turistické cíle

Zavidov, Hřbitovní kaple

Kaple u zadní zdi hřbitova, obdélníkového půdorysu. Zděná a omítaná stavba připomíná dnes kapličku malou čtyřbokou věžičkou s křížkem, v níž býval zavěšen zvonec. Uvnitř je kaple zcela prázdná a slouží jako sklad.

Tlesky, Kaple Jména Panny Marie

Zděná omítaná stavba obdélníkového půdorysu ukončená půlkruhovým závěrem. Sedlová střecha je kryta taškami. Nad vchodem kaple vystupuje hranolová věžička zvonice s jehlancovou stříškou zakončenou malou kopulí s křížkem. Stěny kaple jsou hladké a jsou prosvětleny jedním nahoře půlkruhově zakončeným oknem. Kaple byla v roce 1995 opravena - střecha a omítky.

Kalivody, Kaple na návsi

Pozdně barokní kaple čtvercového půdorysu. Nad stanovou střechou, která je krytá taškami, vystupuje čtyřboká zvonička zakončená další stanovou stříškou, jejíž vrchol je opatřen křížem. Ve zvoničce je zavěšen jeden zvon. Vnitřek kaple je sklenut plackou. Nad obdélnými dveřmi je umístěno jedno okno ve tvaru lunety.

Vlkov, Kaple se zvonicí

Zděná omítaná stavba čtvercového půdorysu se sedlovou střechou, krytou taškami. Ze střechy vystupuje šestiboká věžička zakončená zvoncovou bání s dvouramenným křížkem. Ve věžičce býval zavěšen jeden zvon, který je dnes sňat. Interiér kaple je bez vybavení.

Lašovice, Kaple se zvonicí

Prostá novodobá kaplička se zvonicí. Zděná omítaná stavba obdélníkového půdorysu je kryta sedlovou střechou s taškami. Boční stěny kapličky jsou prosvětleny párem oken nahoře půlkruhově zakončenými. Nad střechou vystupuje čtyřboký sanktusník se stanovou stříškou pobitou plechem. Pod ní je zavěšen jeden zvonec. Interiér kapličky je prázdný.

Lodenice, Kaple se zvoničkou

Zděná kaplička se zvoničkou. Barokní stavba má obdélníkový půdorys a je kryta valbovou střechou s taškami. Nad vchodem do kapličky se zvedá zděný volutový štít, na němž je přistavěna čtyřboká věžička zvoničky opatřená jedním zvonem. Boční stěny kapličky jsou prosvětleny jedním oknem ve tvaru volského oka. Vybavení kapličky je prosté.

Sýkořice, Kaple sv. Huberta

Malá kaplička čtvercového půdorysu s jehlanovou střechou v jejímž vrcholu je umístěna věžička se zvonem.

Svojetín, Kaple sv. Jana Nepomluckého

Prostě orientovaná omítaná stavba. Sestává se z lodi o dvou osách a kněžiště s půlkruhovým závěrem. Sedlová střecha se štítem na západní straně je kryta taškami. Osmiboký barokní sanktusník je oplechovaný. Vchod do kaple je ze západního průčelí v rovném ostění. Loď je 12,35 m dlouhá, 6,90 m široká a 4,35 m vysoká. Kryta je rovným stropem, stejně jako kněžiště, oddělené od lodi půlkruhovým vítězným obloukem. Loď je opatřena dvěma páry oken, kněžiště jedním párem, nahoře jsou okna segmentová. Výprava kaple je jednoduchá. Na hlavním oltáři stojí mezi dvěma anděly socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti. Kazatelna je pozdně barokní. V sanktusníku visí dva zvony. První pochází z roku 1722 a nechal ho v dílně Mikuláše Löwa ulít zakladatel kaple Petr Arnošt hrabě Mollart. Druhý zvon vyrobil roku 1803 F. J. Kühner. Kaple sv. Jana Nepomuckého je omítnutá a udržovaná.

Třeboc, Kaple sv. Vojtěcha

Postavena byla v pseudogotickém stylu. Jedná se o jednolodní zděnou omítanou budovu s půlkruhově uzavřeným presbytářem. Boční stěny kaple jsou prosvětleny párem obdélných oken v horní části elipsovitě ukončených. Dvě stejná okna se nacházejí i na bocích presbytáře. Ten je navíc opatřen ještě jedním kruhovým oknem. Sedlová střecha lodi i střecha presbytáře jsou kryty taškami. Šestiboký sanktusník vystupující nad střechu lodi je plechový. Uvnitř sanktusníku je zavěšen jeden zvon. Kaple byla v posledních letech opravena.

Vlkov, Kaplička na Děkov

Zděná barokní kaplička. Její dominantou je prostorný výklenek v němž kdysi bývala socha světce. Dnes je prostor prázdný. Kaplička je zanedbaná.

Kolešovice, kostel sv. Petra a Pavla

Kulturní památka. Barokní stavba z počátku 18. století. GPS WGS 84 N50 08.409 E13 36.647

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je prostá omítaná orientovaná stavba, která se skládá z lodi o dvou polích, čtvercového presbytáře s otupenými rohy a dvoupatrové věže vystupující ze západního průčelí a sevřené dvěma přístavky. V jižním přístavku jsou schody do věže, v severním na kruchtu. Nízká sakristie je za presbytářem. Loď měří 8,05 x 9,05 m, presbytář 5,65 x 5,80 m. Výprava kostela je prostá. Hlavní oltář pochází z roku 1845 a jeho ústředním motivem je obraz Nanebevzetí Panny Marie malovaný Janem Kroupou. Ve věži jsou dva zvony, v sanktusníku jeden. Loď, presbytář, sakristie a oba přístavky jsou kryty taškovou střechou. Osmiboký jehlanec věže a sanktusník jsou plechové. Součástí kulturní památky je i náhrobní kříž z roku 1776. Nachází se na hřbitově poblíž vchodových vrat. Je zapuštěný do země a pochází z hrobu jakési Doroty Folbrové. Tento kříž patří k nejstarším dochovaným náhrobním křížům na Rakovnicku.

Kostel Navštívení Panny Marie

Kostel je postaven v renesančním slohu. Je 28,50 m dlouhý a 15,5 m široký. Zastavěná plocha měří 4 ary a 14 m2. K jihovýchodu obrácená kamenná omítaná stavba se skládá z lodi o rozměrech 19,70 m x 15,50 m x 12,70 m, z kněžiště o jednom poli a závěru z pěti stran osmistěnu. Po obou stranách kněžiště jsou nižší přístavky, které kryjí sakristii a oratoř. Ze západního průčelí, rozšířeného o schodiště na věž a kapli Božího hrobu, vyčnívá trojpatrová věž. Střecha kostela je kryta taškami, osmiboký sanktusník a lucerna věže s cibulovou bání jsou pobity plechem. Výzdoba interiéru je také v renesančním stylu. Hlavní oltář pochází až z roku 1891 a jeho hlavním motivem je oválný obraz Navštívení Panny Marie z počátku 18. století. Na bocích oltáře jsou čtyři menší obrazy sv. Anny, sv. Josefa, sv. Ludmily a sv. Václava. Dnes je petrovický kostel nově omítnut a dobře udržován. Obnovena byla i poutní tradice, která po roce 1948 postupně upadala. Opraven byl v roce 1994.

Kostel Nejsvětější Trojice

Kostel byl postaven v novogotickém slohu. V letech 1883 - 1884 byl rozšířen do dnešní podoby. Jde o jednolodní stavbu s půlkruhově zakončeným presbytářem. V západním průčelí se zdvihá dvoupatrová hranolová věž zakončená jehlancovou střechou. Fasády kostela jsou členěny lizénovými rámci. Okna jsou obdélníková, segmentově zakončená. Ve druhém patře věže je zabudován hodinový stroj. Střecha kostela je kryta břidlicí, jehlan věže oplechován. Zařízení je novodobé, bez větší umělecké hodnoty. Kostel je udržován v dobrém stavu, jeho okolí také. Oprava kostela byla provedena v roce 1996 (klempířské práce, opraveno průčelí s věží a ciferníky hodin).

Kostel sv. Bartoloměje

Z historie vyplývá, že ke kostelu patřil velký kus lesa. Zachovala se i jména zdejších farářů. V roce 1377 zemřel kněz Rudlin a jeho nástupcem se stal Mikuláš z Prahy. Ten byl roku 1394 vystřídán farářem Blaškem. Po něm působili ve velké Chmelištné ještě faráři Heřman (do roku 1403), Václav (1403 - 1415), Petr (po roce 1415), Jan (do roku 1423), Jiří z Unhoště (1423 - 1425) a jako poslední po roce 1425 Václav z Voděrad. Za husitských bouří byli katoličtí duchovní vyhnáni a celý kraj, včetně panstva, se přidal na stranu reformního hnutí. Zpráva z roku 1635 hovoří o tom, že ačkoliv již byla ve Velké Chmelištné reformace zcela potlačena a opět nastoleno římsko-katolické vyznání, byl zdejší kostel (už bez fary), přidělen pod patronát jesenického děkanátu. V roce 1774 byl značně poškozený kostel sv. Bartoloměje znovu postaven a vybaven. Roku 1786 tu byla zřízena lokalie, která však byla stále podřízena do Jesenice. Následně v roce 1787 byla při kostele vystavěna farní budova, jíž se dožadoval lokalista Páter Aegidius Geppert. Teprve až 11. ledna 1855 byl kostel povýšen na farní.

Kostel sv. Gotharda

Kostel sv. Gotharda je orientovaná kamenná omítaná stavba, která se skládá z lodi, k níž přiléhá na východní straně presbytář. Ten je v půdorysu zaokrouhlený podobně jako západní průčelí. Za presbytářem leží na východ malá sakristie a ze západního průčelí vyčnívá uprostřed jednopatrová věž, krytá plechem v osmibokém, silně staženém jehlanci. Plechový kryt má také osmiboký sanktusník. Samotný kostel je zastřešen taškami. Dovnitř vedou dva vchody - pod věží a na jižní straně. Loď je 12,50 m dlouhá, 8,60 m široká a 7,60 m vysoká. Sklenuta je křížovou klenbou. Zvony jsou na věži dva - první s reliéfem sv. Jana Evangelisty je z roku 1566 a druhý s reliéfem bičování Ježíše Krista z roku 1592. Dominantou hlavního oltáře je obraz sv. Gotharda v oblacích, pod kterými stojí Mojžíš držící hůl s hadem a vedle na zemi leží spící Jonáš. V pozadí je vyobrazeno biblické město Ninive. Součástí kulturní památky je ohradní zeď a márnice.

Kostel sv. Jakuba Většího

Gotická budova kostela sv. Jakuba Většího je postavena z pískovce, pouze presbytář je z opuky. Stavba se skládá ze tří lodí, presbytáře, sakristie a věže. Hlavní loď je 21 m dlouhá a 5,55 m široká. Šířka všech tří lodí je 13,35 m. Gotický presbytář (7,85 m dlouhý a 5,18 m široký) je uzavřen pěti stranami pravidelného osmiúhelníka. Každá ze tří lodí je rozdělena na tři pole křížovou klenbou a je uzavřena hladkým kulatým svorníkem. Klenba presbytáře sestává ze dvou polí zaklenutých také křížovou klenbou a z paprskovitého závěru. Sakristie obdélníkového tvaru přiléhá k severní stěně kostela. Věž postavená z kvadrátních kamenů je 27 m vysoká a 7 m široká. Hlavní vchod do srbečského kostela je ze západní strany do lodi. Výzdoba kostela je rozmanitá, zahrnuje prvky gotického, barokního i pseudogotického původu. Dominantu tvoří hlavní oltář s obrazem sv. Jakuba od Františka Sequense, který byl vysvěcen roku 1891. V pravé lodi stojí gotický řezaný oltář sv. Jana Nepomuckého zhotovený v Bohušově. V levé zdi presbytáře se nacházejí náhrobní kameny Adama Hrušky z Března a Dětřicha Reichla z Reichu z druhé poloviny 16. století. Věž kostela je opatřena třemi zvony - sv. Jakubem, sv. Annou a sv. Janem. Součástí kulturní památky je i ohradní zeď.

