Turistická stezka s rozhlednou v Pavlíkově
Navigace
Výběr jazyka
Obsah
To nejlepší z Rakovnicka
   |
1. Hrad Křivoklát gotická perla v koruně českých památek Hrad jako z pohádky! Jak jinak popsat Křivoklát, perlu v koruně českých památek, jeden z nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů, ostrov pokladů v moři nekonečných lesů křivoklátských? Hrad, kterému vévodí čtyřicet metrů vysoká Velká věž, patří mezi klenoty gotického stavitelství v Čechách. Téměř tisíciletá historie Křivoklátu je kronikou slavných příběhů – tajné lásky arcivévody Ferdinanda Tyrolského a krásné kupecké dcery Filipíny Welserové, věznění biskupa Jana Augusty, který v obávaném křivoklátském žaláři strávil předlouhých šestnáct let, nebo věznění anglického alchymisty Edvarda Kelleyho, který při nezdařeném útěku z věže Huderky přišel o nohu. Křivoklát, který do dnešní krásy vzkřísili po strašlivém požáru v roce 1826 knížata Fürstenberkové, však nabízí mnohem víc než jen prohlídku nádherné hradní kaple, Královského sálu či temných vězení s mučícími nástroji – historické slavnosti, koncerty, divadla, trhy tradičních řemesel nebo příjemně strašidelnou podzemní přehlídku Přízraky Křivoklátska. K nejkrásnějším vyhlídkám na hrad a pěkným místům v okolí Křivoklátu, například 14 metrů vysokému pomníku knížete Karla Egona II. z Fürstenberka, památné kapli sv. Eustacha nebo vyhlídkovému glorietu kněžny Leontýny Khevenhüller-Metsch, vás přímo od hradní brány zavedou čtyři vycházkové okruhy. |
|
 |
2. Rakovník Město příběhů Zikmunda Wintra, stavitelských krás, piva, mýdla a keramiky V Rakovníku sice vzniklo přísloví „Kde nic není, ani smrt nebere,“ nemá však nic společného s půvaby města samotného. Více o Rakovníku |
|
   |
3. Krakovec Poslední hrad v Čechách To jméno zní jako magické zaklínadlo – Krakovec!. Poslední hrad v Čechách, který svou jedinečnou architekturou završil éru nedobytných hradů a načal epochu pohodlných zámků. „Jeho zříceniny zříš tam na obzoru, kde v modrý věnec hora váže horu,“ básnil o rozvalinách Krakovce velikán české literatury Jaroslav Vrchlický a tři století před ním se tu mistr Jan Hus loučil s rodnou zemí před osudovou cestou do Kostnice, tady napsal svou závěť a prorokoval svou smrt. Skvost české hradní architektury dal koncem 14. století vybudovat oblíbenec krále Václava IV. Jíra z Roztok na ostrohu, kde podle nejstarších českých pověstí měl své sídlo bájný kníže Krok. Krakovec je též kolébkou slavného šlechtického rodu Kolovratů Krakovských, s jejichž jménem se pojí několik hradních pověstí. Od 70. let 20. století má Krakovec i svou hvězdu na chodníku filmové slávy za role hradu Brtníku v hudební komedii Ať žijí duchové! a roli doupěte čaroděje Mrakomora v pohádce Princ a Večernice. Stejně výjimečnou stavbou jako hrad, je i mohutný přístupový dřevěný most, postavený počátkem 21. století středověkou technologií a nástroji. |
|
   |
4. Železniční muzeum Lužná Plnou parou do minulosti Jedinečnou šanci podívat se, co se děje tam, kam je obvykle vstup zakázán, nabízí svým návštěvníkům Železniční muzeum Českých drah v Lužné u Rakovníka. Součástí prohlídky muzea je totiž exkurze do správkárenské haly, kde starým lokomotivám a vozům vrací zašlou krásu. Muzeum, které se nachází v areálu bývalé výtopny společnosti Buštěhradské dráhy, je největším svého druhu v Česku a kromě početné sbírky parních lokomotiv tu uvidíte i řadu dalších kolejových vozidel z nedávné i vzdálenější minulosti. Díky zkušeným průvodcům je prohlídka muzea příjemně stráveným časem nejen