Turistická stezka s rozhlednou v Pavlíkově
Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Křivoklátsko
|
  |
Vánoce roku 1100 byly pro knížete Břetislava II. z rodu Přemyslovců poslední v jeho životě. Vracel se právě z lovu v křivoklátských lesích do knížecího dvorce ve Zbečně, když naň v úvozu blízko Zbečna zaútočil kopím vrah Lorek, najatý nepřátelským rodem Vršovců. Po dvoudenním boji o život Břetislav II. zraněním podlehl. Na místě, kde podle pověsti Lorek knížete probodl, lidé postavili kapličku, která tam stojí dosud. Po Břetislavově násilné smrti však Přemyslovci na Křivoklátsko nezanevřeli. Byl to pravděpodobně král Přemysl Otakar II., řečený „železný a zlatý,“ kdo na ostrohu nad říčkou Rokytkou (dnešním Rakovnickým potokem) vystavěl lovecký hrádek, z něhož další pokolení českých panovníků vybudovala velkolepý hrad Křivoklát - perlu v koruně českých památek, klenot gotické architektury i jeviště slavných historických příběhů: narození Markéty, první dcery krále Karla IV., tajné lásky arciknížete Ferdinanda Tyrolského a krásné kupecké dcery Filipíny Welserové nebo věznění anglického alchymisty Edwarda Kelleyho a biskupa českých bratří Jana Augusty, jenž v obávaném křivoklátském žaláři strávil dlouhých 16 let. Než hrad ve dvacátých letech 20. století koupil československý stát, patřil téměř dvě století šlechtickému rodu knížat z Fürstenberka, která Křivoklátsko přivedla k nebývalému rozkvětu. Z hojných upomínek na tento významný šlechtický rod tu vynikají nad ostatní nekonečné křivoklátské lesy, o které v knížecích fürstenberských službách pečovali mnozí z nejlepších odborníků své doby, monumentální pomník knížete Karla Egona II. Fürstenberka a sám hrad Křivoklát, vzkříšený Fürstenberky z ruin, které z hradu zbyly po ničivém požáru v roce 1826. Ke křivoklátskému panství knížat z Fürstenberku patřil do roku 1921 i zámek v Lánech, který toho roku Fürstenberkové prodali československému státu jako budoucí letní sídlo prezidenta T. G. Masaryka. Tím se oficiálně stalo ještě téhož roku a prezident Masaryk, stejně jako o téměř tisíciletí dříve Přemyslovci, si Křivoklátsko velice oblíbil. Lány považoval za svůj druhý domov, po odstoupení z prezidentské funkce tu prožil závěr svého života a spolu s chotí Charlottou, synem Janem a dcerou Alicí je tu i pohřben. Jeden z posledních výletů, který Masaryk z Lán podnikl, vedl v březnu 1937 ke hradu Krakovci, kde v roce 1414 několik měsíců před odchodem do Kostnice pobýval mistr Jan Hus a kde sepsal svou závěť v předtuše blížící se mučednické smrti. Gotický Krakovec, zvaný posledním hradem v Čechách pro svou výjimečnou architekturu, stojící na vývojovém pomezí hradů a zámků, zpustl po požáru koncem 18. století. Přestal být hrdým šlechtickým sídlem, o to více však začal přitahovat romantické poutníky včetně básníka Karla Hynka Máchy, který Krakovec navštívil při svých toulkách po starých hradech Křivoklátska. Nedošel při nich k nejmenšímu královskému hradu v Čechách – Jenčovu, zato dvakrát vystoupal k rozvalinám královského Týřova, postaveného ve třináctém století podle vzoru nedobytných francouzských kastelů. Stejně jako před téměř dvěma sty lety básník Máje, tak i dnes se lidé na Týřov rádi vrací, aby si znovu dopřáli opojný pohled z trosek hradního paláce ke Skryjím, proslaveným zkamenělinami prehistorických živočichů trilobitů, objevených v okolí této vesnice francouzským badatelem Joachimem Barrande, k Týřovicím, kde žil a tvořil populární autor literatury faktu Miroslav Ivanov, dolů kolem strmých Týřovických skal údolím Berounky, krásné a milované řeky spisovatele Oty Pavla, jehož vzpomínkové povídky z Křivoklátska, vydané ve sbírkách Smrt krásných srnců a Jak jsem potkal ryby, baví a dojímají až k slzám další a další generace okouzlených čtenářů, nebo do hlubokých lesů ve stráních nad potokem Oupoří, kde lovíval nepolapitelný pytlák Fous a které jsou domovem Dymy – strážného ducha křivoklátských lesů, jehož příchod ohlašují cáry mlhy, stoupající po bouřce z lesů. Na Křivoklátsko, vyhlášené v roce 1977 genovou bankou dřevin v programu Člověk a biosféra organizace UNESCO a rok nato chráněnou krajinnou oblastí, se rádi vrací i filmaři, točila tu Angelina Jolie, Matt Damon i Elijah Wood. Nevšední poklonu složili Křivoklátsku tvůrci nové filmové adaptace milostné středověké legendy Tristan a Isolda, když prohlásili, že projeli celou Evropu, ale tajuplnější a romantičtější lesy než na Křivoklátsku jinde nenašli. |
|