Děkov, Kostel sv. Jana Křtitele

Po původním kostelu, zaniklém v období nepokojů byl vystavěn nový kostel Narození sv. Jana Křtitele. Je to jednolodní omítaná stavba s trojboce zakončeným presbytářem a s nízkou hranolovitou věží na severní straně, která je zakončena cibulovou bání se sanktusníkem. Fasády kostela jsou hladké, nečleněné. Okna obdélníková, segmentově zakončená. Loď i presbytář jsou plochostropé, stěny nečleněné. V západní části lodi je zděná kruchta. Sakristie, která se nachází v podvěží, je sklenuta křížovou klenbou. Vybavení kostela je různorodé. Pochází ze 17. až 19. století. Nejstarší je kazatelna z 2. pol. 17. století, stejně jako hlavní oltář, který byl roku 1899 nově upraven. Z 18. století pochází portál se sochami světců. Barokní jsou i dva boční oltáře.
---
Místní farní kostel, který byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle tradice nejstarší kostel v celém okolí, měl by být založen v roce 1037 mnichy ostrovského kláštera u Davle, kteří nechali všechny své stavby vytvořit na počest sv. Jana Křtitele, ale je jisté, že tento kostel stál již před rokem 1341, protože v tomto roce sem přišel farář. Zda kostel byl v následující době husitský se nedá s jistotou určit, zřejmě zůstal katolický, ale podle záznamu zpustošili husité okolí i vesnici, jejíž poslední zbytek je dnešní Žižkův dvůr. Husismus se dostal, až do blízkého okolí, tímto byl 15. leden 1418 faráři z Hořesedel pověřen úkolem novému faráři z Veclova zbavit přísahy, tak že sv. přijímání probíhalo formou darů chleba, později byl kostel protestantský. Obdržel, ale v dobách protireformačních samostatného duchovního a vytvářel střed církevní oblasti, ke které patřily Děkov, Hořovičky, Hokov, Vlkov, Kolešovice, Hořesedly, Pšovlky, Přílepy, Svojetín, Povlčín, Kounov, Oráčov a další roku 1665 - 1707. Původní dům boží byl během třicetileté války zničen a podle záznamu faráře Maxmiliána Dreschlera v roce 1664 nově postaven 1720 nově renovován, 1868 přistaven a vybaven většími okny. Zvony pocházely ze starého kostela, kdy větší ze zvonů má český nápis, který na konci 14. st. a začátku 15. st. zněl: ,,Marie matko, ctihodná panno pros za nás u pána boha“! Prostřední zvon má kromě latinského nápisu poznámku o roku 1550 a byl v roce 1847 nově odlit. Malý zvon neměl žádný nápis a byl v roce 1886 také nově odlit. Věžní hodiny byly zabudovány podle inventáře před rokem 1731. Staré varhany byly instalovány v roce 1796, v roce 1868 byly přepracovány, renovovány a v roce 1905 byly vyměněny. Obrazy Křížové cesty jsou darem pana Emanuela Grimma z Hořesedel (1902).
/Bylo čerpáno: Archivní prameny Vlastivěda Wenzel Roth (politický okres Podbořan a Jesenice)

Kostel sv. Markéty

Kostel sv. Markéty je orientovaná stavba sestávající z gotického presbytáře o jednom poli a závěru ze tří stran osmistěnu, jehož nároží podpírají čtyři opěrné pilíře. Loď o dvou osách je 13 m dlouhá a 8,50 m široká. Z jejího západního průčelí vystupuje jednopatrová věž. Původní krytina celého kostela bývala tašková. Raně barokní výprava interiérů pocházející z druhé poloviny 17. století vzala v minulých desetiletích za své. "Péče" státu o církevní kulturní památky se podepsala na nesuchyňském kostele tak výrazně, že se z něho málem stala ruina. V letech 1993 –1996 bylo provedeno statické zajištění zdiva, nový krov a krytina. Byly tak učiněny první postupné kroky, aby památce byl vrácen zpět její důstojný vzhled, který si zaslouží.

Kostel sv. Martina

Současná budova kostela je postavena v jednoduchém barokním slohu. Sestává z lodi o třech osách, v jejímž prodloužení se nachází čtyřboký presbytář o jedné ose. Za ním je nízká sakristie. Ze severního průčelí lodi vystupuje silná hranolová jednopatrová věž. Původní krytina kostela byla tašková, s výjimkou střechy věže ve tvaru polobáně a sanktusníku, které jsou plechové. Výprava kostela je barokní. Stěžejním motivem hlavního oltáře je obraz sv. Martina na koni podělujícího žebráka pláštěm. Věž je osazena třemi zvony z let 1579, 1753 a 1762. Čtvrtý zvon býval v sanktusníku. Zbečenský kostel, včetně přilehlé fary, byl značným nákladem zrestaurován v roce 1993. Památkově chráněné jsou nejen budovy kostela a fary, ale i brána farského dvora a jeho areál se stodolou.

Kostel sv. Martina

Kostel je jednoduchá barokní stavba, které vévodí v průčelí věž se zkosenými rohy. Původně přestavěný kostel je jednolodní obdélníková stavba se zkosenými nárožími. Stejně tak i presbytář je obdélníkový se zaoblenými rohy. V bocích lodi i presbytáře jsou veliká okna polokruhově zaklenutá. Presbytář i loď jsou sklenuty valeně do pásů. Klenba spočívá na sdružených přístěnných pilířích s římsovými hlavicemi. Původní krytina střechy byla břidlicová. Vybavení kostela je většinou barokní. Hlavním motivem oltáře je obraz sv. Martina na koni z 1. pol. 18. století. Věž je osazena dvěma zvony. První pochází z konce 15. století. Druhý zvon dal ulít roku 1557 Kryštof Jindřich z Kolovrat. Cennou historickou památku představuje šest náhrobních kamenů z opuky zasazených do vnitřních zdí kostela. Na prvním z nich, z roku 1592, je vyobrazen klečící muž ve válečném oděvu a žena s dítětem. Patří Janu Jindřichu Krakovskému a Ludmile z Kolovrat. Na druhém náhrobku je rytíř klečící před křížem. Kámen je z roku 157!6 a patří Bernardu Krakovskému z Kolovrat. Na třetím náhrobku je stojící ženská postava. Váže se k roku 1575 a patří paní Sofii, rozené Šlikové. Čtvrtý náhrobní kámen zobrazuje zmrtvýchvstání Spasitele. Kristus je také vytesán nad erby Kolovratů a Šliků. Náhrobek je z roku 1596 a náleží Kryštofu Jindřichu Krakovskému z Kolovrat. Pátý kámen je obdélníkový, nahoře zahrocený. V reliéfu je vyobrazen Ježíš na kříži. Po stranách jsou opět kolovratské a šlikovské erby. Náhrobek pochází z roku 1582 a náleží kateřině z Kolovrat rozené Šlikové. Poslední náhrobek je umístěn v dlažbě před hlavním oltářem. V hořejší části je deska s málo čitelným nápisem. Dva náhrobky byly restaurovány v roce 1991. V dolní části je v kruhovém poli vytesán šlikovský erb. Součástí chráněné památky je i hřbitovní zeď.

Kostel sv. Michaela Archanděla

První zpráva o kostele svatého Michaela Archanděla ve Skryjích je z roku 1350, kdy je uváděn jako farní. Za husitských válek byl zdejší kněz vypuzen a kostel zůstal dlouho pod správou faráře z Drahoňova Újezda. Až do roku 1564 byl skryjský kostel katolický. Od té doby, až po bitvu na Bílé hoře v roce 1620, sloužil pod obojí. Za třicetileté války byl vypálen švédskými vojsky. Roku 1659 byly Skryje přiděleny ke skřivaňské faře a později k Panošímu Újezdu. Nový majitel křivoklátského panství hrabě z Valdštejna nechal kostel svatého Michaela Archanděla v roce 1696 opravit, postavil novou zvonici, která byla dosud dřevěná, a v roce 1712 zbudoval od základu nový kostel nákladem 2 588 zlatých. Roku 1794 byla ve Skryjích zřízena lokalie a ta v roce 1855 povýšena na faru. Předtím, roku 1839, byl kostel znovu opraven.

Kostel sv. Petra v okovech

Původní je zdivo presbytáře, vítězný oblouk a část zdiva lodi. Je to jednolodní omítaná stavba se čtvercovým pravoúhle zakončeným presbytářem, čtvercovou sakristií na severní straně a s hranolovitou věží v západním průčelí, která byla k lodi přistavěna 1665. Presbytář a sakristie jsou sklenuty křížově bez žeber. Loď je plochostropá, stěny nečleněné. Střecha věže byla dříve kryta šindelem, nyní je oplechovaná. Loď a sakristie jsou kryty taškami. Výprava kostela je barokní. Hlavní oltář je z 2. poloviny 17. století. Je portálový s novm obrazem, nad nímž je kartuš s malovaným znakem Týřovských z Ensidle. V lodi, v rozích po stranách vítězného oblouku , jsou dva barokní boční oltáře. První je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému, druhý Immaculatě. Oba oltáře pocházejí z doby kolem roku 1710. Kamenná kazatelna je z roku 1715. Věž je vybavena dvěma zvony. Svatý Pavel byl ulit v 15. století a sv. Petr roku 1594 pražským zvonařem Brykcím. Po stranách vchodu na hřbitov jsou dva náhrobní kameny z pískovce z let 1590 a 1618 se znaky Chlumčanských a Úlických z Plešnic a Týřovských z Ensidle. Součástí kulturní památky je i hřbitovní zeď.

Kostel sv. Vavřince

Nezabudický kostel je prostá stavba sestávající z lodi o dvou polích a presbytáře o pěti stranách osmistěnu. K ní na sever přiléhá sakristie. Ze střechy vystupuje na západní straně jednopatrová věž sevřená přístavky. V jižním přístavku je schodiště, v severním kaplička. Kryt na valbě lodi, na presbytáři a přístavcích je taškový, na osmibokém jehlanci věže a cibulové báni sanktusníku plechový. Vnitřek lodi měří 15,50 x 8,40 x 6,30 metru až k rovnému stropu. Otvírá se půlkruhovým vítězným obloukem do kněžiště, které je zaklenuto valeně s výsečemi. Také sakristie je zaklenuta valeně. Výprava kostela je barokní. V současné době patří nezabudický kostel ke zbečenské farnosti. Kostel byl opravován v roce 1997.

Kostel sv. Vojtěcha

Kostel je obklopen hřbitovem, původně byl barokní a roku 1737 přestavěn a opraven roku 1931. Jde o jednolodní stavbu s půlkruhově uzavřeným presbytářem a se sakristií na jižní straně. Po obou stranách lodi ses nacházejí kaplové výklenky. V západním průčelí se zdvihá hranolová věž, kterou se vstupuje do vnitřních prostor kostela. V lodi je oválná plochá kopule a valená klenba s výsečemi. Také v presbytáři se nachází klenba s výsečemi. Sakristie je plochostropá. Zařízení je převážně barokní, pocházející z druhé poloviny 18. století. Dominantu tvoří hlavní portálový oltář, který byl zhotoven kolem roku 1750. Jeho ústředním motivem je obraz svatého Vojtěcha od J. Kramolína, který doplňují sochy světců a rokajový dekor. Střecha kostela je tašková, sanktusník a vrcholová stříška báně jsou oplechovány. Součástí kulturní památky jsou i dvě sochy - sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Umístěny jsou na ohradní zdi u vchodu do kostela. Jedná se o pískovcové plastiky pocházející z 18. století. Obě sochy stojí na vysokých hranolových sloupech, do nichž byla kdysi vsazena kovová vrata, jimiž byl celý areál kostela a hřbitova uzavřen. Kostel byl opravován v letech 1992 a 1993 (tesařské a klempířské práce, nová krytina).