pro skalní fanoušky železniční historie. Součástí muzea je i výstava nejrůznějších předmětů z historie železnice, modelové kolejiště, malé i velké návštěvníky potěší projížďka po úzkorozchodné dráze, muzeum pořádá také nostalgické jízdy parních vlaků nebo setkání historických lokomotiv a vozů. Protože hned u muzea začínají rozsáhlé křivoklátské lesy, je snadná volba, co po prohlídce muzea podniknout dalšího – zvlášť příjemná je vycházka k léčivému prameni Merkovka a na vrch Louštín s úchvatnou vyhlídkou na křivoklátské lesy. |
|
  |
5. Kamenné řady u Kounova Záhadný pravěký hlavolam Říká se jim „největší záhada Česka“. Stovky metrů dlouhé řady kamenů, pečlivě vyskládané od severu k jihu napříč náhorní plošinou Rovina u Kounova dosud nevydaly tajemství svého účelu ani pravého stáří, přestože se je odborníci i laici pokouší rozluštit už přes tři čtvrtě století. Řady dlouhé až čtyři sta padesát metrů tvořily tisíce kamenů, těžkých i několik tun a čněly až do výšky lidské postavy. Přestože z tajemné stavby se do dnešních dnů dochovaly jen části několika řad, i zbývající torzo člověka ohromí. Co by kamenem dohodil je z řad k několika dalším oblíbeným výletním cílům – na hrady Pravdu a Džbán nebo k augustiniánskému klášteru v Dolním Ročově, vrcholné stavbě českého baroka od Kiliána Ignáce Diezenhofera. |
|
  |
6. Hamousův statek Místo, kde ochutnáte ten nejlepší domácí chleba Kdo ochutnal domácí chléb, upečený ve starodávné peci Hamousova statku, cenné roubené chalupě, jejíž historie sahá až na přelom 16. a 17. století, tvrdí, že lepší nikdy nejedl. Přijďte si také pro krajíc nebo pro domácí koláčky, které jsou stejně dobré! Hamousův statek není obvyklý skanzen, kde má každý předmět své neměnné místo, ale žijící minulost, životem pulsující usedlost s hospodářem, zadělávajícím ve světnici těsto na chléb nebo tesajícím na dvoře mohutné dřevěné kříže, domácími zvířaty ve chlévě nebo vánočními zvyky u hřejících kachlových kamen. |
|
  |
7. Týřov Romantické trosky královského hradu Vysoko nad řekou Berounkou ční na strmém skalním ostrohu pusté trosky paláců a věží královského hradu Týřova, postaveného ve 13. století podle vzoru nedobytných francouzských kastelů, ve své době nejpokrokovějšího typu hradů. Trosky obklopuje úžasná přírodní scenérie Národní přírodní rezervace Týřov, jedné z nejcennějších částí Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Zážitkem, který bere dech, je výhled z rozvalin hradního paláce na Týřovské skály a vzhůru proti proudu Berounky ke Skryjím. V tu chvíli pochopíte, co na Týřov dvakrát přivedlo i básníka Máje Karla Hynka Máchu. Nebo to snad byla známá pověst o dvanácti zakletých dívkách, které už dlouho čekají v hradních rozvalinách na vysvobození? |
|
   |
8. Barrande, Skryje a trilobiti Trojice, která dobyla vědecký svět Francouzský inženýr Joachim Barrande (1799-1883) původně přijel do údolí Berounky u Skryj na Křivoklátsku vyměřovat trasu koněspřežné železnice z Prahy do západních Čech. Při tom tu ve 30. letech 19. století odkryl bohatá naleziště zkamenělin trilobitů, mořských tvorů, kteří žili před čtyřmi sty miliony let, a pozdvihl tak tento malebný kout Křivoklátska, o němž spisovatel Miroslav Ivanov řekl, že patří k nejkrásnějším místům světa, na Mekku světové paleontologie. Na počest slavného Francouze stojí ve Skryjích pomník, bližší pohled do jeho života a vědecké práce nabízí expozice v podkroví místního muzea, k vidění jsou tu vedle krásných exemplářů trilobitů a dalších zkamenělin i některé vědecké přístroje Joachima Barrande. Ve Skryjích se vyplatí nechat si čas také na procházku místní venkovskou památkovou zónou s roubenými chalupami a na výlet k romantickým Jezírkům v údolí Zbirožského potoka, jednomu z nejstarších a nejoblíbenějších turistických cílů Křivoklátska. |
