena je i část příčného břevna pozlaceného kříže.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Barokní socha představuje plastiku světce, umístěné na masivním kamenném podstavci. V dobrém stavu.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Plastika, nesoucí na sobě neblahé stopy času, je umístěna na štíhlém pískovcovém podstavci ve tvaru hranolu opatřeném v horní části košovou hlavicí, do kterého je vytesán nápis: Tento světec jest postaven ke cti a chvále Boží. J. M. K. 1886.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Pískovcová socha světce na vysokém podstavci

Socha sv. Jana Nepomuckého

Plastika světce je umístěna na hranolovém podstavci z pískovce. Jejím autorem byl sochař J. Nedal.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého je plastika částečně poškozená v obličejové části a na rukou. Umístěna je na vysokém hranolovém podstavci z pískovce. Socha byla celkově restaurována v roce 1996.

Socha sv. Jana Nepomuckého u Uhrovic mlýna

Torzo sochy sv. Jana Nepomuckého u Uhrovic mlýna, na místě zůstal jen pískovcový podstavec, socha byla zcizena.

Socha sv. Josefa

Torzo kamenné sochy světce na podstavci v jehož nice je umístěna soška Panny Marie

Socha sv. Prokopa

Socha světce v ohradní zdi kostela sv. Vojtěcha

Socha sv. Václava

Jde o barokní sochu přestavující patrona české země. I tuto sochu nechal v místě, kde kdysi bývala bukovským občanům přidělována voda, postavit sedlák Václav Kratina. Plastika je umístěna na vysokém pískovcovém soklu hranolového tvaru. Kromě letopočtu původu nese podstavec také jméno dárce Václava Kratiny.

Socha sv. Vojtěcha

Socha světce v ohradní zdi kostela sv. Vojtěcha

Torzo kříže

Pískovcový podstavec po bývalém kříži

Torzo kříže k Jesenici

Povalené torzo pískovcového kříže

Torzo kříže na Jesenici

Torzo kříže tvoří už jen patka kamenného podstavce. Ostatní části památky byly zničeny.

Torzo kříže na Kněževes

Torzo jednoduchého pískovcového kříže

Torzo kříže na okraji obce

Torzo pískovcového barokního kříže do jehož bezprostřední blízkosti byl umístěn elektrický rozvaděč

Torzo kříže na okraji obce

Povalené torzo pískovcového kříže bez vrchní části a kříže

Torzo kříže na Polský rybník

Torzo se skládá z pískovcového soklu ve formě dvoustupňového podstavce.

Torzo kříže na severním okraji obce

Značně poškozený kříž, sakrální symbolika je odstraněna, pískovcové části zvětralé

Torzo kříže severně od obce

Torzo pískovcového kříže, vrchní část kříže je uražena a fragmenty se nachází v jeho blízkosti, spodní část pískovcového soklu je zvětralá a kámen je degradovaný vlivem povětrnosti

Torzo kříže severně od obce

V severní části obce nad silnicí do Strojetic, poblíž odbočky polní cesty stojí pískovcové torzo tvaru kvádru, litinový kříž je uražený.

Torzo kříže u hřbitova

Pravděpodobně torzo kříže tvořené podstavcem z pískovce.

Torzo kříže u jírovců

Torzo pískovcového kříže stojícího u jírovců

Torzo kříže u kaple

Povalené třídílné pískovcové torzo kříže

Torzo kříže u kostela

Dvoudílné žulové torzo kříže povalené u ohradní zdi kostela sv. Vojtěcha

Torzo kříže u památných lip

Povalené torzo pískovcového kříže, který stával původně mezi dvěma lipami.

Torzo kříže u silnice na Strojetice

Pískovcové torzo bez kříže zarostlé v křoví

Torzo kříže u Zbořeného rybníka

Poškozený litinový kříž je osazen do pískovcového podstavce osazeného na dvoustupňovém soklu, zhotoven byl přičiněním Josefa Lorbera

Torzo kříže v obci

Torzo kříže uprostřed obce na návsi v blízkosti kapličky

Torzo kříže v obci

Torzo kříže z nějž se dochoval podstavec s mělkou nikou, která je v horní části zdobená klenbou. V nice je umístěn obrázek, dnes však již zašlý. Z kříže původně zasazeného do podstavce zbyl jen několikacentimetrový fragment. Ještě nedávno na něm byla připevněna plastika Ježíše Krista. I ta už dnes chybí.

Torzo kříže v obci

Z kříže se zachoval pouze masivní dvoustupňový podstavec hranolového tvaru. Kovový kříž byl uražen a zničen.

Torzo kříže v obci

Torzo je jednostupňový hranolový podstavec bez znaků o vzniku památky složený z pískovcového soklu.

Vlkov, Torzo kříže v obci

Torzo pískovcového kříže, dvoustupňový podstavec a vrchní část bez uraženého kamenného kříže

Torzo kříže za obcí

Torzo kříže u staré poutní cesty k Petrovicím, pískovcový podstavec je značně zdevastovaný, kříž, patrně litinový, chybí.

Torzo kříže za obcí na Slabce

Torzo litinového kříže osazeného do třídílného pískovcového podstavce opatřeného nevhodným vápenným nátěrem.

Torzo kříže za obcí u křižovatky na Hokov

Pískovcový blok, který se jako jediný dochoval z drobné sakrální památky, nejspíše kříže

Torzo sloupu

Torzo barokního pískovcového sloupu, který býval opatřen korinthskou hlavicí. Na sloupu stávala asi 80 cm vysoká soška sv. Jana Nepomuckého pocházející z první poloviny 18. století. Hranolový podstavec, na němž sloup stojí, je opatřen kartuší s nečitelným nápisem.

Torzo sochy Panny Marie

Torzo sochy z pískovce nacházející se u chmelnic

Tři dřevěné kříže v lese

Při lesní cestě z Pochválova do Ročova se nachází tři dřevěné kříže. Dva z nich jsou původní, z dubového dřeva, na koncích opatřené trojlístky, poslední kříž je jednoduchou replikou již neexistujícího kříže

Torzo sochy Panny Marie

Pískovcový sloup s korinthskou hlavicí postavený na nízkém hranolovém podstavci, na němž bývala umístěna socha Panny Marie. Plastika Bohorodičky byla ze sloupu sňata a zničena.

Zvonice

Opravená a udržovaná kaple se zvonicí. Zděná, omítaná stavba čtvercového půdorysu. Jehlancová střecha je kryta taškami. Z vrcholu se tyčí věžička zakončená cibulovou bání, pod níž je zavěšen jeden zvon. Vnitřek kaple je prázdný.

Zvonice na návsi

Zděná omítaná stavba čtvercového půdorysu. Nad střechou vystupuje dřevěný sanktusník, ve kterém je zavěšen jeden zvon. Na západní stěně, v níž je vchod do zvoničky, je umístěna pamětní deska se jmény obětí světových válek.

Zvonice na návsi

Zděná omítaná stavba obdélníkového půdorysu je kryta sedlovou střechou s taškami. Nad střechou vyčnívá čtyřboký sanktusník zakončený plechovou cibulovou bání. V sanktusníku je zavěšen jeden zvonec. Zvonička je využívána také jako hasičská zbrojnice.

Zvonice na návsi

Je to obdélná zděná stavba se sedlovou taškovou střechou, nad níž vystupuje dřevěná osmiboká věžička zakončená křížkem. Pod jehlancovou stříškou zvoničky visí jeden zvon.

Zvonice na návsi

Zděná, atypická věžovitá stavba zbudovaná na půdorysu čtverce je bez oken, pouze z čelní strany jí dominují vysoké obdélné dveře v horní části zakončené půlkruhem. Nad plochou střechou se zdvihá čtyřboký zděný přístavek zakončený polobání s křížkem. V přístavku je zavěšen jeden zvonec.

Zvonice na návsi

Zděná obdélná budova se sedlovou střechou, která slouží jako hasičská zbrojnice a autobusová čekárna. Střecha stavby je kryta taškovou krytinou, štíty dřevěné. Z hřebene střechy vyčnívá zvonička tvořená dvěma dřevěnými sloupy a šestibokou jehlancovou plechovou stříškou, pod níž visí jeden zvonec.

Zvonice na návsi

Zděná zvonice čtvercového půdorysu s jehlanovou taškovou střechou s vystupující čtyřbokou stříškou a zvoncovou bání ve vrcholu.

Zvonice v Bělbožicích

Zděná zvonička obdélníkového půdorysu se stanovou střechou z níž je vztyčena malá věžička se zvoncem.

Zvonice v dolní části obce

Zděná omítaná stavba čtvercového půdorysu. Nad valbovou střechou, krytou taškami, vyčnívá čtyřboká věžička zakončená jehlancovou stříškou s křížkem. Ve věžičce je zavěšen jeden zvon. Zvonice je opravená a udržovaná.

Zvonice v horní části obce

Bývalá zvonička se nachází uprostřed návsi. Stavba, která v současnosti již neslouží svému původnímu účelu je kryta sedlovou střechou s dřevěnou vížkou, ve které býval umístěn zvon.

Zvonička na návsi

Jednoduchá dřevěná zvonička opatřená křížkem

Zvonička na návsi

Prostá zděná omítaná stavba obdélníkového půdorysu s půlkruhovým závěrem. Nad sedlovou střechu, krytou taškami, vyčnívá v zadní části stavby dřevěná šestiboká věžička s cibulovou bání, která je zakončená křížkem. Ve věžičce býval zavěšen zvonec. Vížka i báň jsou oplechované. Kaple je dnes prázdná, ale opravená.

Zvonička v obci

Dřevěná zvonička v ohrádce

hrady

Hrad Krakovec

Mohutná zřícenina hradu, pomalu probíhající restaurátorské práce umožnily zpřístupnění hradu až v roce 1992. Jádrem stavby je dvoupatrový palác uspořádaný v půdorysu do tvaru písmene U. Hrad nebyl nikdy dobře opevněn, hlavní důraz byl kladen na obytnou funkci. Pozoruhodné je architektonické řešení kleneb, které řadí Krakovec mezi nejhodnotnější gotické stavby střední Evropy. Součástí hradu byla i kaple Panny Marie a sv. Kateřiny (torzo kaple ve východním průčelí paláce. Na severní straně paláce je pozůstatek věže se zachovanými krakorci, které nesly obvodovou pavlač). Přístupné jsou i některé sklepní prostory. Rozsáhlejší opravy zdiva a architektonických prvků byly provedeny v roce 1995.

Křivoklát, hrad

Jeden z nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů, skvost gotické architektury s 900letou historií, místo natáčení řady filmů, především pohádek. Křivoklát byl také obávaným vězením, jehož nehostinnost okusil na vlastní kůži mimo jiné anglický alchymista Edward Kelly. Křivoklát byl také útočištěm tajné lásky arcivévody Ferdinanda Tyrolského a měšťanské dcery Filipíny Welserové, jednoho z nejslavnějších milostných příběhů v dějinách evropských monarchií. Posledním šlechtickým majitelem Křivoklátu byl významný knížecí rod Fürstenberků, který Křivoklát zachránil před zkázou, když nešetřil úsilím ani penězi na jeho obnovu po ničivém požáru, který hrad zpustošil v první polovině 19. století. K nejkrásnějším vyhlídkám na hrad vedou čtyři vycházkové okruhy.

jeskyně, štoly

Štola u Klečetné

Štola je pozůstatkem důlní činnosti ve středověku po těžbě zlata a stříbra

jiné zajímavosti

Soseň, Boží kámen

Podivně zvrásněný žulový bochník. Prohlubně na kameni pochází podle pověsti od těl pána Boha a jeho andělů, kteří na kameni odpočívali při cestě světem. Podle jiné verze na kameni přespal Ježíš Kristus se svými apoštoly. Kámen je registrovaným významným krajinným prvkem.

Bedlno, Lom Bedlno

Jedná se o opuštěný žulový lom. Významný krajinný prvek. Mimořádně malebný lůmek má výrazný krajinotvorný význam. Několikrát byl využit k natáčení filmů, neboť romantické jezírko tvoří kulisu působivým exteriérovým scénám (Radúz a Mahulena, Rusalka, Nesmrtelná teta). Lom je součástí Přírodního parku Jesenicko.

Bývalý ovčín č. p. 127

Jedná se o jednopodlažní stavbu původního schwarzenberského ovčína, který přestal sloužit ustájení obcí počátkem 20. let 20. století. V této době byla menší část stavby upravena pro bydlení, větší pak k hospodářským účelům. Bývalý ovčín obsahuje také tesařské konstrukce, které tvořily nosné prvky jiné stavby ovčína, který byl po polovině 17. století zničen požárem. Stavba je zděná, z kamene, omítaná, krov sedlový, krytina tašková. Ve střeše do ulice jsou dva vikýře – volská oka, do dvora je umístěn vikýř lichoběžníkového tvaru s podávacími dvířky. Celkově lze stavbu hodnotit jako cennou a dobře dochovanou stavbu. Původní ovčín byl upraven pouze minimálně. Zejména tesařská konstrukce krovu je zajímavě řešena a nemá v regionu obdoby.

Dvůr Dřevíč č. p. 30

Bývalý hospodářský dvůr sestávající se z obytného stavení, sušárny chmele s napojenými chlévy a stájemi, stodolami, kolnami a ohradní zdí. Jde o dvůr, který má vazbu na významnou sídelní lokalitu s prehistorickým a středověkým základem, přičemž dnešní podoba dvora odpovídá úpravám z přelomu 17. a 18. století, které byly realizovány majiteli panství Schützi z Leupoldsheimu. Dvůr je založení ve svahu pod lokalitou hradiště Dřevíč a je výraznou dominantou krajinného reliéfu údolí Pochvalovského potoka.

Fara

Fara u kostela sv. Vavřince

Fara

Stavba je postavena ve stejném slohu jako kostel sv. Cyrila a Metoděje. Jde o přízemní zděnou stavbu, osově souměrnou, rivalit v ose hlavního průčelí se uplatňuje jako patrový. Jde o urbanisticky a architektonicky cenný areál s dalšími stavbami, které se vyznačují náročným pseudoslohovým výrazem.

Fara č. p. 31

Jednopatrová barokní budova fary. Památkově cenná a chráněná je nejen samotná budova fary, ale také severní, jižní a východní křídlo farského dvora.

Fara ve Zbečně

Zbečenská fara, včetně přilehlého kostela, byla značným nákladem zrestaurována v roce 1993. Památkově chráněné jsou nejen budovy kostela a fary, ale i brána farského dvora a jeho areál se stodolou.

Fürstenberské mezníky v Bradáčově dvoře

Celkem pět kamenných mezníků bylo přemístěno z různých míst křivoklátských lesů. Mezníky, na kterých jsou vytesána písmena FF, vyznačovaly hranice pozemků fürstenberského panství.

