Turistická stezka s rozhlednou v Pavlíkově
Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Rozlehlá náves s barokním kostelem Všech Svatých, lemovaná řadou historických venkovských domů, zděných z typického místního kamene - zlatavé opuky. Soubor zdejších opukových domů patří k nejpůsobivějším v oblasti Džbánu. Na návsi je vystaveno několik artefaktů z místního sochařského sympozia.
zobrazit v mapěKříž z počátku 19. století, který věnovali rodiče Rudolfa Raddy za uzdravní svého syna, který v místech, kde kříž stojí, spadl z koně tak nešťastně, že málem přišel o život.
zobrazit v mapěBarokní památka z první poloviny 18. století. Na podstavci sochy šlechtické erby, zřejmě Mollartů a Kaiserštejnů.
zobrazit v mapěBarokní památka z první poloviny 18. století věnovaná obcí "ke cti a chvále pánu Bohu a svatému Isidorovi na čest".
zobrazit v mapěBarokní socha z první poloviny 18. století. K soše původně patřil i čert, kterého svatý Prokop držel na řetězu, byl však koncem 19. století kvůli své pobuřující ošklivosti odstraněn.
zobrazit v mapěKámen ve tvaru kola s reliéfy kříže po obou stranách, který se nachází při silnici u Velkého rybníka, je jednou z nemnoha památek svého druhu v České republice. Soudí se, že býval znamením, které formany upozorňovalo na blížící se povinnost zaplatit clo - poplatek za použití cesty.
zobrazit v mapěDva smírčí kříže, které se nachází před vlastivědným muzeem v Jesenici, sem byly přeneseny z lesa u blízkých Kosobod, kde podle pověsti ukazovaly místo, kde se ve vzájemné potyčce zabili dva pasáčci různé náboženské víry.
zobrazit v mapěKlečetné, socha Panny Marie Immaculaty
Socha je umístěna na vysokém hranolovém podstavci z pískovce. Podstavec je v horní části zdoben reliéfem. V dolní části podstavce je vytesán letopočet 1819. Socha i s podstavcem je postavena na třístupňovém piedestalu, po jehož stranách jsou zbytky dvou kamenných sloupů, které kdysi nesly těžký řetěz. Kulturní památka.
zobrazit v mapěBarokní stavba fary z roku 1731. Kulturní památka. V současnosti sídlo Českého svazu chovatelů, místní organizace Kolešovice.
zobrazit v mapěKostelík, kaple Maří Magdalény
Podle pověsti kázal u kaple během svého pobytu na blízkém hradě Krakovci v roce 1414 mistr Jan Hus. Dnešní podoba kaple je z konce 19. století. Kapli obklopuje malebná náves lemovaná řadou půvabných historických venkovských chalup.
zobrazit v mapěKounov, kounovské kamenné řady
Nejzáhadnější místo Česka. Čtrnáct rovnoběžných řad kamenů těžkých až několik tun, které se táhnou v délce až 400 metrů od severu k jihu napříč plochým temenem vrchu Rovina. Stáří ani účel řad, objevených v roce 1934 kounovským učitelem Antonínem Patejdlem, se dosud přes veškeré úsilí několika generací odborníků i nadšených amatérských badatelů nepodařilo objasnit. Nejčastěji se o řadách spekuluje jako o pouhých polních mezích, nebo pravěké astronomické observatoři. Areál řad je volně přístupný. S historií bádání o řadách se blíže můžete seznámit ve stále expozici Kounovské kamenné řady, umístěné v budově hostince U Tří lip v Kounově.
zobrazit v mapěOsmiboký altán, který v roce 1823 věnoval křivoklátský kníže a majitel Krušovic Karel Egon II. Fürstenberk své milované ženě Amálii, vévodkyni bádenské. Jejím jménem nazval i vrch, kde altán stojí. Altán byl původně vyhlídkový, rozhledu do kraje dnes brání vzrostlý les. Altán je volně přístupný.
zobrazit v mapěKřivoklát, kaplička sv. Eustacha
Barokní kaplička z konce 17. století, věnovaná křivoklátským lovčím Janem Kryštofem Raymanem. Poutní místo křivoklátských myslivců.
zobrazit v mapěVedle vchodu na vnitřní straně ohradní zdi kostela svatého Petra v okovech se nachází zazděné dvě sešlé náhrobní desky - urozeného pána Hendrycha Jakuba Týřovského z Enzidle, který zemřel roku 1618 (deska se znakem nahoře) a vladyky Jana Strašího Chlumčanského z Přestavlk na městečku Čisté. Ten zemřel roku 1590.