Kounov, poutní kaple sv. Vojtěcha

Podle pověsti stojí kaple na místě, kde svatý Vojtěch zázračně vyprosil před více než tisíci lety pro zdejší kraj, sužovaný tehdy ničivým suchem, životodárný déšť. První neděli po svátku sv. Vojtěcha se u kaple koná pouť. Kaple není přístupná.

Lišany, kostel Nanebevzetí Panny Marie

Lišanský kostel byl nejspíše současně i tvrzí. Stál již ve 14. století. Přestavěn byl roku 1728. Kulturní památka

Oráčov, kostel sv. Jakuba Většího

Původně gotický, roku 1746 barokně přestavěný kostel stojící na oráčovské návsi. Kulturní památka

Přílepy, kaplička se zvoničkou

Kaplička byla vystavěna na počest 40. výročí panování císaře Františka Josefa I.

Skryje, kostel archanděla Michaela

Barokní stavba z první poloviny 18. století.

Kounov, hradiště Rovina

Keltské hradiště z 6. století před naším letopočtem o rozloze zhruba 8 hektarů, vymezené ze tří stran pozůstatky mohutných, původně zřejmě až šest metrů vysokých valů (viz snímek). Účel hradiště není jistý, mohlo jít o úkryt pro stáda dobytka v době nebezpečí, ale také kultovní areál.

Boží muka

Jednoduchý kamenný kříž na masivním hranolovém podstavci s plastikou umučeného Ježíše Krista.

Boží muka na Hvozd

Novodobá boží ve tvaru pískovcového jehlance, jenž je opatřen v horní části mělkou prázdnou nikou.muka

Boží muka pod lesem

V obci se zachovala dvoje téměř totožná pilířková boží muka. Čtyřboký pískovcový pilíř je opatřen nikou, v níž se nachází plastika Bolestné Panny Marie vytvořená technikou basreliéfu. Boží muka jsou zakončena korinthskou hlavicí s železným křížkem. Boží muka pod lesem byla obnovena v roce 1893.

Boží muka u kaple

V obci se zachovala dvoje téměř totožná pilířková boží muka. Čtyřboký pískovcový pilíř je opatřen nikou, v níž se nachází plastika Bolestné Panny Marie vytvořená technikou basreliéfu. Boží muka jsou zakončena korinthskou hlavicí s železným křížkem. Na křížku božích muk před kaplí je umístěna soška ukřižovaného Ježíše Krista.

Boží muka za obcí

Novodobě upravené torzo božích muk s největší pravděpodobností patřilo ke dvojici dochovaných božích muk. Na původní kamenný podstavec byl osazen vysoký komolý jehlan z betonu, ukončený malým kovovým křížkem

Dřevěná zvonička na návsi

Vkusně zhotovená dřevěná zvonička na návsi.

Dřevěná zvonička u kaple

Dřevěná zvonička u kaple sv. Vojtěcha

Dřevěný kříž u Malé Bukové

Prostý, ručně tesaný dřevěný kříž na lesním rozcestí z Velké Bukové do Malé Bukové

Dřevěný kříž na Kalubici

Prostý dřevěný kříž umístěný při silnici z Velké Bukové do Kalubic

Dřevěný kříž na Panoší Újezd

Jednoduchý dřevěný kříž

Dřevěný kříž na Řevničov

Hrubě tesaný dřevěný kříž opatřený na vrcholu malou plechovou stříškou.

Dřevěný kříž u hájovny Bušohrad

Prostý dřevěný kříž bez jakýchkoli ozdob v lesním porostu na okraji k. ú. Skryje

Dřevěný kříž u hřbitova

Prostý, ručně tesaný dřevěný kříž při zdi urnového háje

Dřevěný kříž u chat

Prostý dřevěný kříž u chatové osady

Dřevěný kříž u Kančí skály

Jednoduchý ručně tesaný dřevěný kříž bez sochy Krista.

Dřevěný kříž u silnice

Prostý dřevěný kříž zdobený na konci trojlístky

Kamenný kříž

Torzo křížového kamene u silnice

Kamenný kříž v obci na Řeřichy

Kamenný kříž v malé ohrádce. Vysoký dvoustupňový podstavec nesoucí jednoduchý kříž s plastikou Ježíše Krista. Na spodním soklu je vytesán římskými číslicemi letopočet 1258. Letopočet je evidentně chybný - mělo jít bezpochyby o letopočet 1858.

Kamenný smírčí kříž u obce

Kamenný kříž vyčnívá nad zemí do výše 1 metru. Příčné břevno měří 0,93 m a svislý kámen 0,25 m. Kříž je zcela bez ozdob.

Kaplička

Výklenková kaplička je zděná omítaná stavba obdélníkového půdorysu zakončená sedlovou stříškou pokrytou taškami. Na stříšce je umístěn dvouramenný křížek. Ve střešním štítu se nachází malá prázdná nika. Zamřížovaný výklenek skrývá prostou výzdobu oslavující Bohorodičku.

Kaplička jižně od obce

Značně zdevastovaná zděná výklenková kaplička, rozpadající se zdivo bylo staticky zajištěno a staženo

Kaplička na Čížkov

Zděná výklenková kaplička obdélníkového půdorysu a se sedlovou stříškou.

Kaplička na Kněževes

Kaplička je zděná, čtyřboká, dvoupatrová věž, opatřená osmi prázdnými nikami. Spočívá na masivním kamenném podstavci, na němž je vytesán letopočet vzniku. Nízká jehlancová stříška je zakončená dvouramenným křížem, kryta je taškami.

Kaplička na návsi

Raně barokní výklenková kaplička, kterou zde nechal postavit zbečenský mlynář Václav Krupička. Jednoduchá zděná omítaná stavba obdélníkového půdorysu je kryta nízkou sedlovou stříškou s taškami. Mělké výklenky jsou dnes bez jakékoliv výzdoby. Původně v nich byl švabachem psaný nápis sdělující, kdo a kdy nechal kapličku postavit. O kapličku na návsi se v minulosti starali zbečenští mlynáři.

Kaplička Panny Marie

Kaplička je zasvěcená Panně Marii, jde o zděnou barokní stavbu, která byla v minulosti značně porušena. Ve špatném stavu byla i soška Panny Marie umístěná v prostorném výklenku.

Kaplička se zvoničkou

Zděná omítaná stavba obdélníkového půdorysu, krytá valbovou střechou, do které je přibližně v polovině hřebene vsazena nástavba čtyřboké hranolové věže, která je zakončena stanovou stříškou s křížkem. Ve věžičce je zavěšen zvonec. Střechy kaple i zvonice jsou taškové. Stavba má boční stěny prosvětleny dvěma kruhovými okny. Stav – zachovalý a udržovaný.

Kaplička sv. Jana Nepomuckého

Nejdříve nechal bukovský sedlák Václav Kratina postavit v dolní části obce ve svahu mezi selskými staveními sochu sv. Jana Nepomuckého. Barokní plastika je umístěna na pískovcovém podstavci, v němž je vyryt nápis : Z nákladem Wáclawa Kratini D 5 Máie L 1764. V roce 1930 byla socha dodatečně obezděna v kapličku a opatřena zvonem.

Kaplička u Čočkova rybníka

Zděná výklenková kaplička, jednoduchá barokní stavba s velkým (dnes již prázdným) výklenkem.

Kaplička u Plavče

Nově opravená nízká výklenková kaplička s taškovou stříškou a výmalbou

Kaplička v obci

Zděná výklenková kaplička po provedené opravě omítek a stříšky, ve výklenku je umístěna pískovcová socha Panny Marie.

Kříž do Všesulova

Jednoduchý kovový kříž je osazený do žulového podstavce

Kříž k Hůrkám

Litinový kříž osazený do žulového balvanu

Kříž k Jezírku

Litinový kříž s plastikou Krista osazený do nízkého kamenného podstavce

Kříž k Ptačímu vrchu

Torzo pískovcového kříže s dnes již nečitelným nápisem

Kříž ke Džbánu

Torzo kříže na návrší nad obcí. Jedná se o torzo kříže v podobě pískovcového hranolového soklu, do něhož je vytesán nápis: "Ten kříž jest postaven ku cti a chvále Boží od Vojtěcha Friče 1864." Železný kříž s plastikou Ježíše Krista byl v minulých letech z podstavce odstraněn a zničen.

Kříž ke karlovarce

Pískovcový kamenný kříž na zděném soklu

Kříž na Bělbožice

Kamenný kříž je osazen do dvoustupňového podstavce na třístupňovém soklu

Kříž na bývalém hřbitově

Prostý kříž s plastikou ukřižovaného Ježíše Krista je zasazen do masivního hranolového podstavce, který spočívá na 10 cm vysoké ploché základně obdélného tvaru.

Kříž na hrobě Dorothy Folbrové

Kříž a hrob Dorothy Folbrové je součástí kostela jako kulturní památky.

Kříž na Jezírku

Nízký litinový kříž osazený do skalního útvaru v Přírodní rezervaci Jezírko a s vyznačeným datem 9. 6. 1969

Kříž na křižovatce

Kříž na vysokém kamenném podstavci není původní, na jeho místě byl litinový kříž s plastikou Krista. Podstavec je opatřen nevhodným vápenným nátěrem

Kříž na Milý

Malý kamenný kříž byl osazen do stávajícího třídílného kamenného podstavce

Kříž na návsi

Malý prostý železný křížek zasazený do dvoustupňového pískovcového podstavce, do něhož je vyryt nápis „Věnováno ke cti a chvále Boží od obce Kozojedské roku 1892“.

Kříž na návsi

Zachovalý a restaurovaný kříž je litinový, zdobený, nesoucí ukřižovaného Krista. Kříž je zasazen do hranolového pískovcového podstavce.

Kříž na Oráčov

Kříž se nachází u silnice z Klečetné do Oráčova v nízké kovové ohrádce.

Kříž na Roztoky

Prostý kříž zasazený do dvoustupňového hranolového podstavce. Původně pískovcový podstavec je podezděn cihlami. V dolní části kříže se nacházejí malá litinová nebesa, pod nimiž stojí Panna Marie.

Kříž na Slabce

Kamenný kříž s plastikou Krista na vysokém kamenném podstavci u cesty do Slabec

Kříž na Šípy

K pozůstatku litinového kříže, osazeného do pískovcového podstavce, byl připevněn kovaný kříž.

Kříž na východním okraji obce

Jednoduchý kamenný kříž je osazen do vysokého pískovcového podstavce, na kterém je obtížně čitelný nápis

Příčina, vyhlídka Divín

Široká, nádherná vyhlídka přes Rakovnicko a hřeben Džbánu až k Doupovským horám a Krušnohoří. Oblíbené místo autora dobrodružných románů o letcích a námořnících, rodáka z Příčiny Tomáše Antonína Pánka (1901-83). Nejkrásnější vyhlídka je od vodojemu nad vsí při silnici do Hvozda.

Zámek Petrovice

Stavba má obdélníkový půdorys a je jednopatrový. Uprostřed podélného nádvorního průčelí vybíhá křídlo s hlavním vchodem, jehož vstupní portál zakončený půlkruhovým obloukem má nadpražní římsu. Nad tímto křídlem je ve střeše zděný vikýř s mansardovým oknem. Zahradní průčelí je uprostřed nad hlavní římsou zakončeno trojúhelníkovou atikou se štítem s rodovým znakem Wallisů. Klasicistní fasáda zámku je členěna vodorovnými pásy s kordónovou římsou a parapetem pod okny, který je zdoben girlandami. V přízemní části interiéru zámku mají některé místnosti valené klenby s jednoduchými štukovými ozdobami. Do prvního patra vede z haly široké dřevěné schodiště s rovným stropem, na němž je slepá freska. Také všechny místnosti v patře mají rovné stropy a v jedné místnosti je další slepá freska. Součástí kulturní památky je i ohradní zeď a park – nádvoří.