Gypsárna

Zděná stavba s polovalbovou střechou

Hamousův statek

Usedlost č. p. 22 je tvořena několika budovami rozkládajícími se kolem čtvercového dvora. Při jihozápadní straně dvora leží roubený přízemní dům se sedlovou střechou, která bývala kryta doškami. Při obou koncích domu jsou z návsi vjezdy. Proti jihovýchodnímu obytnému štítovému průčelí domu stojí v koutě parcely kolna. Vedle ní navazuje objekt přízemního zděného chléva. Další hospodářské budovy stojí resp. stály rovnoběžně s domem podél severovýchodní strany dvora. Dochovala se velká zděná budova chlévů s podkrovní sýpkou a v severním koutu dvora zbytky pilířové stodoly. Za chlévy je přístřešek a nevelká manipulační plocha, za níž se zvedá prudký svah, v němž je už hranice pozemku dvora. V současné době je usedlost spravována Národním památkovým ústavem, Správou státního hradu Křivoklátu a je v ní zřízena expozice skanzenového typu. V červencových dnech je dějištěm známé akce "Šafářův dvoreček".

Hospoda č. p. 41

Opravený a zrestaurovaný zájezdní hostinec. Dvoupodlažní barokní budova s hospodářským stavením. Oprava byla provedena v letech 1995 - 96.

Hospodářský dvůr Požáry

Součástí památkově chráněného areálu je dům č. p. 56, velký chlév, malý chlév, stodola a špýchar.

Hostinec u Rozvědčíka

Stavba zájezdního hostince u Tyterského potoka.

Hracholusky, Čertova skála

Mohutná skalní stěna na levém břehu řeky Berounky. Podle známé pověsti odtud čert lámal kámen na stavbu mostu přes řeku Berounku. Posledními zbytky mostu jsou prý dva obří kameny v řece pod skálou. Skála je přírodní rezervací s cennou faunou a flórou.

Hrázděná stodola

Cenná ukázka lidové architektury v torzálním stavu

Hrázděný obytný dům při č. p. 17

Před druhou světovou válkou byl Hokov typickým německým sídlem. Německý vliv byl i patrný na architektuře staveb obce. Dochovaný hrázděný dům je typickou ukázkou lidové architektury.

Hřbitov

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Děkově

Hřbitov s hrobovými místy
Hřbitov v Děkově byl založen roku 1826.

Hřbitov v Drahouši

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Hořesedlích

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Hořovičkách

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Janově

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Kolešově

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Kounově

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Kroučové

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Krtech

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Městečku

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Milostíně

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Nesuchyni

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Nezabudicích

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Oráčově

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Petrovicích

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Pochvalově

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Přílepech

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Srbči

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Třeboci

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov ve Skryjích

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov ve Svojetíně

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov ve Veclově

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov ve Velké Bukové

Hřbitov s urnovými místy

Hřbitov ve Vrbici

Nevyužívaný hřbitov s hrobovými místy

Chalupa č. p. 13

Původní roubená obytná chalupa. Její součástí je i roubený špýchar, který byl přemístěn k chalupě ze Slabec od č. p. 12. Transfer proběhl v roce 1996.

Chalupa č. p. 2

Roubený špýchar je druhou významnou stavbu lidové architektury v obci.

Chalupa č. p. 20

Ukázka typické a kdysi četné lidové architektury. Charakteristická vesnická stavba však byla ve 20. století narušena necitlivými úpravami a přístavbami.

Chalupa č. p. 4

Původní roubená chalupa na návsi, součástí památkově chráněné usedlosti je špýchar a kolna. Usedlost je součástí vesnické památkové zóny

Chalupa č. p. 5

Původní roubená chalupa na návsi. Součást vesnické památkové zóny

Chalupa č. p. 7

Původní roubená chalupa na návsi. Usedlost je součástí vesnické památkové zóny

Kosova vila

Klasicistní stavební památka na okraji obce, na pozemku s parkovou úpravou

Kounov, Česká kaplička

Rozvaliny neznámé stavby poblíž poutní kaple sv. Vojtěcha, podle místní tradice pozůstatky tzv. České kapličky, kde se v minulosti scházeli ve svátek sv. Vojtěcha čeští osadníci tehdy převážně německého Kounova. Podle některých názorů se jedná o zbytky poslední stavby ze zaniklé vsi Rychleby, která stávala kdesi mezi Kounovem a sousedními Domoušicemi.

Kounov, vyhlídka z Roviny

Vyhlídka k vrchům Špičák a Výrov se nachází zhruba 200 metrů od hájovny Rovina při modré turistické trase směr Špičák.

Kouřimecká rybárna

Roubená usedlost, kulturní památka. V rybárně žil na sklonku svého života Ota Pavel. Před domem mohutný, čtyři sta let starý památný dub, který podle pověsti roste nad hrobem švédského generála z třicetileté války. Na rybárně se natáčely filmové adaptace povídek Oty Pavla.

Krty

Typická vesnice starého Jesenicka s okrouhlou návsí, lemovanou pěknými historickými venkovskými domy a kostelem svatého Vojtěcha.

Krty, Čertův kámen

Obří kamenný bochník s dvěma prohlubněmi ve tvaru kopyt. Podle pověsti jsou to stopy čerta, které čert do kamene vydupal ze vzteku nad prohranou sázkou o duši chytrého chalupníka z Krt. Kámen se nachází cca 100 metrů za krtským hřbitovem a 50 metrů vlevo vedle turistické trasy z Krt do Krtských skal

Krty, Krtské skály

Přírodní památka. Romantické území zaniklých lomů, kde se v minulosti těžila kvalitní žula. Žula z Krtských skal byla použita mimo jiné na stavbu zámku v Krásném Dvoře, kostelů v Podbořanech a Žatci a také na stavbu dnešního mostu Legií v Praze. K půvabu území přispívají pověsti o trpaslících.

Křivoklát, hřbitov

Na hřbitově hrob (na snímku) rodičů spisovatele, básníka a významného lékaře Antonína Trýba (jim a jejich památce věnoval některé své básně), sestry spisovatele Svatopluka Čecha Marie, bratra historika Augusta Sedláčka Rudolfa a také tu najdete dnes už neúplný hrob ředitele Kratochvíla, navržený proslulým slovinským architektem Jože Plečnikem.

Křivoklát, vyhlídka Paraplíčko

Vyhlídka ze skály nad soutokem řeky Berounky a Rakovnického potoka do údolí řeky Berounky a na obec Roztoky.

Křivoklát, vyhlídka U Svaté Trojice

Vyhlídka na hrad Křivoklát. Pojmenována podle blízké kapličky Svaté Trojice. K vyhlídce vede značená pěšina (100 m) od mostku k parkovišti nad hradem Křivoklátem.

Letní divadlo

Letní divadlo - hlediště a jeviště v parkové zeleni

Lovecký pavilonek u Plavče

Lovecký pavilon - kaple - je také uváděn v některých pramenech jako rozhledna. Jde o šestibokou stavbu při cestě lemované starými jírovci vedoucí k bývalému poplužnímu dvoru. Zdivo a omítky jsou zanedbané, nově byl zhotoven krov a střecha.

Lovecký sroubek na Písařově vrchu

Jedná se o drobnou stavbu s obdélníkovým půdorysem do 10 m2. Přízemní srub z hraněných trámů je v nárožích vázán na rybinu. Stavba je bez základů a leží přímo na terénu, pouze nároží jsou podložena kameny. Vymazávka trámů je provedena pouze uvnitř stavby. V každé stěně je malé štěrbinové okénko, pouze ze vstupní strany je mírně větší (možná dodatečně zvětšené). Přesný účel stavby sice není znám, nejpravděpodobnější však je, že se jedná o typ panské lovecké chaty, kterých se v této části regionu nacházelo více. Tradice lovectví a myslivosti má v tomto území nejhlubší kořeny. Výrazným fenoménem byl lov a myslivost již ve středověku, kdy lovecký hrádek a později hrad Křivoklát patřil českým králům. Stavba byla postavena v období, kdy území patřilo k fürstenberskému panství a je unikátním dokladem tehdy vysoce ceněné činnosti. Stav a způsob zachování historické stavby jsou mimořádné, hodnota je zvýšena ojedinělostí tohoto typu stavby.

Malé Slabce, železný kříž

Vysoký sloup s železným křížem stojí podle pověsti v místě vysušené tůně, kde se utopila dívka Anička, kterou k sebevraždě dohnal krutý správce slabeckého panství. Za hříchy, které za života spáchal, se musí správcův duch každou noc u kříže pomodlit.

Mezník v obci

Pískovcový mezník, na kterém je vytesané dvojité V a letopočet 1777 pravděpodobně nepochází z místa, na kterém se nachází v současné době

Mšecké Žehrovice, keltský areál Na Libeni

Největší laténský pravoúhlý valový areál v Čechách. Má rozlohu téměř 2 hektary. Větší část areálu není přístupná, nachází se v uzavřené oboře Libeň. U přístupného jižního okraje areálu byla v roce 1943 nalezena světoznámá Hlava Kelta z 3. století př. n. l., jeden z nejkrásnějších artefaktů keltského umění. Areálu Na Libeni a Hlavě Kelta je věnována expozice Keltové na Rakovnicku v Muzeu Nové Strašecí.

Mutějovice, Čertův kámen

Obří, pozoruhodně zvrásněný křemencový balvan, kterým podle pověsti chtěl čert rozbořit chrám svatého Petra v Římě.

Nezabudice, hostinec Rozvědčík

Proslulý výletní hostinec, známý z tvorby spisovatele Oty Pavla. Hostinec založil ve 30. letech 20. století legionář Jaroslav Franěk z Nezabudic, popravený za druhé světové války nacisty za odbojovou činnost. Hostinec se nachází při ústí Skřivaňského (Tyterského) potoka, kde Ota Pavel chytil svého prvního pstruha.

Nezabudice, Nezabudické skály

Vyhlídka do údolí řeky Berounky, na kraj Oty Pavla kolem Branova a Nezabudic. Nezabudické skály jsou přírodní rezervací a jsou přístupné po červené turistické trase z Nezabudic nebo Roztok.

Nezabudice, Nezabudický mlýn

Starobylý mlýn známý z povídek Oty Pavla. U Nezabudického mlýna chytil Ota Pavel své zlaté úhoře.

Nezabudický mlýn

Mlýn byl postupně modernizován. Mlecí kameny byly nahrazeny válcovacími stolicemi a místo mlýnských kol byla namontována turbina. V roce 1938 byla provedena generální oprava mlýna a vybetonován jez na řece Berounce. Provoz byl na mlýně pod Nezabudicemi zastaven v roce 1959. Objekt byl přestavěn k rekreačním účelům, jimž slouží dodnes. Od roku 1977 se mlýna ujal syn Marie a Bohumila Sieglových ing. Bohumil Siegl ml. V posledních letech dostal nezabudický mlýn opět novou fasádu a upraveno bylo i jeho nejbližší okolí.

Rakovník, Gymnázium Zikmunda Wintra

Reálka v Rakovníku je nejstarší reálkou v Čechách, byla otevřena roku 1833. Dnešní gymnázium nese jméno významného českého historika a beletristy Zikmunda Wintra, který zde v letech 1874 - 1884 působil jako profesor.

Rakovník, hrob továrníka Františka Otty

František Otta (1848-1939) byl zakladatelem známých rakovnických Ottových závodů na výrobu mýdla a jedlých tuků. Nejznámějším výrobkem firmy bylo bílé mýdlo s rakem, vyhlášené nejen pro svou kvalitu, ale i nápaditou reklamu, nesmrtelným se stal například slogan "Ať jsi černý jako bota, umyje tě mýdlo Otta!" Hrob továrníka Františka Otty najdete na rakovnickém hřbitově u Svaté Trojice při hřbitovní zdi blízko dřevěné zvonice.

Rakovník, pamětní deska Emila Buriana

Pamětní deska od sochaře Miroslava Pangráce označuje dům ve Vysoké ulici, kde se v roce 1876 narodil operní pěvec Emil Burian, mladší bratr světoznámého tenoristy Karla Buriana. Emil Burian dosáhl největších úspěchů v Německu, kde zpíval mimo jiné i s Enricem Carusem. Uvnitř domu čp. 232 galerie Nová síň pod Vysokou bránou.

Rakovník, Pražská brána

Gotická stavba z první poloviny 16. století. Uvnitř brány expozice o historii sboru rakovnických ostrostřelců. Prohlídka brány součástí prohlídky sousedícího Muzea T. G. M.

Rakovník, Vysoká brána

Téměř padesát metrů vysoká gotická stavba z první poloviny 16. století s unikátně dochovaným předbraním (předsunuté opevnění). V bráně expozice gotických deskových oltářních obrazů a fotografií starého Rakovníka. Z ochozu brány výhled na město a okolí.

Roubená chalupa č. p. 1

Ukázka původní venkovské zástavby.

Roubená chalupa č. p. 5

Chalupa částečně roubená, částečně vyzděná z opukového zdiva se sedlovou střechou

Roubená sýpka u č. p. 27

Jedná se o velmi hodnotnou a zachovalou stavbu roubené sýpky, jako součásti usedlosti č. p. 27.

Roubený obytný dům č. p. 3

Ojedinělá památka lidové architektury – roubený patrový obytný dům.

Roubený obytný dům č. p. 6

Cenná stavba lidové architektury

Roubený špejchar u č. p. 6

Stavba roubeného špýcharu s pavlačí u obytného domu č. p. 6 je velmi pěknou ukázkou lidového stavitelství.

Skryje, hřbitov

Na hřbitově se nachází hrob Václava Matouška (1883-1948), který řadu let žil v chýši pod hradem Týřovem a jehož životní příběh inspiroval spisovatele Otu Pavla k črtě Fialový poustevník. Najdete tu také hrob autora populárních knih literatury faktu Miroslava Ivanova (1929-1999), který žil a tvořil v nedalekých Týřovicích.

Soseň

Malebná vesnice s řadou pěkných historických venkovských domů a sochou svatého Floriána na návsi. V Sosni stávala tvrz, kde se narodil syn proslulého cestovatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Na soseňské tvrzi sídlila rodina Harantovy ženy.

Stodola u č. p. 24

Stavba zaujímá významné místo mezi kulturními památkami Rakovnicka. Přes značně změnivší se charakter české vesnice ve druhé polovině 20. století se stodola dochovala jako zcela unikátní lidová stavba.

Svatý obrázek u tvrziště Rychvald

Malý svatý obrázek na ocelové trubce

Škola ve Vrbici

Značně zdevastovaná budova obecní školy.

Šlovice

Kolébka rodu druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Ze Šlovic pocházeli oba prezidentovi dědové.

Špejchar usedlosti č. p. 2

Součástí usedlosti č. p. 2 na dolní návsi je i původní špejchar, významná památka lidové architektury.

Špejchar v Břežanech

Zděná třípodlažní budova špejcharu se sedlovou střechou

Týřovice, filmová louka

Louka na levém břehu řeky Berounky pod Týřovickými skalami, místo natáčení filmů Tristan a Isolda a Naprosto osvětleno. Pro film Tristan a Isolda tu filmaři postavili středověký hrad (na snímku) s rybářskou vesnicí. Po dokončení filmu byl hrad zbořen.