zobrazit v mapěKapličku na rozcestí silnic Křivoklát - Lány - Nový Dům věnoval roku 1861 křivoklátský kníže Emil Fürstenberk své sestře Elišce, snad na počest její návštěvy na Křivoklátě.
zobrazit v mapěBarokní památka, zřejmě z první poloviny 18. století. Na sloupu sousoší Piety - Panny Marie s ukřižovaným Ježíšem.
zobrazit v mapěBarokní sloup z roku 1714, původně se soškou sv. Šebestiána, nyní bez ní. U sloupu krásná stará lípa.
zobrazit v mapěBarokní památka z první poloviny 18. století. Na podstavci sochy šlechtické erby, zřejmě Mollartů a Kaiserštejnů.
zobrazit v mapěOlešná, socha sv. Jana Nepomuckého
Barokní socha z roku 1704. Na podstavci rodové erby donátorů - hraběte Petra Arnošta z Mollartů a jeho ženy Marie Lidmily, rozené z Kiserštejna.
zobrazit v mapěUnikátní dřevěná stavba ze 16. století, podle spisovatele Zikmunda Wintra cosi mezi starobylým obšírným českým holubníkem a čínskou pagodou. Zvonice není přístupná, její průhledový model je vystaven v historické expozici rakovnického Muzea T. G. M.
zobrazit v mapěBarokní památka z první poloviny 18. století. Součástí výzdoby sloupu je znak města a sochy zemských patronů - svatého Václava, Víta, Vojtěcha a Prokopa. Latinský nápis na podstavci obsahuje prosbu mariánských ctitelů k Panně Marii o ochranu města.
zobrazit v mapěRakovník, palác cisterciáků z Plas
Barokní stavba z druhé poloviny 18. století. Cisterciákům z kláštera v Plasích sloužila k odpočinku při cestách do Prahy. V současnosti jsou v paláci umístěny vlastivědné expozice Muzea T. G. M. Na nádvoří paláce lapidárium drobných kamenných památek města a busta spisovatele Zikmunda Wintra.
zobrazit v mapěV průčelí historické budovy s hodinovou věží je umístěn znak města a pamětní deska Sixta z Ottesdorfu (asi 1500 - 1583), autora cenného historického spisu o vzpouře českých stavů proti císaři Ferdinandovi I. v letech 1546-47 Dennopis čili Historie oněch dvou nepokojných let.
zobrazit v mapěStarobylý renesanční dům s fasádou zdobenou výjevy ze života biblického Samsona. V domě galerie a kavárna Samson-Cafeé.
zobrazit v mapěRakovník, zvonice u kostela sv. Bartoloměje
Stavba z konce 15. století, do dnešní podoby upravená koncem 19. století. Ve zvonici je zavěšen slavný, pověstmi obestřený zvon Žebrák. Zvonice není přístupná.
zobrazit v mapěSenomaty, zvonice u kostela sv. Vavřince
Stojí na čtvercovém půdorysu o straně 7,15 m. Přízemí je vystavěno z hrázděného zdiva, kryto šindelovou valbou na jejímž otupeném vrcholu sedí dřevěná čtyřboká lucerna, krytá rovněž šindelovou valbou. Zvonice je opatřena dvěma zvony, první pochází z roku 1771, je vysoký 0,47 m při průměru 0,61 m. Jeho ucha jsou hladká, koruna vroubkovaná a pod ní je pás z hlaviček andílků. Na plášti jsou reliéfy sv. Petra a Pavla a na druhé straně sv. Vavřince. Druhý zvon byl ulit v roce 1774, je 0,80 m vysoký při průměru 1,05 m. Jeho ucha jsou zdobená maskami. Na koruně je šest kartuší s výjevy z posledního soudu. Plášť je vyzdoben reliéfem Panny Marie, která stojí u ukřižovaného Ježíše Krista, a na druhé straně reliéfem raka na kartuši. Na spodní obrubě je vyryto osm křížků. Jak dokazují nápisy na plášti resp. koruně zvonů, byly oba ulity v dílně Jana Jiřího Küh
nera na Malém Městě pražském.