Kříž na Zavidov

Kamenný kříž opatřený bílým nátěrem a věnováním od J. J. Šněrby

Kříž pod obcí k chatám

Kovaný kříž na zděném a omítnutém podstavci, který je osazen na cihelný sokl

Kříž u hřbitova

Žulový kamenný kříž na hrobě Adalberta Holleka stojící u krtského hřbitova.

Kříž u hřbitova

Litinový kříž nesoucí plastiku umučeného Ježíše Krista, pod němž je umístěn elipsovitý resp. oválný štít. Kříž je zapuštěný do čtyřbokého pískovcového podstavce a v závěru století byl restaurován (bez podstavce)

Kříž u kaple v obci

Jednoduchý kamenný kříž s drobnou plastikou Ukřižovaného je vztyčen na podstavci ze stejného materiálu. V střední části soklu je nainstalována deska se špatně čitelným nápisem. Kříž s podstavcem i s ohrádkou je umístěn na masívním betonovém kvádru.

Kříž u kostela

Kříž je prostý kovový a nese plastiku ukřižovaného Ježíše Krista. Je zasazen do dvoustupňového hranolového podstavce z pískovce. Letopočet původu je vyryt do spodní masivnější části soklu. Horní díl je opatřen nikou, v níž je umístěna dřevěná soška sv. Jana Nepomuckého.

Kříž u kostela

Litinový kříž osazený do pískovcového podstavce u kosela.

Kříž u památných lip

Kamenný kříž u silnice na Čížkov skládající se z třístupňového soklu a dvoustupňového podstavce, do kterého je osazen kříž

Kříž u špejcharu

Kovaný kříž s kamenným podstavcem

Kříž u zámečku Svatý Hubert

Zdobený litinový kříž s plastikou ukřižovaného Spasitele. Kříž je zhruba v polovině opatřen kruhovým (dnes už prázdným) štítem a dole je vyztužen dvěma úchytkami. Zakotven je do nevysokého hranolového zděného podstavce.

Kříž u zvoničky

Kříž je kamenný a stojí vedle kapličky. Malý, ornamentálně zdobený kříž s drobnou plastikou Krista je umístěn na vysokém masivním hranolovém podstavci z pískovce. Na čelní straně podstavce je vytesán letopočet vzniku památky.

Kříž v křižovatce na Mšec

Dvoustupňový pískovcový sokl, tvořený krychlí a hranolem, do něj je zasazen zdobený litinový kříž s plastikou Krista.

Příčina, Kříž v obci

Zdobný kovaný kříž s Kristem je osazený do nízkého kamenného podstavce, na kterém je vytesaný nápis

Senec, Kříž v obci

Jednoduchý kamenný kříž na pískovcovém podstavci, v jehož mělké nice lze rozeznat obrysy malby světce patrně sv. Petra. Po plastice Ježíše Krista, která na kříži bývala, zbyl dnes už jenom nevýrazný otisk.

Švihov, Kříž v obci

Litinový zdobený kříž se soškou umučeného Ježíše Krista je zapuštěn do několikastupňového pískovcového podstavce. V horním hranolovém dílu soklu je vytesán zčásti nečitelný německý nápis a datum původu kříže. V dolním krychlovém dílu se nachází chronogram udávající rovněž letopočet vzniku.

Kříž v obci na Broumy

Jednoduchý litinový kříž s plastikou Krista upevněný do nízkého kamenného podstavce

Kříž v obci na Lodenici

Kříž tvoří malá plastika Krista na kovovém kříži, který je umístěn na vysokém hranolovém kamenném podstavci.

Kříž v obci na Rakovník

Kříž je tvořen hranolovým pískovcovým podstavcem, do něhož je zapuštěn litinový kříž s postavou trpícího Spasitele. Rok vzniku památky je vyryt rovněž do soklu.

Kříž v obci pod sýpkou

Kříž je litinový, bohatě zdobený s plastikou ukřižovaného Ježíše. V dolní části je zakončen postavou Panny Marie stojící mezi třemi sloupy. Kříž je zasazen do hranolového pískovcového podstavce. Vznik památky není datován, je vkusnou a mistrně provedenou prací.

Kříž v zahradě

Litinový kříž osazený do nízkého kamenného podstavce v zahrádce u venkovské usedlosti

Kříž za obcí

Na původní štíhlý a vysoký podstavec z jemnozrnného pískovce byl osazen vysoký pískovcový kříž.

Kříž za obcí na Mutějovice

Pískovcový kříž vystavění Antonínem a Františkou Fořtíkovými

Kříž za obcí na Šlovice

Provizorně sestavený kamenný kříž s plastikou Krista, podstavec je nakloněný na nerovném podkladu, podepřený, v minulosti neodborně opravovaný

Kříž západně

V pískovcovém kvádru vytesaném do tvaru lomeného oblouku je zasazen kovový kříž se sochou Krista Spasitele.

Křížový kámen na Šlovice

Nízký křížový kámen při cestě na Šlovice

Otevřená náruč

Plastika sochaře Kroba ze Hředel na vysokém pískovcovém podstavci.

Socha Panny Marie Immaculaty

Socha je umístěna na vysokém hranolovém podstavci z pískovce. Podstavec je v horní části zdoben reliéfem. V dolní části podstavce je vytesán letopočet 1819. Socha i s podstavcem je postavena na třístupňovém piedestalu, po jehož stranách jsou zbytky dvou kamenných sloupů, které kdysi nesly těžký řetěz.

Socha Panny Marie s Ježíškem

Barokní socha Panny Marie v životní velikosti, která drží na ruce Ježíška. Pískovcová plastika je umístěna na trojbokém, 3 m vysokém podstavci, jehož otupené rohy zdobí táhlé konsoly dole se závity. Ve třech proláklých polích dříku podstavce jsou vytesány v reliéfu postavy sv. Jana Křtitele, sv. Antonína a sv. Josefa. Nad každou z postav je výplň ukončena mušlí. Nad mušlemi vystupuje silně vyložená římsa, na jejímž předním otupeném rohu je vytesána kartuš se znakem. Vlastní socha stojí na malém podstavci nad římsou se znakem o třech konsolkách a třech polích. Jde o hodnotné dílo. Socha byla v roce 1996 celkově restaurována.

Socha Panny Marie ve zdi hájovny Obora

Socha na několika stupňovém pískovcovém soklu po komplexním restaurování

Socha sv. Jana Nepomuckého

Socha světce na podstavci na soukromém pozemku Bradáčova dvora

Socha sv. Jana Nepomuckého

Barokní kamenná socha. Typická postava světce držící v rukou krucifix s ukřižovaným Ježíšem na dvoustupňovém pískovcovém podstavci. Socha byla v roce 1996 restaurována.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Barokní socha představuje plastiku světce, umístěné na masivním kamenném podstavci. V dobrém stavu.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Pískovcová socha světce na vysokém podstavci

Socha sv. Jana Nepomuckého

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého je plastika částečně poškozená v obličejové části a na rukou. Umístěna je na vysokém hranolovém podstavci z pískovce. Socha byla celkově restaurována v roce 1996.

Socha sv. Josefa

Torzo kamenné sochy světce na podstavci v jehož nice je umístěna soška Panny Marie

Socha sv. Václava

Jde o barokní sochu přestavující patrona české země. I tuto sochu nechal v místě, kde kdysi bývala bukovským občanům přidělována voda, postavit sedlák Václav Kratina. Plastika je umístěna na vysokém pískovcovém soklu hranolového tvaru. Kromě letopočtu původu nese podstavec také jméno dárce Václava Kratiny.

Torzo kříže

Pískovcový podstavec po bývalém kříži

Torzo kříže na Jesenici

Torzo kříže tvoří už jen patka kamenného podstavce. Ostatní části památky byly zničeny.

Torzo kříže na okraji obce

Torzo pískovcového barokního kříže do jehož bezprostřední blízkosti byl umístěn elektrický rozvaděč

Torzo kříže na Polský rybník

Torzo se skládá z pískovcového soklu ve formě dvoustupňového podstavce.

Torzo kříže severně od obce

Torzo pískovcového kříže, vrchní část kříže je uražena a fragmenty se nachází v jeho blízkosti, spodní část pískovcového soklu je zvětralá a kámen je degradovaný vlivem povětrnosti

Torzo kříže u hřbitova

Pravděpodobně torzo kříže tvořené podstavcem z pískovce.

Torzo kříže u kaple

Povalené třídílné pískovcové torzo kříže

Torzo kříže u památných lip

Povalené torzo pískovcového kříže, který stával původně mezi dvěma lipami.

Torzo kříže u Zbořeného rybníka

Poškozený litinový kříž je osazen do pískovcového podstavce osazeného na dvoustupňovém soklu, zhotoven byl přičiněním Josefa Lorbera

Torzo kříže v obci

Torzo kříže z nějž se dochoval podstavec s mělkou nikou, která je v horní části zdobená klenbou. V nice je umístěn obrázek, dnes však již zašlý. Z kříže původně zasazeného do podstavce zbyl jen několikacentimetrový fragment. Ještě nedávno na něm byla připevněna plastika Ježíše Krista. I ta už dnes chybí.

Torzo kříže v obci

Torzo je jednostupňový hranolový podstavec bez znaků o vzniku památky složený z pískovcového soklu.

Torzo kříže za obcí

Torzo kříže u staré poutní cesty k Petrovicím, pískovcový podstavec je značně zdevastovaný, kříž, patrně litinový, chybí.

Torzo kříže za obcí u křižovatky na Hokov

Pískovcový blok, který se jako jediný dochoval z drobné sakrální památky, nejspíše kříže

Torzo sochy Panny Marie

Torzo sochy z pískovce nacházející se u chmelnic

Torzo sochy Panny Marie

Pískovcový sloup s korinthskou hlavicí postavený na nízkém hranolovém podstavci, na němž bývala umístěna socha Panny Marie. Plastika Bohorodičky byla ze sloupu sňata a zničena.

Zvonice na návsi

Zděná omítaná stavba čtvercového půdorysu. Nad střechou vystupuje dřevěný sanktusník, ve kterém je zavěšen jeden zvon. Na západní stěně, v níž je vchod do zvoničky, je umístěna pamětní deska se jmény obětí světových válek.

Zvonice na návsi

Je to obdélná zděná stavba se sedlovou taškovou střechou, nad níž vystupuje dřevěná osmiboká věžička zakončená křížkem. Pod jehlancovou stříškou zvoničky visí jeden zvon.

Zvonice na návsi

Zděná obdélná budova se sedlovou střechou, která slouží jako hasičská zbrojnice a autobusová čekárna. Střecha stavby je kryta taškovou krytinou, štíty dřevěné. Z hřebene střechy vyčnívá zvonička tvořená dvěma dřevěnými sloupy a šestibokou jehlancovou plechovou stříškou, pod níž visí jeden zvonec.

Zvonice v Bělbožicích

Zděná zvonička obdélníkového půdorysu se stanovou střechou z níž je vztyčena malá věžička se zvoncem.

Zvonice v horní části obce

Bývalá zvonička se nachází uprostřed návsi. Stavba, která v současnosti již neslouží svému původnímu účelu je kryta sedlovou střechou s dřevěnou vížkou, ve které býval umístěn zvon.