Usedlost č. p. 22

Součástí cenné stavby je i brána statku. Kromě této usedlosti stávala v obci další roubená chalupa. Šlo o jednu z nejhodnotnějších staveb regionu, která byla v sedmdesátých letech přestěhována do skanzenu v Kouřimi.

Výklenek ve stodole u kostela

Nika ve štítové zdi stodoly, ve které byla pravděpodobně umístěna plastika světce

mohyly, památníky

Busta Jana Husa

Busta Jana Husa umístěná na kamenném podstavci, na kterém je vyryt letopočet 1415 - 1915

Hrob Fialového poustevníka

Hrob Václava Matouška, Fialového poustevníka, tvoří dřevěný kříž s oválnou plechovou deskou s portrétem, jménem, datem narození a úmrtí

Hrob Miroslava Ivanova

Hrob spisovatele Miroslava Ivanova, masivní žulový pomník s vytesaným jménem spisovatele

Hrob námořníka

Žulový hrob námořníka Petera Nejedla, kapitána ve výslužbě, zdobený kotvou s provazem a doplněný pamětní deskou

Hrob ruských válečných zajatců

Nízký žulový pomníček s náhrobní deskou třem ruským vojákům u hřbitovní zdi

Janov, Pamětní deska na č. p. 21

Pamětní deska z černé leštěné žuly se vtesaným nápisem zasazená ve fasádě domu č. p. 21 v Janově.

Kolešovice, hrobka kontraadmirála Otto Herrmanna

Hřbitov v Kolešovicích. Hrob se nachází u hřbitovní zdi, naproti vstupu na hřbitov. Kontraadmirál v 1. světové válce velel lodi Císař Karel V., která patřila do válečného loďstva německého císaře.

Krakovec, socha Svobody

Socha Svobody - ženy s pochodní v jedné a zpřetrhanými pouty v druhé ruce je součástí pomníku padlých, umístěného vedle hasičské zbrojnice. Za druhé světové války měla být socha na příkaz okupantů zničena, byla však místními občany ukryta a po skončení války vrácena s velkou slávou zpět.

Křivoklát, pomník knížete Karla Egona II. Fürstenberka

Čtrnáct metrů vysoký novogotický pomník s bustou knížete od sochaře Emanuela Maxe věnovali v roce 1860 fürstenberští úředníci a zaměstnanci jako projev úcty a lásky ke knížeti, „v celém okolí nezapomenutelnému,“ velkému lidumilovi a neúnavnému podporovateli věd a umění. Karel Egon II. Fürstenberk žil v letech 1796-1854. Od pomníku je nejkrásnější vyhlídka na hrad Křivoklát.

Mutějovice, pomník padlých

V pomníku z roku 1928 jsou v tajné schránce uložena pouzdra s hlínou ze čtyř významných bojišť českoslovesnkých legií v první světové válce - Zborova, francouzského Vouziers, italského Doss Alto a černohorské Avaly.

Náhrobní kameny u kostela v Milíčově

Starobylé náhrobní kameny u ohradní zdi kostela.

Nový Dům, pomník Antonína Wágnera

Kamenný pomník s křížem věnovaný křivoklátským knížetem Maxem Egonem z Fürstenberka na stálou památku lesního adjunkta Antonína Wagnera, který byl na tomto místě 5. 7. 1865 zastřelen pytlákem.

Nový Dům, pomník N. C. Nikolova

Bulharský voják z pomníku v lese u Nového Domu nikdy neexistoval. Mladšího seržanta N. N. Cekova, podle nápisu „zákeřně zavražděného 9. září 1968 při internacionální pomoci ČSSR“ vymyslela komunistická propaganda, překroutila skutečný příběh bulharského motostřelce N. C. Nikolova, příslušníka okupačních armád, které v srpnu 1968 obsadily Československo. Jednadvacetiletý Nikolov však nezemřel jako hrdina boje za socialismus, ale jako zběh. 9. září 1968 zmizel ze služby s úmyslem utéct na Západ, v křivoklátských lesích ho však utloukli a zastřelili vrazi z Kladenska, aby získali jeho samopal.

Nový Dům, socha sv. Jana Nepomuckého

Honosnou barokní sochu Jana Nepomuckého, umístěnou na lesní křižovatce, věnoval tehdejší majitel Křivoklátska - hrabě Jan Josef Valdštejn jako upomínku na hon, kterého se v těchto místech zúčastnila roku 1721 císařovna Alžběta Kristýna.

Skryje, Památník Joachima Barrande

Žulový pomník s bustou Joachima Barrande u skryjské školy

Pamětní deska Františku Skleničkovi na č. p. 8

Bronzová pamětní deska na fasádě domu č. p. 8

Pamětní deska J. E. Chadtovi

Významný český lesník, odborný spisovatel, šumavský rodák. V letech 1902 - 1923 sloužil v hájovně Obora pod Dřevíčem u Kozojed. Napsal více než 80 spisů a přes 500 článků, především první přehled památných stromů v Čechách (1899), druhou práci svého druhu v Evropě.

Pamětní deska Jaroslavu Fraňkovi

Jaroslav Franěk byl bývalý legionář a rozvědčík. Po vypuknutí 2. světové války se aktivně zapojil do činnosti ilegální odbojové organizace, která si říkala Obrana národa. Tvořili ji převážně bývalí důstojníci československé armády. Jaroslav Franěk poskytoval azyl uprchlíkům a pronásledovaným osobám ve svém zájezdním hostinci. Jeho aktivity neunikly pozornosti gestapa a v lednu 1941 byl Jaroslav Franěk zatčen, vyslýchán a krutě mučen. Ničeho neprozradil a tak byl převezen do Německa a v Plötzensee 1. 7. 1943 popraven.

Pamětní deska Josefu Hůlovi na č. p. 106

Leštěná žulová deska s bronzovým emblémem vojáka v přílbě se státními znaky a nápisem Svoboda nad život a textem na domě čp. 106

Pamětní deska Karlu Kosovi na č. p. 24

Leštěná žulová deska s bronzovým emblémem vojáka v přílbě se státními znaky a nápisem Svoboda nad život a textem na domě č. p. 24.

Pamětní deska obětem I. světové války

Pamětní deska z černého leštěného mramoru s fotografiemi v oválných rámečcích a s vytesaným textem na zvoničce.

Pamětní deska obětem I. světové války

Deska z leštěného černého mramoru na domě čp. 17 ve středu obce. Mezi letopočty 1914 - 1918 státní znak 1. čsl. Republiky. Před každým jménem podobizna v oválném rámečku.

Pamětní desky obětem I. světové války

Dvě pamětní desky z černé švédské leštěné žuly zasazené ve fasádě po stranách vchodu do školy.

Pískovcový sloup

Vysoký pískovcový sloup na podstavci s obrázkem sv. Václava

Pomník Antonínu Mackovi

Pomník dělnickému novináři a spisovateli Antonínu Mackovi, který v místě působil v letech 1919 až 1923.

Pomník Arnošta Mikše

Pomník na pokraji lesa a planiny u osady Požáry na katastru obce Městečko.

Pomník císaře Josefa II.

Socha osvíceného a vzdělaného císaře Josefa II, který panoval v letech 1780 - 1790, stojí na vysokém hranolovitém podstavci uprostřed návsi. Byla zhotovena ze sbírky krajanů v Německu a USA. Socha byla odlita v roce 1903 v Blansku na Moravě a na podstavec umístěna 19. 7. Na konci první světové války byla plastika sochy sundána a uložena pod podlahu pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje. Podstavec byl využit pro pamětní desku obětí války. Těsně po druhé světové válce byla socha z kostela vyzdvižena a umístěna na dvoře místní fary. Teprve v roce 1992 byla restaurována mistrem Kovaříkem z Mariánského Týnce a pak až umístěna na původní podstavec.

Pomník Ivana Konstantinova na hřbitově

Pomník na hrobě č. 90 na hřbitově v Milostíně. Černá skleněná deska s emblémem hvězdy se srpem a kladivem a nápisem umístěná na terasovém pomníku.

Pomník Dr. Miroslavu Tyršovi

Nízký dvoudílný pomníček, na jedné části plastika Dr. M. Tyrše a na druhé vytesaný nápis s datem narození a úmrtí.

Pomník Jana Husa

Žulový pomník v zahrádce na návsi.

Pomník Janu Husovi

Pomník ze žulových kamenů

Pomník Janu Husovi

Žulový pomník věnovaný památce Jana Husa

Pomník Jindřichu Coufalovi

Terasový pomník s černou skleněnou deskou u silnice mezi Bdínem a Srbčí.

Pomník k lesovně

Malý žulový pomníček při cestě k Hřebecké lesovně

Pomník N. N. Cekova

Kamenný a betonový novodobý pomník u silnice.

Pomník německým občanům na hřbitově

Nově vybudovaný pomník bývalými německými obyvateli obce Hořovičky z šedé leštěné žuly v levé části hřbitova.

Pomník obětem I. a II. světové války

Žulový pomník s vytesaným nápisem v parčíku u školy

Pomník obětem I. a II. světové války

Na čtyřikrát se zužujícím čtyřhranném podstavci pískovcový pomník se lvem na vrcholu, po stranách podpůrné sloupky zakončené dělostřeleckými náboji. Před pomníkem dodatečně přidaná terasová deska s černým sklem s oběťmi II. světové války.

Pomník obětem I. a II. světové války

Žulový pomník ve středu obce. Na šestibokém bosážovaném betonovém základu bosážové bloky žuly do šestihranu, dva sloupky jako vázy, hlavní kvádr se vtesanými nápisy podpíraný ze stran pilíři s koulemi na vrcholu završen přílbou s vavřínovým věncem.

Pomník obětem I. a II. světové války

Uprostřed obce před obecním úřadem stojí pomník z terasa vzpředu se skleněnou černou deskou s bílými písmeny nápisů a nahoře s bronzovým emblémem mužské hlavy.

Pomník obětem I. a II. světové války

Nově postavený pomník naproti kostelu na druhé straně silnice I/6. Dva díly žulového obelisku z původního staršího pomníku, žulový podstavec z žuly jiné zrnitosti je nový. Původní emblém překryt černou deskou s textem.

Pomník obětem I. a II. světové války

Mohutný žulový pomník na návsi. Nápisy jsou ztesány.

Pomník obětem I. světové války

Velký pomník z šesti bloků šedé žuly na sobě ve středu obce. Nahoře zkřížené ratolesti z plechu.

Pomník obětem I. světové války

Pískovcový pomník v zahrádce na návsi. Na čtverhranném podstavci je komolý jehlan se jmény padlých v první světové válce, završený spodní částí kříže a helmou.

Kroučová, Pomník obětem I. světové války

Na návsi pod kostelem na betonovém podstavci stojí žulový kvádr, na němž spočívá druhý větší s textem sentence a na něm žulový pylon se jmény.

Lodenice, Pomník obětem I. světové války

Žulový pomník na návsi v zatáčce silnice. Fotografie v oválných rámečcích, chybí u Antonína Dvořáka, u Jana Horešovského a Františka Kapka nebyly od počátku.

Zavidov, Pomník obětem I. světové války

Pískovcový pomník přetřený zpředu cementovým potěrem uprostřed návsi při silnici. Na trojitém podstavci dopředu zaoblený symbol pochodně nahoře se lvem. Po obou stranách jsou pochodně.

Pomník obětem I. světové války

V zahrádce ve středu obce stojí pomník ze žulových balvanů spojených cementovou maltou, osazený je černou deskou s vytesanými jmény.

Děkov, Pomník obětem I. světové války

Vysoký žulový pomník na třistupňovém soklu.

V roce 2010 byl dokončen projekt ,,Obnova prvků kulturního dědictví Kněževeska“ v rámci, kterého byl pomník opraven. Obec Děkov ve spolupráci se Svazkem obcí mikroregionu Kněževes.
28. 10. 2010 byl při slavnostní příležitosti vysvěcen petrovickým farářem panem Václavem Kružíkem.

V říjnu 1923 místní učitel Karel Justa a spolek hasičů ustanovili komisi, která měla za úkol dát u nás vystavět důstojný pomník obětem 1. sv. války z Děkova a Nové Vsi. Bylo vybráno místo, uspořádaná sbírková akce, kdy se komisi podařilo získat částku 1.200,- korun a dne 1. června 1924 byl památník slavnostně odhalen a vysvěcen.

Pomník obětem I. světové války

Žulový pomník v zahradě školy ve středu obce. Na prostředním ze tří kvádrů bronzová deska s reliéfním písmem, na hornám kvádru nápis z bronzových písmen, na spodním vtesán autograf sochaře. Na vrcholu bronzové poprsí T. G. Masaryka.

Pomník obětem I. světové války

Pomník z terasy při cestě proti nádraží. Dvanáct oválných fotografií padlých bez jakéhokoli popisu.

Pomník obětem I. světové války

Ve středu obce na návsi je na čtyřhranném podstavci, který je vystavěn z kamenů spojených cementovou maltou, velký zaoblený balvan a v něm zasazena deska z černé leštěné žuly s vytesaným textem.

Pomník obětem I. světové války

Deska z černého leštěného kamene s vytesanými jmény. Původně byla deska zasazena v pískovcovém rámu na budově školy. Při demontáži byla deska zlomena. V roce 1955 byla opravena, zasazena do ocelového rámu a umístěna na zdi v obecním urnovém háji.

Lašovice, Pomník obětem I. světové války

Žulový pomník v zahrádce na návsi uprostřed obce (u transofrmátoru). V hlavici sloupu vytesána sentence, ve střední části jména padlých s rokem narození. Z osmistěnné patice vybíhají čtyři hranoly, na nichž jsou keramické misky na květiny.

Malinová, Pomník obětem I. světové války

Žulový pomník v zahrádce ve středu obce. Na horním kvádru deska z černé leštěné žuly se jmény a fotografiemi v oválných rámečcích, nad deskou bronzový emblém se státním znakem. Dva spodní kvádry s bosáží, na prostředním štítek se jmény a fotografií Antonína Leitnera a deska s věnováním, na spodním kvádru je uvedeno jméno zhotovitele Zelenka, Rakovník.

Pomník obětem I. světové války

Pomník z hořického pískovce na návsi. Zpředu černá skleněná deska s nápisy. V pískovci ještě patrná původní vytesaná jména

Pomník obětem I. světové války

Pomník vojákům padlých v první světové válce ve tvaru domku ze žuly a cihel. Cihlové sloupky nesou střechu. Nápisy chybí.

Pomník obětem I. světové války

Pomník v dolní části návsi v zahrádce. Na podstavci ze tří žulových bloků zvrásněných bosáží velký balvan, v němž je osazena leštěná deska z černého kamene s textem.

Pomník obětem I. světové války

Žulový pomník v zahrádce na návsi nad rybníkem. V cementové desce jména padlých s fotografiemi v oválných rámečcích. Po stranách pomníku jsou na sloupcích symbolické věčné ohně.