|
   |
9. Křivoklátsko Oty Pavla „Tak krásná a milovaná“ místa skvělého spisovatele „Kdyby to bylo napsaný anglicky, svět by mu ležel u nohou,“ prohlásil herec Jan Werich o sbírkách vzpomínkových povídek Oty Pavla Smrt krásných srnců a Zlatí úhoři, které jsou od prvních vydání v 70. letech minulého století znovu a znovu vydávaným bestsellerem. Příběhy o povedeném tatínkovi Leovi, králi křivoklátských převozníků a pytláků Proškovi, vlčákovi Holanovi, Luhu pod Branovem, řece Berounce a rybách byly přeloženy do několika světových jazyků a dvakrát zfilmovány. Ať podniknete cestu „tak krásným a milovaným“ krajem života a povídek Oty Pavla po vlastní ose nebo se necháte vést turistickým průvodcem Křivoklátskem Oty Pavla, rozhodně neopomeňte zastavit se v pamětní síni Oty Pavla v domku převozníka Proška v Luhu pod Branovem, posedět před chalupou na lavičce pod akátem, pod kterým prý všichni mluví pravdu – i rybáři! – a nechat se svézt na druhý břeh Berounky v převozníkově pramici. |
|
 |
10. Památný buk u Mšeckých Žehrovic Nejkrásnější český buk, hvězda seriálu Paměť stromů Všechny díly oblíbeného dokumentárního cyklu České televize Paměť stromů o památných a mimořádných stromech v České republice začínaly stejně – koláží záběrů na buk u Mšeckých Žehrovic během čtyř ročních období. Asi čtyřsetletý velikán s třicet metrů vysokou a snad ještě širší korunou si tvůrci seriálu nevybrali jako ústřední strom znělky náhodou. Je totiž nejenom krásný, ale jak divákům prozradil průvodce seriálem Luděk Munzar, tím vůbec nejkrásnějším bukem v naší zemi. |
|
 |
11. Boží kámen u Sosně Tajemný kámen, na kterém prý odpočíval Bůh Je to nejpodivnější z podivných kamenů v krajině Rakovnicka. Hluboké rýhy v obřím žulovém bochníku v lese nad Sosní u Jesenice prý vznikly od těl samotného pána Boha a jeho andělů, kteří na kameni odpočívali při cestě světem. Lidé dodnes věří, že kámen je posvátný a nikdo s ním nesmí hnout. Podivín, který ho před několika lety nechal odvézt pryč, zanedlouho poté zemřel za zvláštních okolností. |
|
| A ještě deset dobrých tipů (nejen) pro fajnšmekry |
||
 |
12. Tleský poklad Unikátní poklad, objevený pionýry ve staré tvrzi V roce 1962 byl v zaniklé tvrzi v Tleskách objeven unikátní poklad čtyř set kroužků ze zeleného skla, používaných ve středověku jako náhradní platidlo. Takzvaný Tleský poklad je k vidění v historické expozici Vlastivědného muzea v Jesenici. |
|
  |
13. Hlava Kelta Celosvětová ikona keltské kultury Roku 1943 byla u Mšeckých Žehrovic nalezena opuková plastika hlavy keltského druida, vytvořená ve 3. století před naším letopočtem. Originál díla, které se stalo celosvětovou ikonou keltské kultury, je uložen v Národním muzeu, kopii můžete vidět v expozici Keltové na Rakovnicku v muzeu v Novém Strašecí. |
|
 |
14. Pieta z mozaiky Unikátní obraz z keramiky RAKO Řezaná mozaika se říká umělecké technice skládání obrazů z barevných kousků glazované keramiky, kterou počátkem 20. století proslavil výtvarník Jano Köhler. Jedním z mála Köhlerových děl v Čechách se pyšní Rakovník – obrazem Piety, složeným z kousků rakovnické keramiky RAKO. |
|
 |
