Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • по-русски

Obsah

Ze Skryj k troskám Týřova
a za Fialovým poustevníkem

 

Typ: pěší, tam a zpátky, vzdálenost: cca 2 km,
náročnost: střední, výchozí místo: Skryje, most ►mapa

Hrad Týřov ►mapa, který v první polovině 13. století nechal na skále nad řekou Berounkou vystavět král Václav I., platil ve své době za nedobytnou pevnost. Po vzoru pokrokových francouzských kastelů chránil Týřov promyšlený obranný systém předsunutých věží, který při tehdejší úrovni válečnictví představoval pro oblehatele nepřekonatelnou překážku. Jen Jan Žižka si prý troufl hrad dobýt – a neuspěl. Člověku hrad odolal, času a přírodě nikoliv. Už od poloviny 16. století pustý, změnil se Týřov v trosky, které však stále dávají dobrou představu o někdejší mohutnosti tohoto hradu.

Zatímco dnešní doba oceňuje především ojedinělou obrannou architekturu hradu, v minulosti proslul Týřov především jako žalář prominentních vězňů – král Václav I. tu nějaký čas věznil svého vzpurného syna Přemysla, pozdějšího krále Přemysla Otakara II., půl roku tu ve vězení strávil z rozkazu krále Jana Lucemburského správce království Jindřich z Lipé.

Týřov má i své hradní přízraky. Podle pověsti tu dvanáct zakletých hříšných dívek hlídá velký poklad, který může získat jen dvanáct mužů, kteří v hradu vydrží žít jeden rok odříznutí od světa a jeho radovánek. Kdysi to prý zkusila rota zběhlých vojáků, obstál však jej jejich velitel, ostatní své touhy na uzdě neudrželi a za porušení daného slova zaplatili životem.

Zajímavou historii má i týřovské podhradí. Téměř dvacet let tu v první polovině 20. století žil v chatrči na břehu Berounky poustevník Václav Matoušek, jehož příběh inspiroval spisovatele Otu Pavla k črtě Fialový poustevník. Václav Matoušek odešel od lidí kvůli zklamání v lásce a na své skromné živobytí si přivydělával malováním obrazů, které v okolních vsích vyměňoval za jídlo. Kromě Oty Pavla zaujal Matouškův příběh i spisovatele Karla Mejstříka, který o něm napsal například novelu Diogenes a kočky. Na místě Matouškova obydlí je dnes chatová osada Matouškov ►mapa.

Při vycházce na Týřov na vás čekají i krásné výhledy do údolí řeky Berounky – nejprve z vyhlídky Králova stolice ►mapa, umístěné na skále, kde podle pověsti rád sedával král Václav při svých návštěvách Týřova, a především vyhlídka z trosek donjonu – opevněné obytné věže hradu Týřova – ke Skryjím, proslulým nálezy zkamenělin trilobitů, a do divokého údolí potoka Oupoře.


POPIS TRASY

Vycházka od skryjského mostu na hrad Týřov i zpět vede po žlutě značené turistické trase. Převážná část trasy je schůdná jen s velkou opatrností, protože vede po úzké pěšině ve strmém svahu nad řekou Berounkou. Pěšina je schůdná jen za sucha a tepla, za mokra a mrazů tudy jít nezkoušejte. Pozor, vzhledem k tomu, že trasa k hradu Týřovu vede Národní přírodní rezervací Týřov, je tu pohyb možný pouze po vyznačené trase, mimo ní je vstup zakázán. Trosky Týřova jsou volně přístupné.
 

Text a foto: Roman Hartl (hartl@rakovnicko.info)
 
 

Most přes Berounku u Skryj
Pohled přes Skryjský
Luh k mostu přes
řeku Berounku.


Pěšina na Týřov
Pěšina na Týřov.


Trosky Týřova

Trosky Týřova,
vpravo donjon.


Výhled ke Skryjím.

Výhled z Týřova
ke Skryjím.


Výhled k Týřovicím.

Výhled z Týřova
k Týřovicím, kde
žil a tvořil spisovatel
Miroslav Ivanov.