Pomník obětem I. světové války

Pomník uprostřed obce v zahrádce. Žulový blok na podstavci z žulových hrubě přitesaných balvanů. V horní části mosazný štítek s reliéfem a písmeny TGM.

Zbečno, Pomník obětem I. světové války

Pískovcový pomník ve středu obce před kostelem a naproti Hamousovu statku. Na komolém kvádru se dvěma podstupni stojí socha ženy s dítětem.

Pomník obětem I. světové války

Žulový balvan s černou broušenou žulovou deskou s nápisem v zahrádce ve středu obce.

Pomník obětem I. světové války

Žulový pomník v zahrádce uprostřed obce. Jména padlých vytesána v desce z bílého mramoru, která je na podstavci.

Krupá, Pomník obětem I. světové války

Velký žulový pomník na návsi. Na šestiboké základně stojí šestiboký podstavec s dvěma květinovými sloupky a z něj se tyčí šestiboký pylon se vtesanými nápisy, ukončený širší hlavicí a se stylizovaným věčným ohněm.

Vlkov, Pomník obětem I. světové války

Mohutný žulový pomník na návsi, z jehož přední strany byly viditelně hrubě otesány nápisy.

Pomník obětem I. světové války

Žulový pomník na návsi. Na trojitém zužujícím se podstavci na sloupku s vytesanými letopočty tři bloky s vytesaným textem, přičemž střední blok je mírně předsunutý. Na vrcholu středního bloku helma s lipovou větévkou. Nalevo a napravo ve střední části černé leštěné desky s texty.

Pomník obětem I. světové války

Dvojpomník ze šedé žuly stojící na zahradě u bývalé školy při silnici. Levá část pomníku je věnována památce padlých z let 1914-1918.

Všetaty, Pomník obětem I. světové války

Pískovcový pomník v zahrádce na návsi. Na čtyřbokém dvojitém podstavci je pylon zakončený stylizovanými sloupky s trojitou krycí deskou.

Krty, Pomník obětem I. světové války

Mohutný pomník z krtské žuly obětem první světové války na návci. Nápisy byly po roce 1945 ztesány.

Pomník obětem II. světové války

Pravá část dvojpomníku ze šedé žuly stojícího v zahradě u bývalé školy

Pomník obětem II. světové války

Žulový pomník za kostelem s osazenými dvěma deskami z bílého mramoru s textem.

Pomník obětem II. světové války na hřbitově

Pískovcový pomník nad hrobem pěti Rudoarmějců u severní zdi hřbitova. Nalevo a napravo od pomníku na zdi nápis z písmen z měděného plechu na plechových páscích.

Pomník obětem válek

Pískovcový pomník uprostřed obce v zahrádce. Na kvádříkovém soklu dvojitý podstavec a na něm pylon se jmény padlých, zakončený hlavicí s lipovými ratolestmi a s koulí na vrcholu.

Pomník obětem válek

Pískovcový pomník uprostřed obce v zahrádce s dřevěným plůtkem. Na trojitém podstavci stojí čtyřboký pylon zakončený symbolickou helmicí s koulí na vrcholu.

Pomník obětem válek

Dva hrubé kamenné kvádry na sobě ve středu návsi. Na horním je osazena deska z leštěné tmavé žuly s nápisy.

Pomník obětem válek

Torzo pomníku z terasa v rozvalinách u hřbitovní zdi. Na jednom z kvádrů je zbytek nápisu z antikorového plechu.

Pomník obětem válek

Velký pomník ze žuly uprostřed obce. Ve střední výšce patrný emblém vojenské přílby na zkřížených granátech. Ve vrcholu pomník zakončen helmem. Deska s textem chybí.

Pomník obětem válek

Pomník v zahrádce na svahu nad silnicí ve středu obce. Nahoře zaoblený balvan na podstavci z kamenů, v něm vsazený kovový štítek s českým lvem, pod ním černá deska s vytesanými jmény a ještě níže dvěma vruty přichycená druhá kamenná deska s textem.

Pomník obětem válek

Velký žulový pomník na návsi. Na šestiboké základně šestiboký podstavec se dvěma květinovými sloupky a z něj se tyčí šestiboký pylon se vtesanými nápisy, ukončený širší hlavicí a se stylizovaným věčným ohněm. Zhotovil B. Vachtl z Přílep.

Pomník obětem válek

Pomník na křižovatce hlavní silnice a odbočky do Šípů. Černá skleněná deska s texty zasazená v žulovém bloku na žulovém podstavci, okolo žulové balvany.

Pomník obětem válek

Pískovcový pomník na návsi ve středu obce. Pylon ve střední a horní části s římsou a nahoře s koulí s vytesanými nápisy a s přilepenými oválnými fotografiemi, v dolní části černá skleněná deska s nápisem oběti druhé světové války.

Pomník obětem válek

Mohutný pomník z hořického pískovce v zahrádce ve středu obce. Ve vrcholu socha legionáře s praporem a vavřínovým věncem v rukách a lev. Oba stojí na symbolickém rakouském orlu. Pod tím je žulový hranol s vytesaným textem, posazený na dvojitém žulovém podstavci. Předsazena deska z černé leštěné žuly s nápisem pro období 1938 - 1945.

Pomník obětem válek

Žulový pomník na návsi s trojúhelníkovou zahrádkou s kovovým plůtkem. Na kameni bronzový emblém se zlomenou smuteční vrbou a vycházejícím sluncem.

Pomník obětem válek na hřbitově

Pomník z šedé leštěné žuly v pravém zadním rohu u márnice hřbitova. Zcela bez nápisu, v horní části červená pěticípá hvězda z plechu.

Pomník padlým

Pískovcový pomník na návsi nad kostelem. Text z I. světové války vytesán ve vsazeném hladkém černém kameni, ostatní texty 1938 - 1945 v deskách z bílého mramoru. V nejvyšší části reliéf se jmény ruských, italských a francouzských legionářů.

Pomník padlým v I. světové válce

Žulový pomník s dvoustupňovým soklem, podstavcem, na kterém jsou na desce jména padlých občanů Drahouše a Tlesek v I. světové válce, zakončený masivním křížem s Kristem.

Pomník sovětským vojákům

Terasový pomník na hrobě sovětských vojáků na hřbitově v Srbči. Na černé skleněné desce je vyrytý bílý text.

Pomník T. G. Masarykovi

Na návsi pod kostelem je umístěn žulový pomník věnovaný památce prvního československého prezidenta T. G. Masaryka.

Pomník V. K. Andrejeviče na hřbitově

Při západní zdi hořesedelského hřbitova se nachází hrob s mramorovým náhrobkem, který je opatřen deskou z černého skla s nápisem. Hrob s květinovou výzdobou je udržován Obcí Hořesedly.

Pomník Williama Hoelschera

Malý pomníček, který tvoří cihlová podezdívka, na níž je umístěna černá leštěná deska s podobiznou pilota 4. stíhací skupiny 8. letecké armády Spojených států amerických por. Williama Hoelschera a nápisem připomínajícím jeho zachránění českými vlastenci, stojí v parku pod základní školou, před pomníkem obětem 1. světové války.

Pomník zemědělské reformě za obcí

Pískovcový památník připomínající pozemkovou reformu, při níž došlo k rozparcelování půdy většiny bývalých šlechtických velkostatků.

Rakovník, busta Zikmunda Wintra

Busta spisovatele Zikmunda Wintra (1846-1912), autora slavného příběhu Nezbedný bakalář a dalších povídek z renesančního Rakovníka - známých jako Rakovnické obrázky, se nachází na nádvoří Muzea T. G. M. Autorem busty z roku 1937 je sochař Josef Fojtík.

Rakovník, památník bratrů Burianů

Stavba od významného tvůrce české moderní architektury první poloviny 20. století Františka A. Libry. V památníku jsou uloženy urny s popelem slavných bratrů - operních pěvců Karla (1870-1924)a Emila (1876-1926)Burianových.

Socha Svobody - pomník obětem I. světové války

Pískovcový pomník v pětiúhelníkové zahrádce. Na dvojitém podstavci pylon s textem. Pylon je zakončen rozšířenou hlavicí, jež slouží jako podstavec sochy Svobody. Před hlavním podstavcem předsunuta deska s textem o soše Svobody.

naučné stezky

Křivoklát, Naučná stezka Brdatka

Naučná stezka Přírodní rezervací Brdatka na levém břehu řeky Berounky mezi Křivoklátem a Zbečnem, věnovaná fauně, flóře a geologii rezervace. Na trase stezky vyhlídkový Gloriet a možnost odbočky (od Glorietu) k památné kapličce sv. Eustacha na Zámeckém vrchu. Trasa měří 3,3 km a je určena pro pěší. Začátek u parkoviště nad hradem v Křivoklátě.

Křivoklát, Školní naučná stezka Křivoklát

Naučná stezka, vytvořená především jako doplněk k výuce přírodopisu, se na pětadvaceti zastaveních věnuje přírodě Křivoklátska (fauna, flóra, poznávání stromů a stop, péče o zvěř atd.). Začátek 50 m od ZŠ Křivoklát, délka 1 km, určeno pro pěší.

Viklan, rozcestí

Rozcestí u Viklanu

Viklan, rozcestí

Rozcestí u Viklanu

památky

Hředle, náves

Rozlehlá náves s barokním kostelem Všech Svatých, lemovaná řadou historických venkovských domů, zděných z typického místního kamene - zlatavé opuky. Soubor zdejších opukových domů patří k nejpůsobivějším v oblasti Džbánu. Na návsi je vystaveno několik artefaktů z místního sochařského sympozia.

Chrášťany, Raddův kříž

Kříž z počátku 19. století, který věnovali rodiče Rudolfa Raddy za uzdravní svého syna, který v místech, kde kříž stojí, spadl z koně tak nešťastně, že málem přišel o život.

Chrášťany, socha sv. Aloise

Barokní památka z první poloviny 18. století. Na podstavci sochy šlechtické erby, zřejmě Mollartů a Kaiserštejnů.

Chrášťany, socha sv. Isidora

Barokní památka z první poloviny 18. století věnovaná obcí "ke cti a chvále pánu Bohu a svatému Isidorovi na čest".

Chrášťany, socha sv. Prokopa

Barokní socha z první poloviny 18. století. K soše původně patřil i čert, kterého svatý Prokop držel na řetězu, byl však koncem 19. století kvůli své pobuřující ošklivosti odstraněn.

Chrášťany, socha sv. Rozálie

Barokní památka z první poloviny 18. století.

Jesenice, celní kolo

Kámen ve tvaru kola s reliéfy kříže po obou stranách, který se nachází při silnici u Velkého rybníka, je jednou z nemnoha památek svého druhu v České republice. Soudí se, že býval znamením, které formany upozorňovalo na blížící se povinnost zaplatit clo - poplatek za použití cesty.

Jesenice, smírčí kříže

Dva smírčí kříže, které se nachází před vlastivědným muzeem v Jesenici, sem byly přeneseny z lesa u blízkých Kosobod, kde podle pověsti ukazovaly místo, kde se ve vzájemné potyčce zabili dva pasáčci různé náboženské víry.

Klečetné, socha Panny Marie Immaculaty

Socha je umístěna na vysokém hranolovém podstavci z pískovce. Podstavec je v horní části zdoben reliéfem. V dolní části podstavce je vytesán letopočet 1819. Socha i s podstavcem je postavena na třístupňovém piedestalu, po jehož stranách jsou zbytky dvou kamenných sloupů, které kdysi nesly těžký řetěz. Kulturní památka.

Kolešovice, fara

Barokní stavba fary z roku 1731. Kulturní památka. V současnosti sídlo Českého svazu chovatelů, místní organizace Kolešovice.

Kostelík, kaple Maří Magdalény

Podle pověsti kázal u kaple během svého pobytu na blízkém hradě Krakovci v roce 1414 mistr Jan Hus. Dnešní podoba kaple je z konce 19. století. Kapli obklopuje malebná náves lemovaná řadou půvabných historických venkovských chalup.

Kounov, kounovské kamenné řady

Nejzáhadnější místo Česka. Čtrnáct rovnoběžných řad kamenů těžkých až několik tun, které se táhnou v délce až 400 metrů od severu k jihu napříč plochým temenem vrchu Rovina. Stáří ani účel řad, objevených v roce 1934 kounovským učitelem Antonínem Patejdlem, se dosud přes veškeré úsilí několika generací odborníků i nadšených amatérských badatelů nepodařilo objasnit. Nejčastěji se o řadách spekuluje jako o pouhých polních mezích, nebo pravěké astronomické observatoři. Areál řad je volně přístupný. S historií bádání o řadách se blíže můžete seznámit ve stále expozici Kounovské kamenné řady, umístěné v budově hostince U Tří lip v Kounově.

Krušovice, altán Amálie

Osmiboký altán, který v roce 1823 věnoval křivoklátský kníže a majitel Krušovic Karel Egon II. Fürstenberk své milované ženě Amálii, vévodkyni bádenské. Jejím jménem nazval i vrch, kde altán stojí. Altán byl původně vyhlídkový, rozhledu do kraje dnes brání vzrostlý les. Altán je volně přístupný.

Křivoklát, kaplička sv. Eustacha

Barokní kaplička z konce 17. století, věnovaná křivoklátským lovčím Janem Kryštofem Raymanem. Poutní místo křivoklátských myslivců.

Milíčov, náhrobní desky

Vedle vchodu na vnitřní straně ohradní zdi kostela svatého Petra v okovech se nachází zazděné dvě sešlé náhrobní desky - urozeného pána Hendrycha Jakuba Týřovského z Enzidle, který zemřel roku 1618 (deska se znakem nahoře) a vladyky Jana Strašího Chlumčanského z Přestavlk na městečku Čisté. Ten zemřel roku 1590.

Nový Dům, Eliščina kaplička

Kapličku na rozcestí silnic Křivoklát - Lány - Nový Dům věnoval roku 1861 křivoklátský kníže Emil Fürstenberk své sestře Elišce, snad na počest její návštěvy na Křivoklátě.

Olešná, Mariánský sloup

Barokní památka, zřejmě z první poloviny 18. století. Na sloupu sousoší Piety - Panny Marie s ukřižovaným Ježíšem.

Olešná, sloup sv. Šebestiána

Barokní sloup z roku 1714, původně se soškou sv. Šebestiána, nyní bez ní. U sloupu krásná stará lípa.

Olešná, socha sv. Antonína

Barokní památka z první poloviny 18. století. Na podstavci sochy šlechtické erby, zřejmě Mollartů a Kaiserštejnů.

Olešná, socha sv. Jana Nepomuckého

Barokní socha z roku 1704. Na podstavci rodové erby donátorů - hraběte Petra Arnošta z Mollartů a jeho ženy Marie Lidmily, rozené z Kiserštejna.

Olešná, socha sv. Josefa

Barokní památka, zřejmě z první poloviny 18. století.