Zvonička na návsi

Prostá zděná omítaná stavba obdélníkového půdorysu s půlkruhovým závěrem. Nad sedlovou střechu, krytou taškami, vyčnívá v zadní části stavby dřevěná šestiboká věžička s cibulovou bání, která je zakončená křížkem. Ve věžičce býval zavěšen zvonec. Vížka i báň jsou oplechované. Kaple je dnes prázdná, ale opravená.

Hrad Krakovec

Mohutná zřícenina hradu, pomalu probíhající restaurátorské práce umožnily zpřístupnění hradu až v roce 1992. Jádrem stavby je dvoupatrový palác uspořádaný v půdorysu do tvaru písmene U. Hrad nebyl nikdy dobře opevněn, hlavní důraz byl kladen na obytnou funkci. Pozoruhodné je architektonické řešení kleneb, které řadí Krakovec mezi nejhodnotnější gotické stavby střední Evropy. Součástí hradu byla i kaple Panny Marie a sv. Kateřiny (torzo kaple ve východním průčelí paláce. Na severní straně paláce je pozůstatek věže se zachovanými krakorci, které nesly obvodovou pavlač). Přístupné jsou i některé sklepní prostory. Rozsáhlejší opravy zdiva a architektonických prvků byly provedeny v roce 1995.

Štola u Klečetné

Štola je pozůstatkem důlní činnosti ve středověku po těžbě zlata a stříbra

Bedlno, Lom Bedlno

Jedná se o opuštěný žulový lom. Významný krajinný prvek. Mimořádně malebný lůmek má výrazný krajinotvorný význam. Několikrát byl využit k natáčení filmů, neboť romantické jezírko tvoří kulisu působivým exteriérovým scénám (Radúz a Mahulena, Rusalka, Nesmrtelná teta). Lom je součástí Přírodního parku Jesenicko.

Dvůr Dřevíč č. p. 30

Bývalý hospodářský dvůr sestávající se z obytného stavení, sušárny chmele s napojenými chlévy a stájemi, stodolami, kolnami a ohradní zdí. Jde o dvůr, který má vazbu na významnou sídelní lokalitu s prehistorickým a středověkým základem, přičemž dnešní podoba dvora odpovídá úpravám z přelomu 17. a 18. století, které byly realizovány majiteli panství Schützi z Leupoldsheimu. Dvůr je založení ve svahu pod lokalitou hradiště Dřevíč a je výraznou dominantou krajinného reliéfu údolí Pochvalovského potoka.

Fara

Stavba je postavena ve stejném slohu jako kostel sv. Cyrila a Metoděje. Jde o přízemní zděnou stavbu, osově souměrnou, rivalit v ose hlavního průčelí se uplatňuje jako patrový. Jde o urbanisticky a architektonicky cenný areál s dalšími stavbami, které se vyznačují náročným pseudoslohovým výrazem.

Fara ve Zbečně

Zbečenská fara, včetně přilehlého kostela, byla značným nákladem zrestaurována v roce 1993. Památkově chráněné jsou nejen budovy kostela a fary, ale i brána farského dvora a jeho areál se stodolou.

Gypsárna

Zděná stavba s polovalbovou střechou

Hospoda č. p. 41

Opravený a zrestaurovaný zájezdní hostinec. Dvoupodlažní barokní budova s hospodářským stavením. Oprava byla provedena v letech 1995 - 96.

Hostinec u Rozvědčíka

Stavba zájezdního hostince u Tyterského potoka.

Hrázděná stodola

Cenná ukázka lidové architektury v torzálním stavu

Hřbitov

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Drahouši

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Hořovičkách

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Kolešově

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Kroučové

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Městečku

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Nesuchyni

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Oráčově

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Pochvalově

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov v Srbči

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov ve Skryjích

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov ve Veclově

Hřbitov s hrobovými místy

Hřbitov ve Vrbici

Nevyužívaný hřbitov s hrobovými místy

Chalupa č. p. 2

Roubený špýchar je druhou významnou stavbu lidové architektury v obci.

Chalupa č. p. 4

Původní roubená chalupa na návsi, součástí památkově chráněné usedlosti je špýchar a kolna. Usedlost je součástí vesnické památkové zóny

Chalupa č. p. 7

Původní roubená chalupa na návsi. Usedlost je součástí vesnické památkové zóny

Kounov, Česká kaplička

Rozvaliny neznámé stavby poblíž poutní kaple sv. Vojtěcha, podle místní tradice pozůstatky tzv. České kapličky, kde se v minulosti scházeli ve svátek sv. Vojtěcha čeští osadníci tehdy převážně německého Kounova. Podle některých názorů se jedná o zbytky poslední stavby ze zaniklé vsi Rychleby, která stávala kdesi mezi Kounovem a sousedními Domoušicemi.

Kouřimecká rybárna

Roubená usedlost, kulturní památka. V rybárně žil na sklonku svého života Ota Pavel. Před domem mohutný, čtyři sta let starý památný dub, který podle pověsti roste nad hrobem švédského generála z třicetileté války. Na rybárně se natáčely filmové adaptace povídek Oty Pavla.

Krty, Čertův kámen

Obří kamenný bochník s dvěma prohlubněmi ve tvaru kopyt. Podle pověsti jsou to stopy čerta, které čert do kamene vydupal ze vzteku nad prohranou sázkou o duši chytrého chalupníka z Krt. Kámen se nachází cca 100 metrů za krtským hřbitovem a 50 metrů vlevo vedle turistické trasy z Krt do Krtských skal

Křivoklát, hřbitov

Na hřbitově hrob (na snímku) rodičů spisovatele, básníka a významného lékaře Antonína Trýba (jim a jejich památce věnoval některé své básně), sestry spisovatele Svatopluka Čecha Marie, bratra historika Augusta Sedláčka Rudolfa a také tu najdete dnes už neúplný hrob ředitele Kratochvíla, navržený proslulým slovinským architektem Jože Plečnikem.

Křivoklát, vyhlídka U Svaté Trojice

Vyhlídka na hrad Křivoklát. Pojmenována podle blízké kapličky Svaté Trojice. K vyhlídce vede značená pěšina (100 m) od mostku k parkovišti nad hradem Křivoklátem.

Lovecký pavilonek u Plavče

Lovecký pavilon - kaple - je také uváděn v některých pramenech jako rozhledna. Jde o šestibokou stavbu při cestě lemované starými jírovci vedoucí k bývalému poplužnímu dvoru. Zdivo a omítky jsou zanedbané, nově byl zhotoven krov a střecha.

Malé Slabce, železný kříž

Vysoký sloup s železným křížem stojí podle pověsti v místě vysušené tůně, kde se utopila dívka Anička, kterou k sebevraždě dohnal krutý správce slabeckého panství. Za hříchy, které za života spáchal, se musí správcův duch každou noc u kříže pomodlit.

Mezník v obci

Pískovcový mezník, na kterém je vytesané dvojité V a letopočet 1777 pravděpodobně nepochází z místa, na kterém se nachází v současné době

Mutějovice, Čertův kámen

Obří, pozoruhodně zvrásněný křemencový balvan, kterým podle pověsti chtěl čert rozbořit chrám svatého Petra v Římě.

Nezabudice, Nezabudické skály

Vyhlídka do údolí řeky Berounky, na kraj Oty Pavla kolem Branova a Nezabudic. Nezabudické skály jsou přírodní rezervací a jsou přístupné po červené turistické trase z Nezabudic nebo Roztok.

Nezabudický mlýn

Mlýn byl postupně modernizován. Mlecí kameny byly nahrazeny válcovacími stolicemi a místo mlýnských kol byla namontována turbina. V roce 1938 byla provedena generální oprava mlýna a vybetonován jez na řece Berounce. Provoz byl na mlýně pod Nezabudicemi zastaven v roce 1959. Objekt byl přestavěn k rekreačním účelům, jimž slouží dodnes. Od roku 1977 se mlýna ujal syn Marie a Bohumila Sieglových ing. Bohumil Siegl ml. V posledních letech dostal nezabudický mlýn opět novou fasádu a upraveno bylo i jeho nejbližší okolí.

Rakovník, hrob továrníka Františka Otty

František Otta (1848-1939) byl zakladatelem známých rakovnických Ottových závodů na výrobu mýdla a jedlých tuků. Nejznámějším výrobkem firmy bylo bílé mýdlo s rakem, vyhlášené nejen pro svou kvalitu, ale i nápaditou reklamu, nesmrtelným se stal například slogan "Ať jsi černý jako bota, umyje tě mýdlo Otta!" Hrob továrníka Františka Otty najdete na rakovnickém hřbitově u Svaté Trojice při hřbitovní zdi blízko dřevěné zvonice.

Rakovník, Pražská brána

Gotická stavba z první poloviny 16. století. Uvnitř brány expozice o historii sboru rakovnických ostrostřelců. Prohlídka brány součástí prohlídky sousedícího Muzea T. G. M.

Roubená chalupa č. p. 1

Ukázka původní venkovské zástavby.

Roubená sýpka u č. p. 27

Jedná se o velmi hodnotnou a zachovalou stavbu roubené sýpky, jako součásti usedlosti č. p. 27.

Roubený obytný dům č. p. 6

Cenná stavba lidové architektury

Skryje, hřbitov

Na hřbitově se nachází hrob Václava Matouška (1883-1948), který řadu let žil v chýši pod hradem Týřovem a jehož životní příběh inspiroval spisovatele Otu Pavla k črtě Fialový poustevník. Najdete tu také hrob autora populárních knih literatury faktu Miroslava Ivanova (1929-1999), který žil a tvořil v nedalekých Týřovicích.

Stodola u č. p. 24

Stavba zaujímá významné místo mezi kulturními památkami Rakovnicka. Přes značně změnivší se charakter české vesnice ve druhé polovině 20. století se stodola dochovala jako zcela unikátní lidová stavba.

Škola ve Vrbici

Značně zdevastovaná budova obecní školy.

Špejchar usedlosti č. p. 2

Součástí usedlosti č. p. 2 na dolní návsi je i původní špejchar, významná památka lidové architektury.

Týřovice, filmová louka

Louka na levém břehu řeky Berounky pod Týřovickými skalami, místo natáčení filmů Tristan a Isolda a Naprosto osvětleno. Pro film Tristan a Isolda tu filmaři postavili středověký hrad (na snímku) s rybářskou vesnicí. Po dokončení filmu byl hrad zbořen.

Výklenek ve stodole u kostela

Nika ve štítové zdi stodoly, ve které byla pravděpodobně umístěna plastika světce

Hrob Fialového poustevníka

Hrob Václava Matouška, Fialového poustevníka, tvoří dřevěný kříž s oválnou plechovou deskou s portrétem, jménem, datem narození a úmrtí

Hrob námořníka

Žulový hrob námořníka Petera Nejedla, kapitána ve výslužbě, zdobený kotvou s provazem a doplněný pamětní deskou

Janov, Pamětní deska na č. p. 21

Pamětní deska z černé leštěné žuly se vtesaným nápisem zasazená ve fasádě domu č. p. 21 v Janově.

Krakovec, socha Svobody

Socha Svobody - ženy s pochodní v jedné a zpřetrhanými pouty v druhé ruce je součástí pomníku padlých, umístěného vedle hasičské zbrojnice. Za druhé světové války měla být socha na příkaz okupantů zničena, byla však místními občany ukryta a po skončení války vrácena s velkou slávou zpět.

Mutějovice, pomník padlých

V pomníku z roku 1928 jsou v tajné schránce uložena pouzdra s hlínou ze čtyř významných bojišť českoslovesnkých legií v první světové válce - Zborova, francouzského Vouziers, italského Doss Alto a černohorské Avaly.

Nový Dům, pomník Antonína Wágnera

Kamenný pomník s křížem věnovaný křivoklátským knížetem Maxem Egonem z Fürstenberka na stálou památku lesního adjunkta Antonína Wagnera, který byl na tomto místě 5. 7. 1865 zastřelen pytlákem.

