Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • Español
  • En français
  • Italiano
  • по-русски

Obsah

Krajem Boží vody,
děvčátka Dany a letce Pánka

 

Typ: pěší, okružní, délka: cca 9 km, náročnost: lehká,
Výchozí místo: Petrovice, barokní hostinec ►mapa

Že se Petrovice u Rakovníka staly slavným poutním místem, za to vděčí zázraku. Co se tehdy koncem 17. století stalo, o tom koluje několik pověstí, všechny však mají společnou zápletku – setkání jedné petrovické dívky s Pannou Marií, které se odehrálo u studánky za vsí. Událost se rychle rozkřikla a k zázračnému místu začali přicházet zbožní poutníci z celého okolí, kteří sem putovali nejenom z duchovních pohnutek, ale i za uzdravením, neboť voda ve studánce získala šmahem pověst zázračného léku na oční neduhy a nemoci kloubů.

Počátkem 18. století vystavěl nový majitel petrovického panství hrabě Valdštejn poblíž studánky honosný barokní kostel Navštívení Panny Marie ►mapa s neméně okázalou farou, lázně a dole ve vsi hostinec. S Petrovicemi měl zřejmě velké plány, neboť kromě zmíněných staveb vybudoval ve vsi ještě mnohé další a také přestavěl vrchnostenský dvůr na zámek. Z Petrovic se však dlouho netěšil, zemřel sotva dvě desetiletí po jejich koupi. Nicméně byl to právě Valdštejn, jehož velkolepé investice umožnily Petrovicím stát se skutečně věhlasným poutním místem. Na Mariánskou pouť sem začátkem července proudívaly davy věřících, které kromě bohoslužeb a nezbytné zastávky u Boží studnice ►mapa, v jejíž vodě smáčeli prsty a jimi se pak křižovali, čekala notná porce světských radovánek v nekonečné aleji pouťových krámků a atrakcí, roztažené podél dlouhé cesty ze vsi ke kostelu. Mariánské poutě se v Petrovicích konají dodnes, ve srovnání s těmi dřívějšími jsou však jen pouhým stínem.

Kromě Boží vody proslavily Petrovice i romány zdejší rodačky, spisovatelky Vlasty Štáflové (1907-1945). Do Petrovic umístila například děj svého románu Se zatajeným dechem o prázdninách pražského děvčete na venkově, a především román Děvčátko Dana, úvodní část čtyřdílného seriálu o dětství a dospívání venkovské dívky Dany.

Do stejné generace tvůrců prózy pro děti a mládež patří i Tomáš Antonín Pánek (1901-1983), rodák ze sousední Příčiny, vzdálené z Petrovic jen půl hodiny příjemné chůze přes les. T. A. Pánek psal dobrodružné romány a populárně naučné publikace o letectví a mořeplavbě, k jeho nejznámějším knihám se řadí romány Bílá jachta v oblacích, Piráti vzduchu, Hledači pokladů nebo příběh o boji letecké policie s pašeráky zbraní Tajemství námořní letky. Přestože T. A. Pánek prožil na Příčině jen několik prvních let svého života, měly na jeho budoucnost osudový vliv. Se svým dědou chodíval často za ves na kopec Divín, odkud se otevírá široký, nádherný výhled přes Rakovnicko až ke hřebenům Krušných hor a právě tady, na Divíně, snad v místě dnešního vodojemu, odkud je vyhlídka do kraje nejkrásnější ►mapa, si zamiloval dálky a širé obzory. „Pod volnou oblohou bylo něco nezměrného, co vnukalo radost a tichou bolest zároveň. Do toho zarostly kořeny mého bytí. Dálky volaly stále silněji a já je volal všude,“ vyznal se jednou.


POPIS TRASY

Cesta lesem z Petrovic do Příčiny není značena, orientace je přesto velmi snadná. Dejte se pěšinou vpravo vedle kostela, projděte krátkou uličkou mezi domy a na rozcestí pokračujte rovně do lesa (vlevo odbočuje asfaltová cesta ke hřbitovu, vpravo lesní pěšina). Za železničním přejezdem pokračujte vlevo (vpravo odbočuje lesní pěšina) a po stejné cestě stále vzhůru až na okraj lesa. Cestou přejdete jednu velkou a jednu malou křižovatku lesních cest (na velké křižovatce kříží vaši cestu stejně široká a užívaná cesta, na malé křižovatce je křižující cesta užší a mnohem méně užívaná). Pokud by pro vás bylo stoupání příliš náročné, použijte zkratku - odbočte na velké křižovatce, která se nachází zhruba v polovině výstupu, doleva, cesta vede přímo do Příčiny. Pokud jste si vybrali delší trasu a vystoupali až na okraj lesa, odbočte vlevo na méně používanou cestu (v létě může být zarostlá vyšší trávou, v tom případě použijte k chůzi okraj lesa) směrem k telekomunikačnímu stožáru Divín. Asi v polovině vzdálenosti ke stožáru se cesta stáčí lesem vlevo dolů. Pokračujte touto cestou stále vpřed přes les a louku, kolem rozbitého bílého kříže (tady se cesta sbíhá se zkratkou z velké křižovatky), malého rybníčku a prvních domů Příčiny až k silnici. Tady odbočte vpravo vzhůru po silnici a jděte až k vodojemu, kde vás čeká zmíněná vyhlídka přes Rakovnicko ke Krušným horám. Od vodojemu se vraťte stejnou cestou zpět až na rozcestí u rozbitého bílého kříže a dejte se prostřední, širokou cestou (zkratka z velké křižovatky) a po ní jděte až na velkou křižovatku (cestou není žádné rozcestí, takže nemůžete zabloudit) a na ní odbočte doprava do Petrovic.


Text a fotografie: Roman Hartl (hartl@rakovnicko.info)

Boží studnice

Boží studnice. Najdete
ji vpravo pod kostelem
ukrytou mezi domy.


Kostel v Petrovicích.


Kostel Navštívení
Panny Marie.


Památná lípa.

U petrovického kostela
najdete i dvě mohutné
památné lípy.


Les u Petrovic.

Les u Petrovic.


Krajina ke Krakovci.

Výhled z nejvyššího
bodu cesty do krajiny
kolem hradu Krakovce.


Stožár na Divíně.

Telekomunikační stožár
na vrchu Divín.


Vyhlídka z Divína.

Vyhlídka z Divína.


Vyhlídka z Divína.

Vyhlídka z Divína.


Les u Příčiny.

Les u Příčiny.


Barokní hostinec v Petrovicích.

Barokní hostinec
v Petrovicích.