Rakovník, hřbitovní zvonice

Unikátní dřevěná stavba ze 16. století, podle spisovatele Zikmunda Wintra cosi mezi starobylým obšírným českým holubníkem a čínskou pagodou. Zvonice není přístupná, její průhledový model je vystaven v historické expozici rakovnického Muzea T. G. M.

Rakovník, mariánský sloup

Barokní památka z první poloviny 18. století. Součástí výzdoby sloupu je znak města a sochy zemských patronů - svatého Václava, Víta, Vojtěcha a Prokopa. Latinský nápis na podstavci obsahuje prosbu mariánských ctitelů k Panně Marii o ochranu města.

Rakovník, palác cisterciáků z Plas

Barokní stavba z druhé poloviny 18. století. Cisterciákům z kláštera v Plasích sloužila k odpočinku při cestách do Prahy. V současnosti jsou v paláci umístěny vlastivědné expozice Muzea T. G. M. Na nádvoří paláce lapidárium drobných kamenných památek města a busta spisovatele Zikmunda Wintra.

Rakovník, radnice

V průčelí historické budovy s hodinovou věží je umístěn znak města a pamětní deska Sixta z Ottesdorfu (asi 1500 - 1583), autora cenného historického spisu o vzpouře českých stavů proti císaři Ferdinandovi I. v letech 1546-47 Dennopis čili Historie oněch dvou nepokojných let.

Rakovník, Samsonův dům

Starobylý renesanční dům s fasádou zdobenou výjevy ze života biblického Samsona. V domě galerie a kavárna Samson-Cafeé.

Rakovník, zvonice u kostela sv. Bartoloměje

Stavba z konce 15. století, do dnešní podoby upravená koncem 19. století. Ve zvonici je zavěšen slavný, pověstmi obestřený zvon Žebrák. Zvonice není přístupná.

Senomaty, zvonice u kostela sv. Vavřince

Stojí na čtvercovém půdorysu o straně 7,15 m. Přízemí je vystavěno z hrázděného zdiva, kryto šindelovou valbou na jejímž otupeném vrcholu sedí dřevěná čtyřboká lucerna, krytá rovněž šindelovou valbou. Zvonice je opatřena dvěma zvony, první pochází z roku 1771, je vysoký 0,47 m při průměru 0,61 m. Jeho ucha jsou hladká, koruna vroubkovaná a pod ní je pás z hlaviček andílků. Na plášti jsou reliéfy sv. Petra a Pavla a na druhé straně sv. Vavřince. Druhý zvon byl ulit v roce 1774, je 0,80 m vysoký při průměru 1,05 m. Jeho ucha jsou zdobená maskami. Na koruně je šest kartuší s výjevy z posledního soudu. Plášť je vyzdoben reliéfem Panny Marie, která stojí u ukřižovaného Ježíše Krista, a na druhé straně reliéfem raka na kartuši. Na spodní obrubě je vyryto osm křížků. Jak dokazují nápisy na plášti resp. koruně zvonů, byly oba ulity v dílně Jana Jiřího Küh
nera na Malém Městě pražském.

muzea

Branov, Pamětní síň Oty Pavla

Expozice věnovaná životu a dílu spisovatele Oty Pavla umístěná v domku převozníka a krále křivoklátských pytláků Karla Proška, jedné z ústředních postav Pavlových povídek. Před domkem akát, pod kterým prý všichni mluví pravdu, podle Oty Pavla dokonce i rybáři. U domku přívoz - doprava v pramici přes řeku Berounku.

Hředle, muzeum Hředle

Malé vlastivědné muzeum věnované histori obce a jejím tradicím - především pěstování chmele a těžbě uhlí. Expozicí provází místní znalec pan Jaroslav Vitner. Muzeum se nachází na návsi ve Hředlích v přízemním domku proti hlavnímu vstupu do kostela a je otevřeno každou 1. a 3. sobotu v měsící od 8 do 11.30 hodin.

Jesenice, muzeum

Vlastivědná expozice o historii a přírodě Jesenicka. K nejcennějším exponátům patří slavný Tleský poklad - konvice se čtyřmi sty skleněnými kroužky, používanými ve středověku místo mincí. Před muzeem svoz drobných kamenných památek z okolí, především dvou smírčích křížů z lesa od Kosobod. Muzeum funguje také jako turistické informační místo.

Kounov, expozice Kounovské kamenné řady

Expozice je věnována historii bádání o záhadných kounovských kamenných řadách - faktům, mýtům, teoriím o původu řad a dalším zajímavostem o nejzáhadnějším místě Česka. Část expozice je věnována také poutní kapli sv. Vojtěcha a obci Kounov.

Prodej upomínkových předmětů s tématikou kounovských kamenných řad.


Otevírací doba:
Duben-říjen: út-ne 10-17 h
Nebo po domluvě na OÚ Kounov

Expozice se nachází v budově hostince U Tří lip.

Kontakt:
Obec Kounov
270 06 Kounov

telefon:
313 119 822, 777 184 079

Nové Strašecí, Městské muzeum

Vlastivědné muzeum s hlavní expozicí věnovanou keltskému osídlení Novostrašecka, především světoznámé Hlavě Kelta z 3. století před naším letopočtem, objevené v roce 1943 v blízkých Mšeckých Žehrovicích. Součástí expozice je také ukázka keltského obydlí, hrnčířské pece, železářské huti nebo dílny na výroby švartnových ozdob. Tématem druhé expozice muzea je zemědělská usedlost na Novostrašecku.

Skryje, Vlastivědné muzeum

Vlastivědné muzeum. Expozice: Skryjsko-týřovické kambrium (zkameněliny trilobitů, horniny, Joachim Barrande), Světnice našich prababiček, Lidová architektura v povodí Berounky.

památné / významné stromy, aleje

Břek u Vartovny

Jeřáb břek, obvod kmene 162 cm, výška stromu 18 m

Břetislavův dub

Dub zimní, obvod kmene 480 cm, výška stromu 18 m

Buk pod Svatým Hubertem na Křížov

Buk lesní, obvod kmene 257 cm, výška stromu 25 m

Buk pod Velkou loukou

Buk lesní, obvod kmene 253 cm, výška stromu 28 m

Buk u Dřevíče I

Buk lesní, obvod kmene 437 cm, výška stromu 26,5 m

Buk u Dřevíče II

Buk lesní, obvod kmene 367 cm, výška stromu 30 m

Buk u Velké louky

Buk lesní, obvod kmene 448 cm, výška stromu 26 m

Buk za Svatým Hubertem 10.A

Buk lesní, obvod kmene 331 cm, výška stromu 27 m

Buk za Svatým Hubertem 10.B

Buk lesní, obvod kmene 375 cm, výška stromu 30 m

Buk za Svatým Hubertem 9.A

Buk lesní, obvod kmene 298 cm, výška stromu 33 m

Buk za Svatým Hubertem 9.B

Buk lesní, obvod kmene 370 cm, výška stromu 30 m

Douglasky v Oráčově

Douglaska tisolistá, šest stromů, obvod kmene od 167 do 250 cm, výška stromů od 41 do 43 m

Dub Buben

Dub letní, obvod kmene 475 cm, výška stromu 26 m, stroj rosta na okraji starého dubového porostu, nad zemí má na kmeni veliký nádor "buben"

Dub u Drahouše

Dub letní, obvod kmene 282 cm, výška stromu 20 m

Dub u Kalubic

Dub letní, obvod kmene 550 cm, výška 22 m

Dub u Kozojed I

Dub letní, obvod kmene 371 cm, výška stromu 25 m

Dub u Kozojed II

Dub letní, obvod kmene 353 cm, výška stromu 25 m

Dub u Kozojed III

Dub letní, obvod kmene 365 cm, výška stromu 25 m

Dub v anglickém parku

Dub letní, obvod kmene 362 cm, výška stromu 16 m

Dub v Děkově

Dub letní je vyhlášen za památný strom MÚ Jesenice - Rozhodnutím ze dne 7. 1. 2010
- stojí na hranici soukromé zahrady (SZ od kostela v obci)
na pozemku 151/25 v k. ú. Děkov
- obvod kmene (ve výšce 1,3 m nad zemí): 3 m
- výška stromu 25 m
- průměr koruny cca 18 m
- stáří asi 150 let
- zdravotní stav výborný

Dub v Srbči

Dub letní, obvod kmene 300 cm, výška stromu 19,5 m

Dub ve Svojetíně

Dub letní, obvod kmene 375 cm, výška stromu 25 m

Dub ve Všetatech

Dub letní, obvod kmene 670 cm, výška stromu 20 m

Duby u Bucku

Dva duby letní, obvod kmene 700 a 500 cm, výška stromu 25 a 22 m

Dva duby u hájovny

Dub letní, obvod kmene 270 a 268 cm, výška stromů 28 m

Dva duby v Oboře I

Dva duby letní, obvod kmenů 238 a 255 cm, výška stromů 21 a 19 m, jeden ze stromů suchý

Dva duby v Oboře II

Dva duby letní, obvod kmenů 256 a 301 cm, výška stromů 22 m, jeden strom celý suchý

Dvě lípy malolisté

Dvě lípy malolisté, obvod kmene 162 cm, výška stromu 13 m

Džbánský buk

Buk lesní, obvod kmene 600 cm, výška stromu 21 m

Hrušeň plánička

Hrušeň obecná, obvod kmene 347 cm, výška stromu 14 m

Jasan u Pusté seče

Jasan ztepilý, obvod kmene 323 cm, výška stromu 36 m

Jasan v Hřebečníkác h

Jasan ztepilý, obvod kmene 447 cm, výška stromu 27 m

Jedle u Velké Bukové

Jedle bělokorá, obvod kmene 260 cm, výška stromu 40 m

Jilm v Příčině I

Jilm drsný, obvod kmene 349 cm, výška stromu 23 m

Jilm v Příčině II

Jilm drsný, obvod 330 cm, výška stromu 19 m

Jírovcová alej k Plavči

Oboustranná alej jírovců maďalů (477 stromů) při cestě z Jesenice přes Pláveč ke Sv. Hubertu v délce 2,5 km

Jírovec maďal po buku lesním

Jírovec maďal vysazený na místě po památném buku lesním

Klečetné, památná lípa

Lípa v Klečetné I – lípa velkolistá (Tilia platyphylla), obvod kmene 305 cm, výška stromu 22 m (1994), původ kolem roku 1821, strom se nachází na návsi v Klečetné, vpravo při vjezdu do obce od Oráčova u sochy Panny Marie Immaculaty a kamenného kříže.

Klen v Drahouši

Javor klen, obvod kmene 224 cm, výška stromu 18 m

Lípa na Zámeckém vrchu

Lípa malolistá, obvod kmene 244 cm, výška stromu 18,5 m

Lípa nad hřbitovem

Lípa srdčitá, obvod kmene 375 cm, výška stromu 34 m

Lípa u Dřevíče

Lípa velkolistá, obvod kmene 616 cm, výška stromu 20 m

Lípa u Hřebecké lesovny

Lípa srdčitá, obvod kmene 405 cm, výška stromu 24 m

Lípa u kostela

Lípa srdčitá, obvod kmene 357 cm, výška stromu 23 m

Lípa u Krakova

Lípa malolistá, obvod kmene 171 cm, výška stromu 10 m

Lípa u Panošího Újezda

Lípa srdčitá, obvod kmene 206 cm, výška stromu 16 m, částečně proschlá

Lípa v Hřebečníkách

Lípa srdčitá, obvod kmene 410 cm, výška stromu 22 m

Lípa v Klečetné

Lípa malolistá, obvod kmene 262 cm, výška stromu 16 m

Lípa v Klečetné u sochy Panny Marie

Lípa velkolistá, obvod kmene 305 cm, výška stromu 22 m

Lípa v Kounově

Lípa malolistá, obvod kmene 316 cm, výška stromu 21 m

Lípa v Kozojedech

Lípa malolistá, obvod kmene 245 cm, výška stromu 15 m

Lípa v Kroučové

Lípa malolistá, obvod kmene 495 cm, výška stromu 23 m

Lípa v Krtech

Lípa malolistá, obvod kmene 241 cm, výška stromu 19 m

Lípa v Oráčově

Lípa malolistá, obvod kmene 355 cm, výška stromu 22 m

Lípa v Petrovicích pod kostelem

Lípa malolistá, obvod kmene 430 cm, výška stromu 18 m

Lípa v Petrovicích u kostela

Lípa malolistá, obvod kmene 440 cm, výška stromu 21 m

Lípa ve Vrbici

Lípa malolistá, obvod kmene 330 cm, výška stromu 26 m

Lípy u kostela

Dvě lípy velkolisté, obvod kmene 387 cm a výška stromu 27 m

Lípy ve Zbečně

Tři lípy srdčité, obvod kmene 323, 209 a 217 cm, výška stromů 30, 28 a 28 m

Masarykova babyka

Javor babyka, obvod kmene 252 cm, výška stromu 10 m

Mšecké Žehrovice, památný buk

Nejkrásnější památný buk v Česku. Roste ve svahu pod silnicí z Mšeckých Žehrovic do Mšece. Stáří tohoto obrovského, nádherného stromu se odhaduje na 400 let. Tvůrci populárního televizního cyklu Paměť stromů vybrali buk u Mšeckých Žehrovic za ústřední strom znělky pořadu - znělka začíná pohledem právě na tento buk během všech čtyř ročních období.

Požárský buk

Buk lesní, obvod kmene 320 cm, výška stromu 14 m

Řeřichy, hraniční borovice

Tahle nápadně osamocená borovice na trase greenway Berounka - Střela ledacos pamatuje. Tvrdí to místní pamětníci. Poblíž ní stávala celnice na hranici mezi Sudety a Čechy. Celnice po válce shořela a němým svědkem této události je zčernalý kmen stromu. Borovice prozatím statečně odolává náporům silných západních větrů.

Smrk pod Leontýnskou kapličkou

Smrk ztepilý, obvod kmene 342 cm, výška stromu 41 m

Smrky v anglickém parku

Čtyři smrky ztepilé, obvod kmene 350, 325, 290, 248 cm, výška stromu 38, 36, 38, 34 m

Soseň, javor klen

Klen v Sosni – Javor klen (Acer pseudoplatanus), obvod kmene 224 cm, výška stromu 10 m (1993), původ kolem roku 1840, strom se nachází 400 m východně od Sosně, na pastvině u lesa, u cesty ze Sosně do Klečetné.