15. Socha sv. Jana Nepomuckého Barokní pomník císařského lovu Nejkrásnější barokní socha v krajině Rakovnicka stojí na lesní mýtině blízko Nového Domu na Křivoklátsku jako připomínka honu, který v roce 1721 uspořádal držitel křivoklátského panství J. J. Valdštejn pro císařovnu Alžbětu Kristýnu. |
|
  |
16. Vrch Dřevíč Místo bájného hradiště, o kterém psal i Kosmas Jako příď obrovské lodi plující vstříc sopečným kupám Českého Středohoří se v krásném údolí Pochvalovského potoka zdvihá vrch Dřevíč, jehož minulost je stejně vzrušující jako pověsti, které se o něm vyprávějí. Podle archeologických nálezů osídlili lidé Dřevíč už v pravěku, sídlili tu snad i Keltové, v čase přemyslovských knížat tady stával podle kronikáře Kosmy přepevný hrad. Část rozlehlé plochy dnes pustého hradiště, kterému dominuje osamělý kostelík sv. Václava lemují až šest metrů vysoké valy. |
|
 |
17. Opuková architektura Poddžbánska Stavby z bílých kvádříků a červených cihel Pořekadlo, že „v jednoduchosti je síla“ trefně vystihuje strohou, přesto nesmírně působivou architekturu obytných domů i hospodářských budov vesnic Poddžbánska, zděných z neomítané zlatavé opuky a doplněných prvky z režných červených cihel. Tato architektura z přelomu 19. a 20. století nemá jinde v Česku obdoby. |
|
 |
18. Telekomunikační borovice První vysílač v podobě umělého stromu v Česku „Není strom jako strom: některé borovice vás spojí s blízkými,“ nadepsal deník MF Dnes článek o technické zajímavosti, která se záhy po uvedení do provozu stala středem zájmu nejen odborníků, ale i zvídavých turistů. Řeč je o telekomunikačním stožáru pro šíření signálu mobilních telefonů, maskovaném jako umělá borovice. První zařízení svého druhu v Česku „roste“ ve svahu vrchu Vošková poblíž vesnice Milý. |
|
 |
19. Lány chmelnic Půvabné v každé roční době, obrostlé chmelem, i holé Rakovnicko je tradiční oblastí pěstování chmele, zelené zlato se tu pěstuje na ploše asi 1500 hektarů, což představuje více než čtvrtinu ploch pro pěstování chmele v celé ČR. Nejrozsáhlejší plochy chmelnic jsou v okolí Kněževsi a Kolešovic, na katastrech těchto dvou obcí se chmel pěstuje na ploše asi 300 hektarů. |
|
 |
20. Smírčí kříže u Václav Stovky let staré kříže, připomínající prý bratrovraždu Třo starobylé, takzvané smírčí kříže mezi Václavy a Řeřichy jsou nejpůsobivější z více než tuctu těchto podivuhodných památek, které se dochovaly na Rakovnicku. Podle pověsti připomínají tyto podivuhodné památky smrtelný souboj bratrů o dědictví. |
|
 |
21. Lom Bedlno Romantické zákoutí, kde točili filmovou Rusalku Dávno opuštěný zatopený lom poblíž Bedlna, jedno z mnoha podobných míst Jesenicka, si v roce 1977 vybrali filmaři jako kulisu adaptace opery Rusalka s Magdou Vášaryovou v titulní úloze. Lom s jezírkem, kterému se podle filmu říká Rusalčí, a dvanáct metrů vysokou skalní stěnou je od roku 1994 chráněným významný krajinným prvkem. |
|
| A navrch několik oblíbených výletních míst v nejbližším okolí Rakovnicka |
||
| Lány Letní sídlo prezidenta republiky, Muzeum T. G. Masaryka, hrob T.G. Masyryka a jeho rodiny, muzeum sportovních vozů. |
||
| Dolním Ročov Barokní klášter od Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Významné poutní místo, známé z povídek Václava Beneše Třebízského. |
||
| Mariánská Týnice Poutní místo a proboštství, barokní stavba Jana Blažeje Santiniho. Muzeum severního Plzeňska. Radimova lípa. |
||
| Třebíz Skanzen lidové architektury, rodiště spisovatele Václava Beneše Třebízského, autora slavného románu Bludné duše. |
||
| Petrohrad Trosky středověkého hradu s kaplí Všech Svatých. |
||
| Kožlany Rodiště prezidenta E. Beneše, muzeum (E. Beneš, hrnčířství). |