Nový Dům, socha sv. Jana Nepomuckého

Honosnou barokní sochu Jana Nepomuckého, umístěnou na lesní křižovatce, věnoval tehdejší majitel Křivoklátska - hrabě Jan Josef Valdštejn jako upomínku na hon, kterého se v těchto místech zúčastnila roku 1721 císařovna Alžběta Kristýna.

Pamětní deska Františku Skleničkovi na č. p. 8

Bronzová pamětní deska na fasádě domu č. p. 8

Pamětní deska Jaroslavu Fraňkovi

Jaroslav Franěk byl bývalý legionář a rozvědčík. Po vypuknutí 2. světové války se aktivně zapojil do činnosti ilegální odbojové organizace, která si říkala Obrana národa. Tvořili ji převážně bývalí důstojníci československé armády. Jaroslav Franěk poskytoval azyl uprchlíkům a pronásledovaným osobám ve svém zájezdním hostinci. Jeho aktivity neunikly pozornosti gestapa a v lednu 1941 byl Jaroslav Franěk zatčen, vyslýchán a krutě mučen. Ničeho neprozradil a tak byl převezen do Německa a v Plötzensee 1. 7. 1943 popraven.

Pamětní deska Karlu Kosovi na č. p. 24

Leštěná žulová deska s bronzovým emblémem vojáka v přílbě se státními znaky a nápisem Svoboda nad život a textem na domě č. p. 24.

Pamětní deska obětem I. světové války

Deska z leštěného černého mramoru na domě čp. 17 ve středu obce. Mezi letopočty 1914 - 1918 státní znak 1. čsl. Republiky. Před každým jménem podobizna v oválném rámečku.

Pískovcový sloup

Vysoký pískovcový sloup na podstavci s obrázkem sv. Václava

Pomník Arnošta Mikše

Pomník na pokraji lesa a planiny u osady Požáry na katastru obce Městečko.

Pomník Ivana Konstantinova na hřbitově

Pomník na hrobě č. 90 na hřbitově v Milostíně. Černá skleněná deska s emblémem hvězdy se srpem a kladivem a nápisem umístěná na terasovém pomníku.

Pomník Jana Husa

Žulový pomník v zahrádce na návsi.

Pomník Janu Husovi

Žulový pomník věnovaný památce Jana Husa

Pomník k lesovně

Malý žulový pomníček při cestě k Hřebecké lesovně

Pomník N. N. Cekova

Kamenný a betonový novodobý pomník u silnice.

Pomník obětem I. a II. světové války

Žulový pomník s vytesaným nápisem v parčíku u školy

Pomník obětem I. a II. světové války

Žulový pomník ve středu obce. Na šestibokém bosážovaném betonovém základu bosážové bloky žuly do šestihranu, dva sloupky jako vázy, hlavní kvádr se vtesanými nápisy podpíraný ze stran pilíři s koulemi na vrcholu završen přílbou s vavřínovým věncem.

Pomník obětem I. a II. světové války

Nově postavený pomník naproti kostelu na druhé straně silnice I/6. Dva díly žulového obelisku z původního staršího pomníku, žulový podstavec z žuly jiné zrnitosti je nový. Původní emblém překryt černou deskou s textem.

Pomník obětem I. světové války

Velký pomník z šesti bloků šedé žuly na sobě ve středu obce. Nahoře zkřížené ratolesti z plechu.

Kroučová, Pomník obětem I. světové války

Na návsi pod kostelem na betonovém podstavci stojí žulový kvádr, na němž spočívá druhý větší s textem sentence a na něm žulový pylon se jmény.

Zavidov, Pomník obětem I. světové války

Pískovcový pomník přetřený zpředu cementovým potěrem uprostřed návsi při silnici. Na trojitém podstavci dopředu zaoblený symbol pochodně nahoře se lvem. Po obou stranách jsou pochodně.

Děkov, Pomník obětem I. světové války

Vysoký žulový pomník na třistupňovém soklu.

V roce 2010 byl dokončen projekt ,,Obnova prvků kulturního dědictví Kněževeska“ v rámci, kterého byl pomník opraven. Obec Děkov ve spolupráci se Svazkem obcí mikroregionu Kněževes.
28. 10. 2010 byl při slavnostní příležitosti vysvěcen petrovickým farářem panem Václavem Kružíkem.

V říjnu 1923 místní učitel Karel Justa a spolek hasičů ustanovili komisi, která měla za úkol dát u nás vystavět důstojný pomník obětem 1. sv. války z Děkova a Nové Vsi. Bylo vybráno místo, uspořádaná sbírková akce, kdy se komisi podařilo získat částku 1.200,- korun a dne 1. června 1924 byl památník slavnostně odhalen a vysvěcen.

Pomník obětem I. světové války

Pomník z terasy při cestě proti nádraží. Dvanáct oválných fotografií padlých bez jakéhokoli popisu.

Pomník obětem I. světové války

Deska z černého leštěného kamene s vytesanými jmény. Původně byla deska zasazena v pískovcovém rámu na budově školy. Při demontáži byla deska zlomena. V roce 1955 byla opravena, zasazena do ocelového rámu a umístěna na zdi v obecním urnovém háji.

Malinová, Pomník obětem I. světové války

Žulový pomník v zahrádce ve středu obce. Na horním kvádru deska z černé leštěné žuly se jmény a fotografiemi v oválných rámečcích, nad deskou bronzový emblém se státním znakem. Dva spodní kvádry s bosáží, na prostředním štítek se jmény a fotografií Antonína Leitnera a deska s věnováním, na spodním kvádru je uvedeno jméno zhotovitele Zelenka, Rakovník.

Pomník obětem I. světové války

Pomník vojákům padlých v první světové válce ve tvaru domku ze žuly a cihel. Cihlové sloupky nesou střechu. Nápisy chybí.

Pomník obětem I. světové války

Žulový pomník v zahrádce na návsi nad rybníkem. V cementové desce jména padlých s fotografiemi v oválných rámečcích. Po stranách pomníku jsou na sloupcích symbolické věčné ohně.

Zbečno, Pomník obětem I. světové války

Pískovcový pomník ve středu obce před kostelem a naproti Hamousovu statku. Na komolém kvádru se dvěma podstupni stojí socha ženy s dítětem.

Pomník obětem I. světové války

Žulový pomník v zahrádce uprostřed obce. Jména padlých vytesána v desce z bílého mramoru, která je na podstavci.

Vlkov, Pomník obětem I. světové války

Mohutný žulový pomník na návsi, z jehož přední strany byly viditelně hrubě otesány nápisy.

Pomník obětem I. světové války

Dvojpomník ze šedé žuly stojící na zahradě u bývalé školy při silnici. Levá část pomníku je věnována památce padlých z let 1914-1918.

Krty, Pomník obětem I. světové války

Mohutný pomník z krtské žuly obětem první světové války na návci. Nápisy byly po roce 1945 ztesány.

Pomník obětem II. světové války

Pravá část dvojpomníku ze šedé žuly stojícího v zahradě u bývalé školy

Pomník obětem II. světové války na hřbitově

Pískovcový pomník nad hrobem pěti Rudoarmějců u severní zdi hřbitova. Nalevo a napravo od pomníku na zdi nápis z písmen z měděného plechu na plechových páscích.

Pomník obětem válek

Pískovcový pomník uprostřed obce v zahrádce s dřevěným plůtkem. Na trojitém podstavci stojí čtyřboký pylon zakončený symbolickou helmicí s koulí na vrcholu.

Pomník obětem válek

Torzo pomníku z terasa v rozvalinách u hřbitovní zdi. Na jednom z kvádrů je zbytek nápisu z antikorového plechu.

Pomník obětem válek

Pomník v zahrádce na svahu nad silnicí ve středu obce. Nahoře zaoblený balvan na podstavci z kamenů, v něm vsazený kovový štítek s českým lvem, pod ním černá deska s vytesanými jmény a ještě níže dvěma vruty přichycená druhá kamenná deska s textem.

Pomník obětem válek

Pomník na křižovatce hlavní silnice a odbočky do Šípů. Černá skleněná deska s texty zasazená v žulovém bloku na žulovém podstavci, okolo žulové balvany.

Pomník obětem válek

Mohutný pomník z hořického pískovce v zahrádce ve středu obce. Ve vrcholu socha legionáře s praporem a vavřínovým věncem v rukách a lev. Oba stojí na symbolickém rakouském orlu. Pod tím je žulový hranol s vytesaným textem, posazený na dvojitém žulovém podstavci. Předsazena deska z černé leštěné žuly s nápisem pro období 1938 - 1945.

Pomník obětem válek na hřbitově

Pomník z šedé leštěné žuly v pravém zadním rohu u márnice hřbitova. Zcela bez nápisu, v horní části červená pěticípá hvězda z plechu.

Pomník padlým v I. světové válce

Žulový pomník s dvoustupňovým soklem, podstavcem, na kterém jsou na desce jména padlých občanů Drahouše a Tlesek v I. světové válce, zakončený masivním křížem s Kristem.

Pomník T. G. Masarykovi

Na návsi pod kostelem je umístěn žulový pomník věnovaný památce prvního československého prezidenta T. G. Masaryka.

Pomník Williama Hoelschera

Malý pomníček, který tvoří cihlová podezdívka, na níž je umístěna černá leštěná deska s podobiznou pilota 4. stíhací skupiny 8. letecké armády Spojených států amerických por. Williama Hoelschera a nápisem připomínajícím jeho zachránění českými vlastenci, stojí v parku pod základní školou, před pomníkem obětem 1. světové války.

Rakovník, busta Zikmunda Wintra

Busta spisovatele Zikmunda Wintra (1846-1912), autora slavného příběhu Nezbedný bakalář a dalších povídek z renesančního Rakovníka - známých jako Rakovnické obrázky, se nachází na nádvoří Muzea T. G. M. Autorem busty z roku 1937 je sochař Josef Fojtík.

Socha Svobody - pomník obětem I. světové války

Pískovcový pomník v pětiúhelníkové zahrádce. Na dvojitém podstavci pylon s textem. Pylon je zakončen rozšířenou hlavicí, jež slouží jako podstavec sochy Svobody. Před hlavním podstavcem předsunuta deska s textem o soše Svobody.

Křivoklát, Školní naučná stezka Křivoklát

Naučná stezka, vytvořená především jako doplněk k výuce přírodopisu, se na pětadvaceti zastaveních věnuje přírodě Křivoklátska (fauna, flóra, poznávání stromů a stop, péče o zvěř atd.). Začátek 50 m od ZŠ Křivoklát, délka 1 km, určeno pro pěší.

Viklan, rozcestí

Rozcestí u Viklanu

Chrášťany, Raddův kříž

Kříž z počátku 19. století, který věnovali rodiče Rudolfa Raddy za uzdravní svého syna, který v místech, kde kříž stojí, spadl z koně tak nešťastně, že málem přišel o život.

Chrášťany, socha sv. Isidora

Barokní památka z první poloviny 18. století věnovaná obcí "ke cti a chvále pánu Bohu a svatému Isidorovi na čest".

Chrášťany, socha sv. Rozálie

Barokní památka z první poloviny 18. století.

Jesenice, smírčí kříže

Dva smírčí kříže, které se nachází před vlastivědným muzeem v Jesenici, sem byly přeneseny z lesa u blízkých Kosobod, kde podle pověsti ukazovaly místo, kde se ve vzájemné potyčce zabili dva pasáčci různé náboženské víry.

Kolešovice, fara

Barokní stavba fary z roku 1731. Kulturní památka. V současnosti sídlo Českého svazu chovatelů, místní organizace Kolešovice.