Topol černý

Topol černý, obvod kmene 490 cm, výška stromu 31 m

Tři lípy u Oráčova

Lípa malolistá, obvod kmene 211, 270 a 340 cm, výška stromů 12, 13 a 16 m

Vrby na hrázi rybníka

Skupina šesti vrb na hrázi rybníka

Všetatská lípa

Lípa srdčitá, obvod stromu 365 cm, výška stromu 30 m

Všivý dub

Dub zimní, obvod kmene 347 cm, výška stromu 24 m

podzemí, důlní díla

Klečetné, opuštěná štola

Zavalená a opuštěná štola poblíž cesty vedoucí podél potůčku tekoucího od západu do Klečetné. GPS WGS 84 N50 05.146 E13 33.120

prameny, studánky

Lužná, pramen Merkovka

Léčivý železitý pramen, objevený počátkem 19. století lesníkem Jiljím Merkem. V polovině 19. století byly u pramene zřízeny malé lesní lázně. V létě 1869 tu se svou matkou pobývala známá česká etnografka a manželka spoluzakladatele Sokola Miroslava Tyrše Renata Tyršová. Lázně časem zanikly a budovy byly odstraněny.

přírodní zajímavosti

Babí doly

Lokalita leží na hranici s katastrálním územím Vrbice. Významný krajinný prvek tvoří výrazná údolnice s pestrou dřevinnou skladbou: jíva, vrby, jasan ztepilý, bříza bělokorá, dub letní , javor mléč, hloh, růže šípková, trnka a bez černý. Jedná se o cennou krajinotvornou enklávu v okolní intenzivně zemědělsky využívané krajině.

Bahna u Přílep

Jedná se o svahové prameniště, jehož vody jsou pravostranným přítokem Kolešovického potoka. Významné naleziště vachty trojlisté, dále upolínu evropského, vstavače májového, blatouchu bahenního a šišáku vroubkovaného.

Čertův kámen

Obří kamenný bochník s dvěma prohlubněmi ve tvaru kopyt. Podle pověsti jsou to stopy čerta, které čert do kamene vydupal ze vzteku nad prohranou sázkou o duši chytrého chalupníka z Krt.

Děkovská stráň

Geologickým podkladem VKP jsou vápnité pískovce karbonského stáří. Stanovištním podmínkám odpovídá i vegetace teplomilných travino-bylinných společenstev, která jsou nejvíce zachována na strmějších svazích a kolem skalních výchozů. Ostatní plocha je zarostlá teplomilnými křovinami. Z význačných druhů rostlin se zde vyskytuje bohatá populace divizny brunátné, bělozářky liliovité. Z druhů indikujících teplomilné trávníky a travino-bylinná společenstva hlubších půd to jsou : kostřava žlábkatá, chrpa porýnská, srpek obecný, mateřídoušky, jitrocel kopinatý, čičorka pestrá, pryšec chvojka, ostřice nízká, smělek jehlancovitý, hvozdík kartouzek, pipla osmahlá, kozinec sladkolistý. Při entomologickém průzkumu byl zjištěn otakárek fenyklový.

Hokovská stráň

Představuje původní zachovalá společenstva obhospodařovaných xerotermních luk a pastvin prostoupených křovinatými mezemi. Výskyt pupavy obecné, máčky ladní, vítodu chocholatého, hlaváče bledožlutého. Živočichové: ropucha zelená, ještěrka obecná. Dále kriticky ohrožený modrásek Plebicula thersites, škvor Arechura bipunctata žijící především na stanovištích reliktního charakteru a vzácná, velmi lokální pernatuška Marasmarcha lunaedactyla. Z dalších významných druhů zde byl nalezen zelenáček Procris gerion a nesytka Chamaesphecia masariformis.

Hubertův kámen

Žulový balvan s vrchní částí tvarovanou jako sedátko jako místo opředené pověstmi

Jabůrek

Nevelký hluboký rybník na okraji lesa a zalesněné údolí jeho odtoku s řídkým litorálním porostem. V jeho okolí se vyskytují dosti kulturní dubohabřiny a nebo jehličnaté kulticenózy. Podél potoka v údolí pod rybníkem se nachází jasano-olšový luh a na prudších severně orientovaných svazích poměrně zachovalá dubohabřina. Jedna ze dvou nejvýznamnějších lokalit v republice.

Jesenice, Horní a Dolní Fikač

Dva rozlehlé rybníky na Rakovnickém potoce za Jesenicí mezi sebou dělí hráz porostlá stromořadím památných dubů. Ke koupání je vhodnější Dolní Fikač (břeh u hráze se silnicí z Jesenice do Kosobod.

Jesenice, Viklan

Asi šestitunový žulový balvan, v současnosti navzdory svému názvu nepohyblivý. K rozkývání kamene prý stačila jen nepatrná síla, kamenem pohnul i silnější vítr. Kámen se nachází na trase Naučné stezky Jesenicko.

Kalivody

Soustava tří rybníků a okolních mokrých luk na Bakovském potoce. Významná lokalita druhu ve středních Čechách a především v relativně suché oblasti Džbánu. Kolem potoka jsou již dlouhou dobu nekosené louky, které zarostly rákosem a vysokými ostřicemi. Hojné jsou nálety dřevin, zejména olše a vrb. Na hrázích se vyskytují doupné stromy.

Kamenné stádo

V lese k Petrovicím se nachází v místech bývalých žulových lomů skupiny balvanů přezdívaných zkamenělé stádo. Vznik pojmenování památky vysvětluje pověst o bezbožném pasáčkovi obcí, proměněném za trest v kámen.

Krty, Kofiler

Romantický rybník, zvaný též Kavil nebo Dolní Sviták. Jeho neobvyklé jméno vzniklo podle rasovny (německy Kafillerei), která se v minulosti nacházela v blízkosti rybníka.

Krty, rybník Sviták

Romantický rybník, zvaný též Sviták. Založen pravděpodobně na přelomu 16. a 17. století Vilémem Svitákem z Landštejna, pánem na blízké Sosni.

Lípa Svobody

Lípa malolistá na návsi

Lípa u kaple

Lípa malolistá

Lom Lovíč

Opuštěný a zatopený žulový lom v lesním porostu u vrchu Lovíč

Lom u Drahouše

Starý opuštěný Drahoušský lom je součástí Přírodního parku Jesenicko. Bývalý lom má délku cca 50 m, výška stěny maximálně 20 m. V lomu byla těžena žula tiského typu, která se zde stýká se sérií proteozoických břidlic přeměněných v kontaktní rohovce a která je proniknuta několika křemennými žilami s decimetrovou mocností. Výskyt spilitů. Nad stěnou lomu jsou rozšířena teplomilná společenstva vázaná na skalnatá místa silikátového podkladu, s výskytem následujících druhů: krvavec menší, mochna písečná, hvozdík kartouzek, devaterník dvoubarvý, vřes obecný, pelyněk pravý, štírovník růžkatý, tolita lékařská, čistec přímý. Na okrajích skal byl nalezen i pozoruhodný výskyt lněnky a jetele horského. Na lokalitě bylo dále zjištěno 133 druhů motýlů patřících do 34 čeledí. Vyskytuje se zde vzácný modrásek rozchodníkový, který je cenným bioindikátorem. Ze zastoupených motýlů převažují druhy typické pro lesostepní stepní formace.

Louka u nádrže Blatno

Velmi zachovalá, místně mírně podmáčená louka s velmi bohatou skladbou bylin, obklopená strání s remízy a s dřevinami. Velmi bohaté rostlinné společenstvo.

Louky pod lesem

Polopřirozené mírně nakloněné vlhké louky se severní expozicí. Jedná se o zachovalý komplex polopřirozených až přirozených vlhkých luk. Komplex luk s porosty křovin a stromů je mírně severně ukloněn podél drobného potůčku ve východní části území.. V minulosti to byly patrně různě vlhké pcháčové a bezkolencové louky. Dodnes se zde udrželo několik vzácnějších i zvláště chráněných druhů rostlin (prstnatec májový, úpolín evropský, zvonečník hlavatý, ocún jesenní, bradáček vejčitý, kosatec sibiřský, srpice barvířská, čertkus luční, lomikámen zrnatý, konvalinka vonná, kozlík lékařský, buknice lékařská). Z obojživelníků se zde pravidelně vyskytuje ropucha obecná a skokan hnědý. Plazi jsou zastoupeni užovkou obojkovou, slepýšem křehkým a ještěrkou obecnou.

Louky podél Ostroveckého potoka

Významný krajinný prvek leží v blízkosti Velečínského rybníka. Jedná se o vlhké údolní louky podél Ostroveckého potoka s výskytem mokřadů. Území je součástí Přírodního parku Jesenicko. Je zde cenné mokřadní společenstvo s výskytem vzácných rostlinných druhů: vstavač májový, upolín evropský. Další druhy: kontryhel žlutozelený, třtina křovištní, blatouch bahenní, kostřava luční a červená, černohlávek obecný, šišák vroubkovaný, zblochan vodní, starček Fuchsův. VKP leží na území Přírodního parku Jesenicko.

Nad nádrží

Lokalita se nachází v blízkosti vodní nádrže u obce Hořovičky a jde o strmou stráň se svažitostí až 15% s terasami, exponovaná na západ. Jsou zde hygrofilní až mezofilní trávníky. Polopřirozená bylino-travinná lada se střídají s hustými skupinami stromů a keřů. Jde o přírodně a krajinářsky cennou enklávu rostlinných a živočišných druhů, které byly vytlačeny z okolní intenzivně využívané krajiny. V jižní části remízu je v důsledku jihozápadní expozice vyšší zastoupení teplomilných druhů. Rostlinstvo: řepík lékařský, jestřábník trsnatý, vítod obecný, hlaváček letní, kozinec sladkolistý, rožec obecný, kostřava červená, zemědým lékařský, třezalka tečkovaná, lnice obecná, kamejka rolní, rozrazil rezekvítek, česnáček lékařský, válečka prápořitá, konopice polní, chrastavec rolní, knotovka bílá, divizna malokvětá, bradáček vejčitý, kociánek dvoudomý, smělek štíhlý, len luční jetel alpinský.

Národní přírodní rezervace Pochvalovská stráň

Pravděpodobně největší odkryv bělohorských opuk ve středních Čechách, vynikající objekt geomorfologický. Pestrá půdní mozaika, podmíněná dynamikou výchozího substrátu (sesuvy, tvorba osypů, vývraty).

Národní přírodní rezervace Týřov

Svahy na pravém břehu Berounky severovýchodně od Skryjí směrem ke Kouřimeckému přívozu, údolí Úpořského potoka od ústí až k obci Broumy, údolí dolního toku Prostředního potoka. Rezervace není pod silným vlivem člověka, prochází ji turistická stezka na zříceninu hradu Týřov. Do prostoru rezervace je vstup zakázán (pro pěší i cyklisty).

Národní přírodní rezervace Týřov

Svahy na pravém břehu Berounky severovýchodně od Skryjí směrem ke Kouřimeckému přívozu, údolí Úpořského potoka od ústí až k obci Broumy, údolí dolního toku Prostředního potoka. Rezervace není pod silným vlivem člověka, prochází ji turistická stezka na zříceninu hradu Týřov. Do prostoru rezervace je vstup zakázán (pro pěší i cyklisty).

Národní přírodní rezervace Vůznice

Údolí Vůznice v zalesněné oblasti zahrnující národní přírodní rezervaci Vůznice (231 ha).

Niva Novodvorského potoka

V nivě Novodvorského potoka se nachází významné mokřadní společenstvo. Území leží mezi obcemi Nesuchyně a Nový Dvůr jižně pod silnicí Praha – Karlovy Vary.

Nový Dvůr

V blízkosti usedlosti Nový Dvůr se nachází plytké údolí prameništní větve Krakovského potoka včetně dvou neudržovaných rybníků s nejistou retencí vody. Velmi zachovalé území s velkou diverzitou (rybníky, příbřežní pásma, listnaté, mírně jehličnaté porosty dřevin, sukcesí vzniklé travní a bylinné patro). Jde o cennou krajinotvornou enklávu.

Petrovická stráň

Jedná se o různě svažité pozemky a plošiny s jižní až západní expozicí, které hostí řadu xerotermních druhů rostlin i živočichů a vytvářejí tak vhodné místo pro jejich přežívání v jinak poškozené okolní krajině. V minulosti docházelo na lokalitě k těžbě kamene, po které zde zůstala řada roklí a prohlubenin, sutí a skalních výchozů v různém stupni zvětrání. Vznikla zde tak řada mikroklimaticky rozdílných stanovišť podmiňující druhovou diverzitu.

Pramen Lodenice

Prameniště říčky Lodenice pod obcí Kroučová

Pramen Rakovnického potoka

Prameniště Rakovnického potoka

Přírodní památka Krtské skály

Krtské skály leží asi 1 km jihozápadně od obce Krty na rozvodí Ostroveckého a Rakovnického potoka. Území geologicky patří do žulového čistecko-jesenického masivu. Půdní podmínky jsou dané geologickým podložím. Jsou zde lesní hnědozemě malé mocnosti, ve vrcholových částech skeletové.

Přírodní památka Ostrovecká olšina

Podmáčené louky a olšiny 400 m severně od obce Ostrovec v pozvolna se svažující nivě levého přítoku Ostroveckého potoka směrem k severozápadu. Katastrální území Krty, výměra 1,87 ha, nadmořská výška 432 - 442 m, vyhlášeno 26. 9. 1990.

Přírodní památka Prameny Javornice

Prameniště potoka Javornice s výskytem ohrožených rostlinných druhů. Jsou zde zastoupena společenstva pramenišť, mokřadů, luční společenstva, společenstva nekosených luk s vysokým zastoupením náletových dřevin.

Přírodní památka Přílepská skála

Bývalý pískovcový lom. Skalnatá krajinná dominanta lomu východně od obce Přílepy.

Přírodní rezervace Jezírka

Údolí Zbirožského potoka mezi Podmokelským a Slapnickým mlýnem s přilehlými pravobřežními svahy.

Přírodní rezervace Kabečníce

Jižně až jihozápadně orientované strmé skalní svahy na levém břehu Berounky 2 km východně od Račic. Fragmenty stepních a lesostepních ekosystémů s přirozeným složením společenstev.

Přírodní rezervace Louky v oboře Libeň

Svažitý pozemek starého ovocného sadu, louky a les (obora) v nivě u potoka kolem rybníků Strašil a Soudný, kde hrází území končí. Předmětem ochrany jsou bylinná společenstva, dosti pestrá díky různorodosti půdních a vlhkostních podmínek.

Přírodní rezervace Nezabudické skály

Lokalita je plná vzácných plazů. Je zde výskyt xerotermních porostů na zasutěných svazích orientovaných na jih až jihozápad.

Přírodní rezervace Stříbrný luh

Přirozené porosty lesních ekosystémů bukových doubrav a dubových bučin se zachovalým bylinným podrostem.

Přírodní rezervace Svatá Alžběta

Horní hrana pravého svahu údolí Klíčavy v Lánské oboře asi 2 km severně od Požárů a 6,5 km jihozápadně od Lán.

Přírodní rezervace V bahnách

Na horním toku potoka Loděnice mezi rybníky Bucek a Punčocha, 1 km jižně od obce Třtice. Území se velmi mírně svažuje k východu.

Roztoky, U Eremita

Přírodní rezervace (suťový les s porosty tisu). Rezervací vede naučná stezka (1 km, pro pěší) zaměřená na dřeviny CHKO Křivoklátsko a geologii rezervace. Začátek NS je u ústí potoka Klucná při silnici Roztoky-Branov.

