turistické cíle - Kostel sv. Mikuláše

Datum založení starobylého kostela není známé. Původní stavba bývala obehnána zdí, takže kostel se nalézal v centru ohraničené plochy, do níž vedly tři vchody. Bezpochyby tu býval hřbitov, neboť na východní straně kostela stávala kostnice. Dnešní barokní podobu získal sv. Mikuláš kolem roku 1840, kdy byl zcela přestavěn podle návrhu architekta Františka I. Préea. Je to jednolodní orientovaná omítaná stavba obdélníkového půdorysu. Kryta je taškovou střechou. Báň věže a sanktusník jsou pobity plechem. Loď je 11 m dlouhá a 8 m široká. V bočních zdech je po třech oknech a na jihu, ve středu zdiva, boční vchod. Hlavní vchod se nachází na západní straně pod věží. Čtvercový presbytář s jedním oknem měří 5,5 metru. K severní stěně kostela přiléhá sakristie. Věž je na straně západní. Je zakončena cibulovou bání. Loď je sklenuta valenou klenbou s lunetami, presbytář je plochostropý. Zařízení kostela sv. Mikuláše je pseudogotické. Vévodí mu hlavní oltář z roku 1871, jehož dominantou je obraz sv. Mikuláše od L. J. Bernarda. Na dvou bočních oltářích z roku 1872 jsou obrazy sv. Terezie a sv. Alžběty od E. Lauffera. Do východní stěny kostela je zasazen obdélný kámen, v němž je vytesán nápis z několika záhadných písmen. Čitelné je pouze písmeno W uprostřed 52 cm dlouhého a 9 cm vysokého nápisu. Může jít o vladislavské W, které by mohlo nápis situovat na přelom 15. a 16. století. Zda jde o kryptogram však nemůžeme s určitostí tvrdit. Věž kostela je opatřena dvěma zvony. Velký zvon se nazývá Svatá Trojice a byl ulit v dílně rakovnického mistra Flemmika roku 1607. Menší zvon se jmenuje Josef a slit byl roku 1737 na Malém městě pražském v dílně Valentina Lissaka.