Kounov, kounovské kamenné řady

Nejzáhadnější místo Česka. Čtrnáct rovnoběžných řad kamenů těžkých až několik tun, které se táhnou v délce až 400 metrů od severu k jihu napříč plochým temenem vrchu Rovina. Stáří ani účel řad, objevených v roce 1934 kounovským učitelem Antonínem Patejdlem, se dosud přes veškeré úsilí několika generací odborníků i nadšených amatérských badatelů nepodařilo objasnit. Nejčastěji se o řadách spekuluje jako o pouhých polních mezích, nebo pravěké astronomické observatoři. Areál řad je volně přístupný. S historií bádání o řadách se blíže můžete seznámit ve stále expozici Kounovské kamenné řady, umístěné v budově hostince U Tří lip v Kounově.

Křivoklát, kaplička sv. Eustacha

Barokní kaplička z konce 17. století, věnovaná křivoklátským lovčím Janem Kryštofem Raymanem. Poutní místo křivoklátských myslivců.

Nový Dům, Eliščina kaplička

Kapličku na rozcestí silnic Křivoklát - Lány - Nový Dům věnoval roku 1861 křivoklátský kníže Emil Fürstenberk své sestře Elišce, snad na počest její návštěvy na Křivoklátě.

Olešná, sloup sv. Šebestiána

Barokní sloup z roku 1714, původně se soškou sv. Šebestiána, nyní bez ní. U sloupu krásná stará lípa.

Olešná, socha sv. Jana Nepomuckého

Barokní socha z roku 1704. Na podstavci rodové erby donátorů - hraběte Petra Arnošta z Mollartů a jeho ženy Marie Lidmily, rozené z Kiserštejna.

Rakovník, hřbitovní zvonice

Unikátní dřevěná stavba ze 16. století, podle spisovatele Zikmunda Wintra cosi mezi starobylým obšírným českým holubníkem a čínskou pagodou. Zvonice není přístupná, její průhledový model je vystaven v historické expozici rakovnického Muzea T. G. M.

Rakovník, palác cisterciáků z Plas

Barokní stavba z druhé poloviny 18. století. Cisterciákům z kláštera v Plasích sloužila k odpočinku při cestách do Prahy. V současnosti jsou v paláci umístěny vlastivědné expozice Muzea T. G. M. Na nádvoří paláce lapidárium drobných kamenných památek města a busta spisovatele Zikmunda Wintra.

Rakovník, Samsonův dům

Starobylý renesanční dům s fasádou zdobenou výjevy ze života biblického Samsona. V domě galerie a kavárna Samson-Cafeé.

Senomaty, zvonice u kostela sv. Vavřince

Stojí na čtvercovém půdorysu o straně 7,15 m. Přízemí je vystavěno z hrázděného zdiva, kryto šindelovou valbou na jejímž otupeném vrcholu sedí dřevěná čtyřboká lucerna, krytá rovněž šindelovou valbou. Zvonice je opatřena dvěma zvony, první pochází z roku 1771, je vysoký 0,47 m při průměru 0,61 m. Jeho ucha jsou hladká, koruna vroubkovaná a pod ní je pás z hlaviček andílků. Na plášti jsou reliéfy sv. Petra a Pavla a na druhé straně sv. Vavřince. Druhý zvon byl ulit v roce 1774, je 0,80 m vysoký při průměru 1,05 m. Jeho ucha jsou zdobená maskami. Na koruně je šest kartuší s výjevy z posledního soudu. Plášť je vyzdoben reliéfem Panny Marie, která stojí u ukřižovaného Ježíše Krista, a na druhé straně reliéfem raka na kartuši. Na spodní obrubě je vyryto osm křížků. Jak dokazují nápisy na plášti resp. koruně zvonů, byly oba ulity v dílně Jana Jiřího Küh
nera na Malém Městě pražském.

Hředle, muzeum Hředle

Malé vlastivědné muzeum věnované histori obce a jejím tradicím - především pěstování chmele a těžbě uhlí. Expozicí provází místní znalec pan Jaroslav Vitner. Muzeum se nachází na návsi ve Hředlích v přízemním domku proti hlavnímu vstupu do kostela a je otevřeno každou 1. a 3. sobotu v měsící od 8 do 11.30 hodin.

Kounov, expozice Kounovské kamenné řady

Expozice je věnována historii bádání o záhadných kounovských kamenných řadách - faktům, mýtům, teoriím o původu řad a dalším zajímavostem o nejzáhadnějším místě Česka. Část expozice je věnována také poutní kapli sv. Vojtěcha a obci Kounov.

Prodej upomínkových předmětů s tématikou kounovských kamenných řad.


Otevírací doba:
Duben-říjen: út-ne 10-17 h
Nebo po domluvě na OÚ Kounov

Expozice se nachází v budově hostince U Tří lip.

Kontakt:
Obec Kounov
270 06 Kounov

telefon:
313 119 822, 777 184 079

Skryje, Vlastivědné muzeum

Vlastivědné muzeum. Expozice: Skryjsko-týřovické kambrium (zkameněliny trilobitů, horniny, Joachim Barrande), Světnice našich prababiček, Lidová architektura v povodí Berounky.

Břetislavův dub

Dub zimní, obvod kmene 480 cm, výška stromu 18 m

Buk pod Velkou loukou

Buk lesní, obvod kmene 253 cm, výška stromu 28 m

Buk u Dřevíče II

Buk lesní, obvod kmene 367 cm, výška stromu 30 m

Buk za Svatým Hubertem 10.A

Buk lesní, obvod kmene 331 cm, výška stromu 27 m

Buk za Svatým Hubertem 9.A

Buk lesní, obvod kmene 298 cm, výška stromu 33 m

Douglasky v Oráčově

Douglaska tisolistá, šest stromů, obvod kmene od 167 do 250 cm, výška stromů od 41 do 43 m

Dub u Drahouše

Dub letní, obvod kmene 282 cm, výška stromu 20 m

Dub u Kozojed I

Dub letní, obvod kmene 371 cm, výška stromu 25 m

Dub u Kozojed III

Dub letní, obvod kmene 365 cm, výška stromu 25 m

Dub u staré hájovny

Dub zimní

Dub v anglickém parku

Dub letní, obvod kmene 362 cm, výška stromu 16 m

Dub v Srbči

Dub letní, obvod kmene 300 cm, výška stromu 19,5 m

Dub ve Všetatech

Dub letní, obvod kmene 670 cm, výška stromu 20 m

Dva duby u hájovny

Dub letní, obvod kmene 270 a 268 cm, výška stromů 28 m

Dva duby v Oboře II

Dva duby letní, obvod kmenů 256 a 301 cm, výška stromů 22 m, jeden strom celý suchý

Džbánský buk

Buk lesní, obvod kmene 600 cm, výška stromu 21 m

Jasan u Pusté seče

Jasan ztepilý, obvod kmene 323 cm, výška stromu 36 m

Jedle u Velké Bukové

Jedle bělokorá, obvod kmene 260 cm, výška stromu 40 m

Jilm v Příčině II

Jilm drsný, obvod 330 cm, výška stromu 19 m

Jírovec maďal po buku lesním

Jírovec maďal vysazený na místě po památném buku lesním

Klen v Drahouši

Javor klen, obvod kmene 224 cm, výška stromu 18 m

Lípa nad hřbitovem

Lípa srdčitá, obvod kmene 375 cm, výška stromu 34 m

Lípa u Hřebecké lesovny

Lípa srdčitá, obvod kmene 405 cm, výška stromu 24 m

Lípa u Krakova

Lípa malolistá, obvod kmene 171 cm, výška stromu 10 m

Lípa v Hřebečníkách

Lípa srdčitá, obvod kmene 410 cm, výška stromu 22 m

Lípa v Klečetné u sochy Panny Marie

Lípa velkolistá, obvod kmene 305 cm, výška stromu 22 m

Lípa v Kozojedech

Lípa malolistá, obvod kmene 245 cm, výška stromu 15 m

Lípa v Krtech

Lípa malolistá, obvod kmene 241 cm, výška stromu 19 m

Lípa v Petrovicích pod kostelem

Lípa malolistá, obvod kmene 430 cm, výška stromu 18 m

Lípa ve Vrbici

Lípa malolistá, obvod kmene 330 cm, výška stromu 26 m

Lípy ve Zbečně

Tři lípy srdčité, obvod kmene 323, 209 a 217 cm, výška stromů 30, 28 a 28 m

Mšecké Žehrovice, památný buk

Nejkrásnější památný buk v Česku. Roste ve svahu pod silnicí z Mšeckých Žehrovic do Mšece. Stáří tohoto obrovského, nádherného stromu se odhaduje na 400 let. Tvůrci populárního televizního cyklu Paměť stromů vybrali buk u Mšeckých Žehrovic za ústřední strom znělky pořadu - znělka začíná pohledem právě na tento buk během všech čtyř ročních období.

Požárský buk

Buk lesní, obvod kmene 320 cm, výška stromu 14 m

Smrk pod Leontýnskou kapličkou

Smrk ztepilý, obvod kmene 342 cm, výška stromu 41 m

Soseň, javor klen

Klen v Sosni – Javor klen (Acer pseudoplatanus), obvod kmene 224 cm, výška stromu 10 m (1993), původ kolem roku 1840, strom se nachází 400 m východně od Sosně, na pastvině u lesa, u cesty ze Sosně do Klečetné.

Tři lípy u Oráčova

Lípa malolistá, obvod kmene 211, 270 a 340 cm, výška stromů 12, 13 a 16 m

Všetatská lípa

Lípa srdčitá, obvod stromu 365 cm, výška stromu 30 m

Klečetné, opuštěná štola

Zavalená a opuštěná štola poblíž cesty vedoucí podél potůčku tekoucího od západu do Klečetné. GPS WGS 84 N50 05.146 E13 33.120

Babí doly

Lokalita leží na hranici s katastrálním územím Vrbice. Významný krajinný prvek tvoří výrazná údolnice s pestrou dřevinnou skladbou: jíva, vrby, jasan ztepilý, bříza bělokorá, dub letní , javor mléč, hloh, růže šípková, trnka a bez černý. Jedná se o cennou krajinotvornou enklávu v okolní intenzivně zemědělsky využívané krajině.

Čertův kámen

Obří kamenný bochník s dvěma prohlubněmi ve tvaru kopyt. Podle pověsti jsou to stopy čerta, které čert do kamene vydupal ze vzteku nad prohranou sázkou o duši chytrého chalupníka z Krt.

Hokovská stráň

Představuje původní zachovalá společenstva obhospodařovaných xerotermních luk a pastvin prostoupených křovinatými mezemi. Výskyt pupavy obecné, máčky ladní, vítodu chocholatého, hlaváče bledožlutého. Živočichové: ropucha zelená, ještěrka obecná. Dále kriticky ohrožený modrásek Plebicula thersites, škvor Arechura bipunctata žijící především na stanovištích reliktního charakteru a vzácná, velmi lokální pernatuška Marasmarcha lunaedactyla. Z dalších významných druhů zde byl nalezen zelenáček Procris gerion a nesytka Chamaesphecia masariformis.

Jabůrek

Nevelký hluboký rybník na okraji lesa a zalesněné údolí jeho odtoku s řídkým litorálním porostem. V jeho okolí se vyskytují dosti kulturní dubohabřiny a nebo jehličnaté kulticenózy. Podél potoka v údolí pod rybníkem se nachází jasano-olšový luh a na prudších severně orientovaných svazích poměrně zachovalá dubohabřina. Jedna ze dvou nejvýznamnějších lokalit v republice.

Jesenice, Viklan

Asi šestitunový žulový balvan, v současnosti navzdory svému názvu nepohyblivý. K rozkývání kamene prý stačila jen nepatrná síla, kamenem pohnul i silnější vítr. Kámen se nachází na trase Naučné stezky Jesenicko.

