Rakovnické obce plánují rozvoj vodovodů a kanalizací
Od podzimu loňského roku 2013 Svazek měst a obcí Rakovnicka (SMOR) pracuje na projektu Meziobecní spolupráce, který zaštiťuje Svaz měst a obcí České republiky. V rámci projektu jsou řešena čtyři témata: předškolní a školní vzdělávání, sociální služby, odpadové hospodářství a rozvoj infrastruktury v oboru vodovodů a kanalizací. Poslední téma bylo volitelné. Zástupci obcí si ho vybrali v břenu během oficiálních setkání zástupců obcí Rakovnicka. Na tématu se pracuje od června letošního roku, kdy byl realizační tým projektu rozšířen o specialistu na oblast vodovodů a kanalizací.
V současné době je zpracovávána analytická část, která spočívá především v mapování území ORP Rakovník, setkávání se s představiteli obcí a se zástupci správců a provozovatelů vodohospodářské infrastruktury. Během léta dojde k získání potřebných informací z převážné většiny území, které budou zpracovány a následně předány Svazu měst a obcí ČR.
Podle dostupných informací z Ministerstva zemědělství je na vodovodní síť v území připojeno 41 942 obyvatel, tj. 78% regionu, a délka vodovodních řadů dosahuje 447,5 km. Během roku 2013 došlo na území regionu k dodání 1,9 milionů m3 vody, z čehož 1,26 milionu m3 vody bylo určeno domácnostem. Téměř 62 % pitné vody dodávané veřejnými vodovody pochází z podzemních zdrojů. Jediným povrchovým zdrojem pitné vody je vodní nádrž Klíčava, která vyrábí vodu pro území z 37 %.
Na kanalizační síť je napojeno 35 886 obyvatel, což odpovídá zhruba 67 % obyvatel v regionu a celková délka kanalizačních řadů činí 191 km. Na území se nachází 18 ČOV, z nichž pouze šest řeší odstraňování fosforu, který se do vody dostává z pracích a čisticích prostředků.
Ačkoli z výše uvedených dat se může zdát, že území je z větší části pokryto vodohospodářskou infrastrukturou, opak je pravdou. Z celkem 83 obcí na území ORP Rakovník není 30 obcí napojeno na veřejný vodovod a 63 obcí je bez kanalizační sítě. V obcích a místních částech bez pitné vody z veřejného vodovodu jsou majitelé nemovitostí odkázáni na vlastní studny, z nichž nemusí čerpaná voda, především v místech s intenzivní zemědělskou výrobou, splňovat veškeré požadované limity. To lze zjistit pouze odborným rozborem vody, který si však málo občanů nechává pravidelně zpracovávat.
Co se neodkanalizování obcí týče, je otázka času, kdy budou orgány státní správy vyžadovat dokládání likvidace odpadních vod. Řešení formou zaúsťování přepadů z žump do blízkých potoků není šťastné pro život ve vodních tocích a blízké okolí. Ještě více tristní je situace v obcích, kde k odvádění odpadních vod je využívána dešťová kanalizace. Mnohdy se pod místy zaústění odpadového potrubí vyskytují studny sousedů, čímž může dojít k infiltraci zasakované splaškové vody do vody pitné. „Ke změně těchto forem likvidace odpadních vod a stávajícího stavu je potřeba vůle starostů a samotných občanů. Řešení bohužel není nejlevnější, v dnešní době je vše otázkou financí. „ podotýká Ing. Lucie Prošková, zpracovatelka studie.
Právě k řešení této situace má napomoci projekt Meziobecní spolupráce, neboť spoluprací více obcí se finanční náklady na projektovou přípravu, stavbu i samotný provoz rozloží. „V některých částech území Rakovnicka se již v současnosti nachází lokality, kde spolupráce v oblasti vodovodů a kanalizací funguje, avšak v regionu je stále velký potenciál pro výstavbu chybějící vodohospodářské infrastruktury. To s sebou přináší právě příležitost spojení sil vícero obcí a využití výhod meziobecní spolupráce,“ dodává Linda Polcarová, manažerka pro meziobecní spolupráci.
V rámci strategické části projektu budou navrženy vhodné lokality, ve kterých by bylo možné využít kooperace sousedních obcí při výstavbě či provozování vodohospodářské infrastruktury. K tomu budou využity zkušenosti z obcí a mikroregionů, kde podobné projekty spolupráce již fungují.
Konkrétní návrhy budou zveřejněny po zpracování analytické části.