Obsah

Ota Pavel
2. 7. 1930, Praha – 31. 3. 1973, Praha

Vlastním jménem Otto Popper. Spisovatel, sportovní novinář, autor sbírek povídek Smrt krásných srnců a Jak jsem potkal ryby, v nichž vylíčil dobu svého dětství a mládí, spjatou s řekou Berounkou na Křivoklátsku. Příběhy, jejichž ústředními postavami jsou Pavlův povedený tatínek Leo a převozník Prošek z Luhu pod Branovem – král křivoklátských rybářů a pytláků, se v knižní podobě dostaly k čtenářům poprvé v roce 1971 ve sbírce Smrt krásných srnců. Úspěch první sbírky znásobilo o tři roky její volné pokračování Jak jsem potkal ryby, vydané ve více než dvojnásobném nákladu dvacet tisíc výtisků (výbor Zlatí úhoři z roku 1988 dosáhl nákladu už 136 tisíc výtisků). Pavlovy vzpomínkové povídky byly přeloženy do několika světových jazyků a dvakrát zfilmovány.

Z míst, proslavených Pavlovými povídkami, stojí na prvním místě chalupa převozníka Karla Proška v Luhu pod Branovem (dnes Pamětní síň Oty Pavla a přívoz), dále výletní hostinec Rozvědčík a Nezabudický mlýn u Nezabudic nebo údolí Skřivaňského potoka, kde Ota Pavel chytil svého prvního pstruha, kde prožil snad nejvíce „těch krásných chvil“ („Nevím čím to je, ale když jsem šel s prutem tím údolím, to mi bylo vždycky nejlépe“). Čtenáře zavedl rovněž do skryjského Luhu, k Čertově skále nebo do Lán. V posledních letech svého života pobýval Pavel v Kouřimecké rybárně nedaleko Týřovic, o které v jednom ze svých dopisů bratrovi Hugovi napsal, že přestože projel skoro celý svět, „nikde mu nebylo tak dobře“ jako tady. V rybárně připravoval svou „nejkrásnější knihu“ Fialový poustevník o Václavu Matouškovi, který ve 30. a 40. letech minulého století žil v chýši pod hradem Týřovem. Zemřel však dříve, než stihl knihu napsat, zůstala z ní jen črta. Asi čtyři sta let starý dub před rybárnou, pod kterým Ota Pavel sedával, nese jeho jméno. Otu Pavla připomíná na jeho milovaném Křivoklátsku také pamětní deska na sokolovně v Branově a turistický pochod Krajem Oty Pavla (v červnu z Branova).




Jak jsem potkal ryby Zlatí úhoři Zlatí úhoři Zlatí úhoři
       
Obálka prvního vydání
sbírky Jak jsem potkal
ryby (1974).
Obálka výboru Pavlových
povídek Zlatí úhoři
z roku 1988.
Obálka výboru Pavlových
povídek Zlatí úhoři
z roku 1991.
Obálka výboru Pavlových
povídek Zlatí úhoři
z roku 1985.