Skočová - pískovna

Lokalita je svým charakterem vhodným biotopem obojživelníků.Na západním okraji lokality se nachází dosti kulturní les s duby, buky, modřínem, borovicí a se smrkem. Ve východní části se nachází vlastní pískovna s nálety pionýrských dřevin.Nejvýznamnější lokalita pro druh ve středních Čechách a jedna z nejbohatších lokalit druhu v Čechách.

Skryje, Jezírka

Romantická skalní průrva s malým vodopádem a jezírkem na Zbirožském potoce.

Soseň, lom Soseň

Přírodní památka. Remízek s opuštěným, zatopeným lomem. Lom a jeho okolí je důležitým shromaždištěm obojživelníků a cennou entomologickou a ornitologickou lokalitou. Na okraji památky nakupení kamenů vylámaných v lomu s charakteristickou "zubatou" stopou po lámání. Na území přírodní památky je vstup zakázán.

Stráň Kalivody

Jihovýchodně exponovaná stráň na permských arkózových pískovcích. Původně zde byly pastviny. Vyskytují se zde ustupující druhy suchomilných trávníků s roztroušenými stromovými a křovinnými nálety a odumírající ovocnou výsadbou.

Stráň v Ledence

Lokalita se nachází podél pravého břehu Bakovského (Srbečského) potoka. Jedná se o severně exponovaný svah. Původní pastviny zarůstají náletovými křovinami a podél potoka vzniká humózní náletový listnatý les. Území leží v Přírodním parku Džbán a přispívá k heterogenitě krajiny. Je cenné i z hlediska krajinotvorného.

Stráň Vrbice

Rozsáhlá teplomilná džbánská stráň na opukovém podkladu s bohatou druhovou diverzitou.

Stříbrné štoly u samoty Hůrky

Pozůstatky po těžbě stříbra v lokalitě severně od obce Velká Chmelištná

Svatý Hubert, kámen sv. Huberta

Kámen s prohlubní ve tvaru sedátka. Podle místní tradice odpočíval na kameni patron lovců svatý Hubert, když lovil v jesenických lesích. Svobodná dívka, která se na kámen posadí, se prý do roka vdá.

Šmikousy bývalý rybník

Lokalita se nachází v nivě pravostranného přítoku Očihoveckého potoka v místě bývalého rybníka. V současné době je rybník zanesen splaveninami z okolních pozemků. V porostech rákosu jsou vtroušeny vrby a ostřice. Enklávou protéká potok s přirozeným korytem. Lokalita je významná výskytem ornitofauny a herpetofauny. Půdní prostředí je po celý rok nasycené vodou. Lokalita je součástí lokálního biocentra územního systému ekologické stability krajiny a je cenná v intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině. Přispívá k heterogenitě krajiny a poskytuje možnost trvalého přežívání řady rostlinných a živočišných druhů vázaných na mokřadní stanoviště.

Teplá stráň

Rozsáhlý remíz s hustými stromovými nálety v opuštěných sadech na terasách a mezích. Krajinotvorný význam. Jižně exponovaná stráň při cestě pod lokalitou Kopanina. Jedná se o plošně rozsáhlý remíz s hustými stromovými nálety v opuštěných ovocných sadech na terasách a mezích. Na části území proběhl asanační zásah spočívající v odstranění nevhodných náletových dřevin. Významný krajinný prvek tvoří cennou enklávu druhů vytlačených z okolní intenzivně využívané krajiny. V území roste vzácný hořeček brvitý. Výskyt – válečka prápořitá, ovsík vyvýšený, kostřava Cirsium ereophorum, třtina křovištní. VKP leží na území Přírodního parku Džbán.

Týřov - Oupořský potok

Rozsáhlé území vzniklé propojením 2 stávajících národních přírodních rezervací – Velká Pleš a Týřov. Lesní komplex v centrální části CHKO. Povrch je velmi členitý, rozbrázděný několika zahloubenými údolími potoků, z nichž nejvýraznější je potok Oupoř, tekoucí západním směrem a oddělující tak jižní část oblasti. Převýšení je značné. Nadmořská výška se pohybuje mezi 245 – 540m. Nápadné jsou také skalní výchozy na hranách svahů a na vrcholech, nejvýraznější je masiv Týřovických skal, skalní stěna, orientovaná k západu, do údolí Berounky. V hlubokých údolích se zřetelně projevuje teplotní inverze. Nejvyšším bodem je Štulec (539 m n. m.). Území národních přírodních rezervací Velká Pleš a Týřov není volně přístupné veřejnosti.

Týřov - Oupořský potok

Evropsky významná lokalita soustavy NATURA 2000. Rozsáhlé území vzniklé propojením 2 stávajících národních přírodních rezervací – Velká Pleš a Týřov. Lesní komplex v centrální části CHKO.

U Soudného vrchu

Les a vlhké louky s významnějšími druhy rostlin: ostřice trsnatá, kosatec sibiřský, upolín evropský a další. Krajinotvorný význam. Údolí východně Soudného vrchu je situováno v prameništní oblasti levobřežního přítoku Dubského potoka. Území je mírně svažité. Trávník a bylinný pokryv na sušších místech je semixerothermní, na vlhkých místech mezofilní, místy až hydrofilní. Část území je nepravidelně pokryta lesem. Významnější druhy rostlin: ostřice trsnatá, kosatec sibiřský, upolín evropský, srpice barvířská. Jedná se o významný přírodní prvek v okolí intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině.

U Šmikous

Lokalita leží u farmy Šmikousy. Jedná se o zanedbaný rybníček v údolnici s bohatými břehovými porosty. Je zde rozsáhlý křovinatý remíz s rozptýlenými vzrostlými stromy. Mezi pásy křovin jsou travino-bylinné porosty. Vhodný biotop pro obojživelníky. Lokalita je součástí lokálního systému ekologické stability krajiny.

V Hané

VKP leží v pásmu hygienické ochrany vodního zdroje 2. stupně v pramenné části Lišanského potoka. Jedná se o lokální biocentrum územního systému ekologické stability krajiny s vlhkomilnými lučními společenstvy a břehovými porosty. Cenné území v intenzivně obhospodařované krajině.

Vodní nádrž Klíčava

Jako záložní zdroj pitné vody pro Kladno vznikla v padesátých letech 20. století přehrada Klíčava blízko Zbečna na Křivoklátsku. Padesát metrů vysoká a 180 metrů široká hráz zadržuje vodní masu o ploše kolem sedmdesáti hektarů.

Vrby u rybníka

Skupina 4 vrb na břehu návesního rybníka

Vůznice

Údolí Vůznice v zalesněné oblasti zahrnující národní přírodní rezervaci Vůznice (231 ha).

Zavidov - Václavy

Jedná se o komplex různě vlhkých přirozených luk po obou březích potoka a na ně navazujících porostů podmáčených olšin se zachovalým bylinným patrem. Dalším cenným biotopem je bývalé umělé jezírko pro chov divokých kachen, které je refugiem osmi druhů obojživelníků. V jižní části území se nacházejí cenné porosty křovin s hájovými druhy bylin a rovněž loučky lesostepního charakteru. Porosty křovin jsou cenným hnízdištěm řady ptáků, např. ťuhýka obecného, bramborníčka hnědého, ořešníka kropenatého, motáka pochopa a dalších. Vyskytují se zde některé vzácnější a chráněné druhy rostlin např. prstnatec májový, úpolín evropský, vachta trojlistá, kapradiník bažinný a jiné. Lokalita je cenná i z entomologického hlediska. Je zachovalou přírodní enklávou v okolní zemědělsky využívané krajině.

skanzeny

Zbečno, Hamousův statek

Roubená usedlost s nejstaršími částmi z 16. století, vzácná památka lidové architektury. Statek je přístupný. V sezóně o víkendech ukázky zadělávání a pečení domácího chleba.

technické zajímavosti

Čechův mlýn a malá vodní elektrárna

Unikátně dochované technické zařízení elektrárny vyniká generátorem značky Siemens z přelomu 19. a 20. století a naftový motor značky Škoda z 20. let 20. století. Seznámí vás se současností elektrárny, využívající k výrobě elektřiny stejně jako ve svých počátcích ekologickou sílu vody řeky Berounky.

Lom u obce

Opuštěný povrchový lom, ve kterém se těžil proslulý přílepák.

Lužná, železniční muzeum Českých drah

Největší muzeum svého druhu v Česku na místě bývalé výtopny společnosti Buštěhradské dráhy. Početná kolekce parních lokomotiv a kolejových vozidel, modelové kolejiště a sbírka předmětů z historie železniční dopravy, nostalgické jízdy parních vlaků v rámci akcí muzea.

Silniční ocelový most přes Berounku

Obloukový ocelový most přes řeku Berounku

Třeboc, lom Třeboc

Lom pro těžbu opuky, která byla v minulosti hlavním stavebním kamenem okolních obcí. V současnosti se opuka těží především k dekorativním účelům, pro opravy historických staveb a díky své dobré opracovatelnosti také jako materiál pro sochařskou tvorbu.

Tři kamenné koule u Emilovny

Zajímavá památka se nachází v blízkosti lovecké chaty Emilovny v dřevěné ohrádce.

Zbečno, Klíčavská přehrada

Přehrada z 50. let 20. století se 175 m širokou a 50 m vysokou hrází a s rozlohou přes 70 hektarů. Přístupná je pouze koruna hráze, jinak se přehrada nachází v uzavřené Lánské oboře.

vesnické památkové zóny

Skryje, venkovská památková zóna

Soubor roubených chalup. Více informací o lidové architektuře v povodí Berounky najdete v expozici Památníku Joachima Barrande ve Skryjích.

vojenské památky, bunkry

Bunkr v lese

Vojenský bunkr vybudovaný ČSLA k výcviku pozemních jednotek

vycházkové okruhy

Broumy

Začátek cyklotrasy 0016, napojení na CT 303 Rakovník - Hořovice

Roztoky u Křivoklátu, Greenway Berounka - Střela

Roztoky u Křivoklátu, jez Roztoky - nástupní místo na greenway. Pokračování po trase značené logem greenway (č. 303 Roztoky - Křivoklát -Rakovník, č. 351 Rakovník - Jesenice - Žihle - Rabštejn nad Střelou - Manětín)

Týřovice

Začátek cyklotrasy 0044, napojení na CT 0045 Roztoky - Skryje, Pod Roubíkem

Zvíkovec, Kalinova Ves

Cyklotrasa 0016, napojení na cyklotrasu 0043 Krakovec - Zbiroh

zámky

Kolešovice, zámek

Kulturní památka. Stavba v pseudorenesančním slohu. Zámek není veřejnosti přístupný (domov pro seniory). U zámku anglický park (neudržovaný). GPS WGS N50 08.363 E13 36.615

Lovecký zámeček Svatý Hubert

Zámeček nechal vystavět majitel panství Prokop Černín z Chudenic, jemuž patřil blízký zámek v Petrohradě. Učinil tak po smrti jeho milované choti. Hrabě zaháněl své chmury častými lovy, ke kterým využíval právě stavby zámečku. V něm pobývala i lovecká družina. Služebníci měli vyhrazeny budovy podél obvodu okrouhlého dvora. Často zde pobýval Prokopův syn a dědic Jan Rudolf, který byl členem řádu svobodných zednářů. Jeho druhy i Jana Rudolfa osobně přitahovalo místo opředené mnoha tajemnými pověstmi. Jedna z nich dala pravděpodobně zámku i jméno. Nedaleko odtud na cestě k Sosni se nacházel balvan působící dojmem sedadla (v 80. letech 20. století byla kámen přemístěn k vodní nádrži v obci Senomaty). Na tomto místě si prý na své pouti odpočinul svatý Hubert. O rodu Černínů z Chudenic je známo, že patřili k významným šiřitelům svatohubertské lovecké tradice. Proto Prokop Černín pojmenoval zámeček po tomto světci. Interiér zámku odpovídal jeho účelu. Do roku 1945 zde bývali vycpaní medvědi a velké množství vzácných loveckých trofejí. Uvnitř zámku stával také vyřezávaný stůl s loveckými výjevy, které byly vykládány stříbrem a perletí. Sloužil k podávání jídla a pití lovcům. Po dobu správy Lesním závodem Petrohrad zámek značně zchátral. Nedávno byl celkově opraven a slouží jako rekreační zařízení Lesů České republiky. Zevnějšku nový vlastník vrátil jeho původní kouzlo, trvalá újma však byla změnou účelu užívání způsobena v interiéru stavby.

Svatý Hubert, letohrádek

Bývalý lovecký letohrádek Černínů z Chudenic vystavěný na neobvyklém osmibokém půdorysu na průsečíku lesních průseků, které lovcům umožňovaly pozorování pohybu zvěře. Letohrádek v současnosti slouží jako stylové ubytování.

Zámeček Doupno

Barokní zámeček je prostá jednoposchoďová budova obdélníkového půdorysu s mansardou ve střeše, která byla několikrát zvenčí i uvnitř přestavována. Původně měla široké dřevěné schodiště z přízemí do patra, kde byly též prostornější místnosti. Donedávna byly v zámečku byty zaměstnanců farmy státního statku. Dnes je budova opuštěná a stejně jako její nejbližší okolí značně zchátralá.

Zámeček Dřevíč

Byla postavena podle návrhu vídeňského architekta Alberta Pia. Nad vchodem do kaple je reliéf z pálené hlíny představující svatého Huberta. Vedle něho jsou sochy svatého Maxe, jako mnicha, a svatého Egona, jako biskupa. Vnitřní prostora kaple o rozměrech 7,4 x 4 m je zaklenuta valeně, v oltářním výklenku polobání. Dominantou oltáře je obraz svatého Huberta od Emanuela Dítěte.

Zámeček Hřebečníky

Původně šlo o jednopatrovou odbélnou barokní budovu, krytou šindelem. Z přízemí vedlo dvouramenné schodiště s dřevěným zábradlím do prvního patra, kde bývala domácí kaple, obytné místnosti a pavlán. Zásadní změny prodělal zámek v posledních čtyřiceti letech, kdy zde sídlilo JZD. Byla zrušena kaple, z pokojů vytvořeny kanceláře a zasedací místnost. Barokní zámeček tak zcela ztratil svůj charakter i vzhled. Památkově chráněný je i hospodářský dvůr náležející k zámečku, zejména tři chlévy a hodnotný barokní špýchar s mansardovou střechou.

Zámeček Všetaty

Barokní jednopatrová budova zámku stojí dosud v areálu hospodářského dvora. Dlouhá léta sloužila k bytovým a provozním účelům JZD, což v  podstatě setřelo její původní ráz. Chátrající stavba je typickou ukázkou venkovského šlechtického sídla z druhé poloviny 18.  století. Součástí kulturní památky je i špýchar se stodolou.