Kamenné stádo

V lese k Petrovicím se nachází v místech bývalých žulových lomů skupiny balvanů přezdívaných zkamenělé stádo. Vznik pojmenování památky vysvětluje pověst o bezbožném pasáčkovi obcí, proměněném za trest v kámen.

Krty, rybník Sviták

Romantický rybník, zvaný též Sviták. Založen pravděpodobně na přelomu 16. a 17. století Vilémem Svitákem z Landštejna, pánem na blízké Sosni.

Lípa u kaple

Lípa malolistá

Lom u Drahouše

Starý opuštěný Drahoušský lom je součástí Přírodního parku Jesenicko. Bývalý lom má délku cca 50 m, výška stěny maximálně 20 m. V lomu byla těžena žula tiského typu, která se zde stýká se sérií proteozoických břidlic přeměněných v kontaktní rohovce a která je proniknuta několika křemennými žilami s decimetrovou mocností. Výskyt spilitů. Nad stěnou lomu jsou rozšířena teplomilná společenstva vázaná na skalnatá místa silikátového podkladu, s výskytem následujících druhů: krvavec menší, mochna písečná, hvozdík kartouzek, devaterník dvoubarvý, vřes obecný, pelyněk pravý, štírovník růžkatý, tolita lékařská, čistec přímý. Na okrajích skal byl nalezen i pozoruhodný výskyt lněnky a jetele horského. Na lokalitě bylo dále zjištěno 133 druhů motýlů patřících do 34 čeledí. Vyskytuje se zde vzácný modrásek rozchodníkový, který je cenným bioindikátorem. Ze zastoupených motýlů převažují druhy typické pro lesostepní stepní formace.

Louky pod lesem

Polopřirozené mírně nakloněné vlhké louky se severní expozicí. Jedná se o zachovalý komplex polopřirozených až přirozených vlhkých luk. Komplex luk s porosty křovin a stromů je mírně severně ukloněn podél drobného potůčku ve východní části území.. V minulosti to byly patrně různě vlhké pcháčové a bezkolencové louky. Dodnes se zde udrželo několik vzácnějších i zvláště chráněných druhů rostlin (prstnatec májový, úpolín evropský, zvonečník hlavatý, ocún jesenní, bradáček vejčitý, kosatec sibiřský, srpice barvířská, čertkus luční, lomikámen zrnatý, konvalinka vonná, kozlík lékařský, buknice lékařská). Z obojživelníků se zde pravidelně vyskytuje ropucha obecná a skokan hnědý. Plazi jsou zastoupeni užovkou obojkovou, slepýšem křehkým a ještěrkou obecnou.

Nad nádrží

Lokalita se nachází v blízkosti vodní nádrže u obce Hořovičky a jde o strmou stráň se svažitostí až 15% s terasami, exponovaná na západ. Jsou zde hygrofilní až mezofilní trávníky. Polopřirozená bylino-travinná lada se střídají s hustými skupinami stromů a keřů. Jde o přírodně a krajinářsky cennou enklávu rostlinných a živočišných druhů, které byly vytlačeny z okolní intenzivně využívané krajiny. V jižní části remízu je v důsledku jihozápadní expozice vyšší zastoupení teplomilných druhů. Rostlinstvo: řepík lékařský, jestřábník trsnatý, vítod obecný, hlaváček letní, kozinec sladkolistý, rožec obecný, kostřava červená, zemědým lékařský, třezalka tečkovaná, lnice obecná, kamejka rolní, rozrazil rezekvítek, česnáček lékařský, válečka prápořitá, konopice polní, chrastavec rolní, knotovka bílá, divizna malokvětá, bradáček vejčitý, kociánek dvoudomý, smělek štíhlý, len luční jetel alpinský.

Národní přírodní rezervace Týřov

Svahy na pravém břehu Berounky severovýchodně od Skryjí směrem ke Kouřimeckému přívozu, údolí Úpořského potoka od ústí až k obci Broumy, údolí dolního toku Prostředního potoka. Rezervace není pod silným vlivem člověka, prochází ji turistická stezka na zříceninu hradu Týřov. Do prostoru rezervace je vstup zakázán (pro pěší i cyklisty).

Národní přírodní rezervace Vůznice

Údolí Vůznice v zalesněné oblasti zahrnující národní přírodní rezervaci Vůznice (231 ha).

Nový Dvůr

V blízkosti usedlosti Nový Dvůr se nachází plytké údolí prameništní větve Krakovského potoka včetně dvou neudržovaných rybníků s nejistou retencí vody. Velmi zachovalé území s velkou diverzitou (rybníky, příbřežní pásma, listnaté, mírně jehličnaté porosty dřevin, sukcesí vzniklé travní a bylinné patro). Jde o cennou krajinotvornou enklávu.

Pramen Lodenice

Prameniště říčky Lodenice pod obcí Kroučová

Přírodní památka Krtské skály

Krtské skály leží asi 1 km jihozápadně od obce Krty na rozvodí Ostroveckého a Rakovnického potoka. Území geologicky patří do žulového čistecko-jesenického masivu. Půdní podmínky jsou dané geologickým podložím. Jsou zde lesní hnědozemě malé mocnosti, ve vrcholových částech skeletové.

Přírodní památka Prameny Javornice

Prameniště potoka Javornice s výskytem ohrožených rostlinných druhů. Jsou zde zastoupena společenstva pramenišť, mokřadů, luční společenstva, společenstva nekosených luk s vysokým zastoupením náletových dřevin.

Přírodní rezervace Jezírka

Údolí Zbirožského potoka mezi Podmokelským a Slapnickým mlýnem s přilehlými pravobřežními svahy.

Přírodní rezervace Louky v oboře Libeň

Svažitý pozemek starého ovocného sadu, louky a les (obora) v nivě u potoka kolem rybníků Strašil a Soudný, kde hrází území končí. Předmětem ochrany jsou bylinná společenstva, dosti pestrá díky různorodosti půdních a vlhkostních podmínek.

Přírodní rezervace Stříbrný luh

Přirozené porosty lesních ekosystémů bukových doubrav a dubových bučin se zachovalým bylinným podrostem.

Přírodní rezervace V bahnách

Na horním toku potoka Loděnice mezi rybníky Bucek a Punčocha, 1 km jižně od obce Třtice. Území se velmi mírně svažuje k východu.

Skočová - pískovna

Lokalita je svým charakterem vhodným biotopem obojživelníků.Na západním okraji lokality se nachází dosti kulturní les s duby, buky, modřínem, borovicí a se smrkem. Ve východní části se nachází vlastní pískovna s nálety pionýrských dřevin.Nejvýznamnější lokalita pro druh ve středních Čechách a jedna z nejbohatších lokalit druhu v Čechách.

Soseň, lom Soseň

Přírodní památka. Remízek s opuštěným, zatopeným lomem. Lom a jeho okolí je důležitým shromaždištěm obojživelníků a cennou entomologickou a ornitologickou lokalitou. Na okraji památky nakupení kamenů vylámaných v lomu s charakteristickou "zubatou" stopou po lámání. Na území přírodní památky je vstup zakázán.

Stráň v Ledence

Lokalita se nachází podél pravého břehu Bakovského (Srbečského) potoka. Jedná se o severně exponovaný svah. Původní pastviny zarůstají náletovými křovinami a podél potoka vzniká humózní náletový listnatý les. Území leží v Přírodním parku Džbán a přispívá k heterogenitě krajiny. Je cenné i z hlediska krajinotvorného.

Stříbrné štoly u samoty Hůrky

Pozůstatky po těžbě stříbra v lokalitě severně od obce Velká Chmelištná

Šmikousy bývalý rybník

Lokalita se nachází v nivě pravostranného přítoku Očihoveckého potoka v místě bývalého rybníka. V současné době je rybník zanesen splaveninami z okolních pozemků. V porostech rákosu jsou vtroušeny vrby a ostřice. Enklávou protéká potok s přirozeným korytem. Lokalita je významná výskytem ornitofauny a herpetofauny. Půdní prostředí je po celý rok nasycené vodou. Lokalita je součástí lokálního biocentra územního systému ekologické stability krajiny a je cenná v intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině. Přispívá k heterogenitě krajiny a poskytuje možnost trvalého přežívání řady rostlinných a živočišných druhů vázaných na mokřadní stanoviště.

Týřov - Oupořský potok

Rozsáhlé území vzniklé propojením 2 stávajících národních přírodních rezervací – Velká Pleš a Týřov. Lesní komplex v centrální části CHKO. Povrch je velmi členitý, rozbrázděný několika zahloubenými údolími potoků, z nichž nejvýraznější je potok Oupoř, tekoucí západním směrem a oddělující tak jižní část oblasti. Převýšení je značné. Nadmořská výška se pohybuje mezi 245 – 540m. Nápadné jsou také skalní výchozy na hranách svahů a na vrcholech, nejvýraznější je masiv Týřovických skal, skalní stěna, orientovaná k západu, do údolí Berounky. V hlubokých údolích se zřetelně projevuje teplotní inverze. Nejvyšším bodem je Štulec (539 m n. m.). Území národních přírodních rezervací Velká Pleš a Týřov není volně přístupné veřejnosti.

U Soudného vrchu

Les a vlhké louky s významnějšími druhy rostlin: ostřice trsnatá, kosatec sibiřský, upolín evropský a další. Krajinotvorný význam. Údolí východně Soudného vrchu je situováno v prameništní oblasti levobřežního přítoku Dubského potoka. Území je mírně svažité. Trávník a bylinný pokryv na sušších místech je semixerothermní, na vlhkých místech mezofilní, místy až hydrofilní. Část území je nepravidelně pokryta lesem. Významnější druhy rostlin: ostřice trsnatá, kosatec sibiřský, upolín evropský, srpice barvířská. Jedná se o významný přírodní prvek v okolí intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině.

V Hané

VKP leží v pásmu hygienické ochrany vodního zdroje 2. stupně v pramenné části Lišanského potoka. Jedná se o lokální biocentrum územního systému ekologické stability krajiny s vlhkomilnými lučními společenstvy a břehovými porosty. Cenné území v intenzivně obhospodařované krajině.

Vrby u rybníka

Skupina 4 vrb na břehu návesního rybníka

Zavidov - Václavy

Jedná se o komplex různě vlhkých přirozených luk po obou březích potoka a na ně navazujících porostů podmáčených olšin se zachovalým bylinným patrem. Dalším cenným biotopem je bývalé umělé jezírko pro chov divokých kachen, které je refugiem osmi druhů obojživelníků. V jižní části území se nacházejí cenné porosty křovin s hájovými druhy bylin a rovněž loučky lesostepního charakteru. Porosty křovin jsou cenným hnízdištěm řady ptáků, např. ťuhýka obecného, bramborníčka hnědého, ořešníka kropenatého, motáka pochopa a dalších. Vyskytují se zde některé vzácnější a chráněné druhy rostlin např. prstnatec májový, úpolín evropský, vachta trojlistá, kapradiník bažinný a jiné. Lokalita je cenná i z entomologického hlediska. Je zachovalou přírodní enklávou v okolní zemědělsky využívané krajině.

Čechův mlýn a malá vodní elektrárna

Unikátně dochované technické zařízení elektrárny vyniká generátorem značky Siemens z přelomu 19. a 20. století a naftový motor značky Škoda z 20. let 20. století. Seznámí vás se současností elektrárny, využívající k výrobě elektřiny stejně jako ve svých počátcích ekologickou sílu vody řeky Berounky.

Lužná, železniční muzeum Českých drah

Největší muzeum svého druhu v Česku na místě bývalé výtopny společnosti Buštěhradské dráhy. Početná kolekce parních lokomotiv a kolejových vozidel, modelové kolejiště a sbírka předmětů z historie železniční dopravy, nostalgické jízdy parních vlaků v rámci akcí muzea.