Zámek v Srbči

Kulturní památku tvoří rozsáhlý komplex hospodářských budov tvořící areál někdejšího panského dvora s renesančním zámečkem na západní straně. Památkově cenné a chráněné jsou vedle zámecké budovy především východní křídlo hospodářského dvora, chlévy a bývalý deputátní domek.

zříceniny, tvrze

Čtyřúhelníkový val - Viereckschanze

Pozůstatkům valu se lidově také říká "švédské šance" nebo "Žižkův tábor" či "ležení krále Jiříka z Poděbrad". Ani jeden z těchto místních názvů však nevystihuje skutečnost. Jak prokázal archeologický výzkum, který zde pod vedením PhDr. Natalie Venclové probíhal v 70. a 80. letech 20. století, jedná se o tzv. čtyřúhelníkový val - typickou formu keltských kultovních okrsků. Celá lokalita se rozprostírá v lichoběžníku se souběžnými stranami dlouhými 116 a 162 m v šířce 89 m a je obehnána příkopem s náspem různé výšky. Nejvyšší místo - 5 metrů - se nachází v severovýchodním rohu. Západní násep je 3,50 m vysoký a 7 m široký. Jižní násep měří naopak necelý půlmetr. Valy jsou zbudovány z hlíny a drobného štěrku, získaného vyházením příkopů. Jsou velmi pevné a dodnes zachovalé a znatelné. Lichoběžník je v půli přepažen příkopem a náspem rozdělujícím plošinu na dva díly. Severní část je nejpevnější : dva náspy se dvěma příkopy dosahují výše 3 až 5 metrů. Další příkop, táhnoucí se paralelně s delšími stranami lichoběžníku ve vzdálenosti 61 m od něho svědčí o propracovaném obranném systému lokality. Zde se také nachází na vyvýšeném místě kruhová prohlubeň, nejspíš pozůstatek po dřevěné hlásce nebo vížce. Vjezd do čtyřúhelníkového valu je patrný v severozápadním rohu. Rovněž konce příkopu dělícího hradiště na dvě části jeví známky toho, že tudy vedly dovnitř cesty. Nedaleko kultovního místa byly v roce 1935 prozkoumány tři zahloubené chaty z 2. nebo 1. století př. Kr. Jedna z nich obsahovala domácí železářskou pícku. U jednoho z kůlů nesoucích přístřešek se v prohlubni našly polotovary i hotové výrobky sapropelitových (švartnových) náramků. V blízké pískovně byla v jámě s mladolaténskými střepy objevena opuková hlava keltského boha nebo héroa z 1. poloviny 2. století př. Kr., nesoucí typické znaky laténského umění.

Hrádek

Zbytky středověkého hrádku vladyků z Oráčova, oválné dispozice na hřebenu skalního ostrohu, který je z jihu obtékán potokem Leštinou a na severu ohraničen Rakovnickou kotlinou. Oválná dispozice hradiště je rozdělena na dvě části 2 až 3 metry širokým suchým příkopem. Východní část přístupná z lesa po prudkém svahu je obklopena zbytkem valu, nyní asi 1 metr vysokým. Na tomto dlouhém táhlém přístupovém svahu (200 - 250 m) je na rozdíl od ostatního lesa bohatý výskyt kamene. Tento fakt vede k domněnce, že zde mohlo být předhradí opevněné palisádou na kamenných základech, vybudované k ochraně jediné cesty k hrádku. Směrem ke středu dispozice je asi 1 až 2 metry hluboký vnitřní příkop. Vyvýšená plošina má průměr 25 až 35 metrů a je zarostlá trním, keři a místy i stromy. Nejsou zde žádné zbytky po stavbě. Ze severu je plošina chráněna prudkým svahem Rakovnické kotliny. Západní část převyšuje část východní. Lze usuzovat, že právě v těchto místech stávaly hlavní obytné budovy. Místo má strategicky výhodnou polohu. Na jihozápadní straně je prudký 50 až 70 m hluboký sráz spadající k potoku Leština. Na severu je sráz klesající do Rakovnické kotliny. Na východní straně je 10 až 15 metrů vysoký násep ústící do zmíněného suchého příkopu, který odděluje východní a západní část hradiště. Plošina má průměr 16 až 18 metrů. Ani v těchto místech nejsou žádné zjevné stopy po stavbách.

Hrádek Dub

Málo znatelné tvrziště o rozloze 50 x 30 m s patrnými známkami po změnách konfigurace terénu. Lze rozpoznat příkop, torzo obranného valu a přibližně 20 cm vysoké zbytky zdiva v nejvyšším bodě lokality. Západním směrem do lesa je prudký sráz, kde se nachází veliký balvan. Podle lidové pověry zavaluje vhod do podzemní chodby, která vede až do veclovského kostela Všech svatých. Pravděpodobněji však šlo o uzávěr vchodu do sklepa, kterým měly být chráněny zásoby potravin před zvěří. Na ploše po tvrzišti jsou evidentní novější výkopy připomínající archeologické sondy. Podle zpráv lidí znalých místa šlo o hledače pokladů.

Hradiště Dřevíč

Na planině o rozloze 12 hektarů, rozprostírající se východně 1 km nad obcí Kozojedy, stávalo na úsvitu českých dějin slovanské hradiště Dřevíč. Planina je ze všech stran ohraničena vysokým valem. Na jihozápadní straně v místě jediné dřívější přístupové cesty jsou zbytky tzv. Železné brány. Dominantou plošiny je kostelík sv. Václava ze 17. století a stodola, která byla zřízena z původní hájovny.

Krakovec, hrad Krakovec

Trosky gotického hradu z konce 14. století. Hrad proslul svou unikátní architekturou a také jako místo posledního pobytu mistra Jana Husa před odchodem do Kostnice. V předtuše blížící se smrti napsal na Krakovci i svou závěť. Roku 1783 zapálil Krakovec blesk, hrad vyhořel a zpustl. V 70. letech 20. století se na Krakovci natáčely dva známé filmy - pohádka Princ a Večernice (doupě čaroděje Mrakomora) a především komedie Ať žijí duchové! Mezi slavnými návštěvníky hradu byl i básník Jaroslav Vrchlický, který Krakovci věnoval kromě rozměrné básně také pasáž se svém jediném románu Loutky. Ke hradu vede unikátní most z let 2000-2005, zhotovený ručně podle gotických vzorů.

Mutějovice, hrad Džbán

Torzo hradu ze 13. století. Funkce hradu není jasná, byl buď strážnicí při obchodní stezce, která vedla průsmykem pod hradem, nebo královským lovčím hrádkem na okraji křivoklátského loveckého hvozdu. Svou funkci neplnil hrad dlouho, opuštěn byl zřejmě ještě ve stejném století, kdy vznikl. Z hradu, obestřeného řadou tajuplných pověstí o pokladech a strašidlech, se dochovaly jen malé části zdí a dvou věží. Hrad je volně přístupný.

Tvrziště Kozojedy

Jedná se o zbytek valů a příkopy po středověké tvrzi, která byla pravděpodobně sídlem vladyků z Kozojed. První zmínka o Kozojedech souvisí právě s rodem místních vladyků a datuje se rokem 1316. Jako rodové sídlo Kozojedských je však toto sídlo označováno pouze v místních pověstech. Přímý písemný doklad o tom se nezachoval. Až dosud nebyl v prostoru Hrádku proveden žádný archeologický průzkum a většina materiálu, z něhož mohlo být získáno více poznatků, byla koncem 19. století použita zdejšími chalupníky na stavbu domků. Tvrziště bylo opevněno pozoruhodným systémem, do kterého byl začleněn i vydatný vodní pramen se zbytky pevné hráze, jež byla spojena příkopem s opevněním tvrze na východní straně. Odtud byl také k tvrzi jediný snadný přístup. Dnes je terén tvrziště značně narušen lesními pracemi. Přesto je zde ale znatelná malá elipsovitá vyvýšenina, od níž vpravo je první protáhlý nevysoký val proťatý průkopem. Následuje oblouk dalšího valu typu měsíčního srpku, ale se zaoblenými rohy. Za ním je oblouk vysokého valu, který nad prvními chalupami obce přechází v plošinu, jež se pak dost příkře svažuje k západu. Mezi tímto valem a vlastním tvrzištěm je na východě hluboký příkop. Uprostřed je jakýsi "můstek", přes nějž přijdeme mezi dvě nevysoké kruhové terénní vyvýšeniny. Před nimi se rozprostírá plocha protáhlého lichoběžníka, také se zaoblenými rohy. Rozměry tvrziště jsou asi 55 x 35 metrů. Historií kozojedské tvrze se podrobněji zabýval regionalista Václav Sábl, který své poznatky shrnul v roce 1973 do publikace Daliborovy Kozojedy a hrad Dřevíč.

Tvrziště Pístný

Elipsovitá základna tvrziště je 40 m dlouhá a 25 m široká. Od okolních svahů je oddělena několik metrů hlubokým sedlem. Dvorec a ves se pravděpodobně rozkládaly na návrší táhnoucím se k severu. Některá starší regionální literatura umísťuje ves a tvrz Pístný poněkud severozápadněji do míst, kde stojí hájovna Obora.

Tvrziště Rychvald

Tvrz Rychvald, která stávala spolu s hospodářským dvorem na katastru obce Kozojedy, patří k těm několika středověkým objektům, o nichž se zachovalo jen nepatrné množství zpráv. Dnes po Rychvaldu zůstalo pouze nevýrazné tvrziště. V místě, kde se původně tvrz nacházela, lze poblíž staré lesní cesty vysledovat zbytky tvrziště Rychvaldu. Je obdélníkového tvaru, ohraničené torzem valů o rozměrech 54 x 49 metrů. Uvnitř tvrziště je ještě dnes možné spatřit stopy po základech stavby, byť jsou už z velké části zarostlé bujnou vegetací.

Tvrziště Smrk

Tvrziště kruhového tvaru rozkládající se na vyvýšenině o průměru 40 až 50 m. Je obehnané valem, na jehož vnitřní straně je zřetelný, asi 1 až 2 m široký ochoz. Za ním, směrem ke středu tvrziště, je kolem dokola asi 4 m hluboký suchý příkop. V centru dispozice je ve výši 6 až 7 m plošina o průměru 12 m, na níž stávala hlavní budova tvrze Smrk. Celé tvrziště je porostlé smrky, modříny a především lipami. V centru tvrziště jsou znatelné zbytky výkopu, připomínající archeologickou sondu obdélníkového tvaru. V letech 1962 a 1965 zde prováděli povrchový průzkum pracovníci Vlastivědného muzea v Jesenici. Na tvrzišti samém nebyly nalezeny žádné stopy po někdejším osídlení, z čehož lze usuzovat, že tvrz byla opuštěna ještě před zničením. Po obou stranách přítoku Javornice byly nalezeny četné střepy a kámen na mletí obilí. Nálezy byly uloženy v muzeu v Jesenici.

Tvrziště Šanov

Zbytky tvrze však prý byly znatelné ještě na začátku 20. století. Dnes je tvrziště o rozměrech 30 x 21 m zarostlé lesem a pýrem. Znatelný je částečně zhruba 15 m široký příkop. Z uvedených rozměrů vyplývá, že šanovská tvrz bývala skromným a nevelkým příbytkem. Kruhové tvrziště je v současné době obestavěno domy č. p. 138, 67, 68, 13 a 184. Pozemek patří k domu č. p. 140.

Tvrziště Tlestky

Tvrziště je velmi dobře patrné za staveními č. p. 20 a 9. Je však částečně rozrušeno zahradou a trafostanicí, který byl do lokality umístěn velmi necitlivě. Jedná se o tvrziště kruhové dispozice umístěné na vyvýšenině o průměru asi 30 až 40 m. Dispozice je neúplná. Ochranný val je z jedné třetiny stržen a místo něho jsou postaveny domky se zahrádkami. Zachovaný val, směrem k silnici, je asi 2 metry široký a směrem k centru tvrziště spadá do suchého příkopu z 2 až 2,5 metru širokého ochozu. Příkop je hluboký 5 až 6 metrů. Na vyvýšenině v centru dispozice (ve výši 8 - 10 m) ses nachází plošina o průměru 12 až 15 metrů. Směrem k obci se zužuje a mírně svažuje. Je rozdělena na čtyři části zbytky asi 30 cm vysokých zdí. Jsou zde zřetelné stopy po výkopech a sondách. V roce 1962 zde prováděli povrchový průzkum pracovníci jesenického muzea a odkrylil tu vrstvu popela, pod kterou objevili množství střepů z keramických nádob, Tvarem, vlnkovou výzdobou a hrnčířským znamením patřily do období 10. až 11. století. Dále byly nalezeny železné hroty šípů a téměř 400 kroužků ze skla tmavě zelené barvy. Tento nález označený jako "skleněný poklad" vyvolal zájem pracovníků Národního muzea v Praze. Ti zde pod vedením PhDr. Radimského, v součinnosti s Archeologickým ústavem ČSAV, provedli detailní archeologický průzkum. Nalezené skleněné kroužky byly identifikovány jako náhradní platidlo za groše, jichž se tehdy nedostávalo. Při výzkumu bylo nalezeno mnoho dalších cenných fragmentů, např. kachlů s vyobrazením českého lva, ostruhy, zbytky nádob. Archeologové také potvrdili domněnku, že tvrz byla zničena požárem na počátku 15. století - patrně v období husitských válek.

Týřov

Týřov je zřícenina gotického hradu.

Týřov, trosky hradu

Trosky středověkého hradu ze 13. století s dokonalým obranným systémem. Z Týřova krásná vyhlídka do údolí řeky Berounky. K Týřovu se váže známá pověst o 12 zakletých dívkách, žijících v podobě ryb v hradní studni. Trosky se nachází v Národní přírodní rezervaci Týřov, jedné z nejcennějších částí CHKO Křivoklátsko. Pod hradem u řeky osada Matouškov v místech, kde žil "Fialový poustevník" Václav Matoušek, známý z tvorby Oty Pavla. Trosky hradu jsou volně přístupné.

židovské památky

Rakovník, synagoga

Barokní stavba z druhé poloviny 18. století. V současnosti slouží pod názvem Heroldová síň kulturním a společenským účelům, především koncertům klasické hudby. V budově, kde se synagoga nachází, sídlí v současnosti Rabasova galerie. Prohlídka synagogy je součástí prohlídky galerie.

Rakovník, židovský hřbitov

Hřbitov je cennou kulturní památkou. Nachází se v prudké stráni. Jen o něco málo mladší než hřbitov jsou některé dochované náhrobníky s hebrejskými nápisy, mezi nimiž lze najít pozoruhodná umělecká díla. Součástí kulturní památky je i hodnotný klasicistní domek hrobníka. Rakovnický židovský hřbitov lze považovat za tzv. hřbitov živý, neboť se sem pochovávalo ještě v šedesátých letech 20. století. V roce 1996 byly hřbitov očištěn od náletových dřevin, provedena oprava zdí hřbitova a fasády hřbitovní síně.

Zderaz, židovská synagoga

Barokní stavba z 18. století, již před válkou sloužila jako skladiště. V současnosti značně zanedbaná.