Torzo litinového kříže osazeného do kamenného podstavce. Litinový kříž byl v minulosti nahrazen kovovým dílem, ale i tento byl zničen.
zobrazit v mapěKaplička se studánkou, jejíž vodě byla připisována zázračná moc. Podle pověsti se u studánky zjevila koncem 17. století jedné dívce z Petrovic Panna Maria. Záhy se studánka stala poutním místem a voda z Boží studnice spojená s vírou v její zázračnou moc prý uzdravila bezpočet nemocných.
zobrazit v mapěPetrovice, kostel Navštívení Panny Marie
Pěkná barokní stavba z počátku 18. století. Zasvěcení kostela připomíná zázračnou událost, která se koncem 17. století odehrála u studánky v sousedství kostela - jedné dívce se tu zjevila Panna Maria. S kostelem sousedí pozoruhodný areál barokní fary, pocházející ze stejné doby.
zobrazit v mapěStavba má obdélníkový půdorys a je jednopatrový. Uprostřed podélného nádvorního průčelí vybíhá křídlo s hlavním vchodem, jehož vstupní portál zakončený půlkruhovým obloukem má nadpražní římsu. Nad tímto křídlem je ve střeše zděný vikýř s mansardovým oknem. Zahradní průčelí je uprostřed nad hlavní římsou zakončeno trojúhelníkovou atikou se štítem s rodovým znakem Wallisů. Klasicistní fasáda zámku je členěna vodorovnými pásy s kordónovou římsou a parapetem pod okny, který je zdoben girlandami. V přízemní části interiéru zámku mají některé místnosti valené klenby s jednoduchými štukovými ozdobami. Do prvního patra vede z haly široké dřevěné schodiště s rovným stropem, na němž je slepá freska. Také všechny místnosti v patře mají rovné stropy a v jedné místnosti je další slepá freska. Součástí kulturní památky je i ohradní zeď a park – nádvoří.
zobrazit v mapěProvizorně sestavený kamenný kříž s plastikou Krista, podstavec je nakloněný na nerovném podkladu, podepřený, v minulosti neodborně opravovaný
zobrazit v mapěKolébka rodu druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Ze Šlovic pocházeli oba prezidentovi dědové.
zobrazit v mapěKříž zajímavý především postavou Spasitele, která je zhotovena z plechu a připevněna na dřevěný kříž. Na dřevěném kříži byla osazena silueta Krista z plechu. Po restaurování došlo k odcizení postavy Krista. Šlo na tomto území o poměrně neobvyklou pamětihodnost, protože podobné ztvárnění je typické pro území Sudet a německé země.
zobrazit v mapěNa hřbitově se nachází hrob Václava Matouška (1883-1948), který řadu let žil v chýši pod hradem Týřovem a jehož životní příběh inspiroval spisovatele Otu Pavla k črtě Fialový poustevník. Najdete tu také hrob autora populárních knih literatury faktu Miroslava Ivanova (1929-1999), který žil a tvořil v nedalekých Týřovicích.
zobrazit v mapěVlastivědné muzeum. Expozice: Skryjsko-týřovické kambrium (zkameněliny trilobitů, horniny, Joachim Barrande), Světnice našich prababiček, Lidová architektura v povodí Berounky.
zobrazit v mapěRomantická skalní průrva s malým vodopádem a jezírkem na Zbirožském potoce.
zobrazit v mapěSkryje, venkovská památková zóna
Soubor roubených chalup. Více informací o lidové architektuře v povodí Berounky najdete v expozici Památníku Joachima Barrande ve Skryjích.
zobrazit v mapěLouka na levém břehu řeky Berounky pod Týřovickými skalami, místo natáčení filmů Tristan a Isolda a Naprosto osvětleno. Pro film Tristan a Isolda tu filmaři postavili středověký hrad (na snímku) s rybářskou vesnicí. Po dokončení filmu byl hrad zbořen.
zobrazit v mapěTrosky středověkého hradu ze 13. století s dokonalým obranným systémem. Z Týřova krásná vyhlídka do údolí řeky Berounky. K Týřovu se váže známá pověst o 12 zakletých dívkách, žijících v podobě ryb v hradní studni. Trosky se nachází v Národní přírodní rezervaci Týřov, jedné z nejcennějších částí CHKO Křivoklátsko. Pod hradem u řeky osada Matouškov v místech, kde žil "Fialový poustevník" Václav Matoušek, známý z tvorby Oty Pavla. Trosky hradu jsou volně přístupné.
zobrazit v mapěMohutná skalní stěna na levém břehu řeky Berounky. Podle známé pověsti odtud čert lámal kámen na stavbu mostu přes řeku Berounku. Posledními zbytky mostu jsou prý dva obří kameny v řece pod skálou. Skála je přírodní rezervací s cennou faunou a flórou.
zobrazit v mapěNezabudice, hostinec Rozvědčík
Proslulý výletní hostinec, známý z tvorby spisovatele Oty Pavla. Hostinec založil ve 30. letech 20. století legionář Jaroslav Franěk z Nezabudic, popravený za druhé světové války nacisty za odbojovou činnost. Hostinec se nachází při ústí Skřivaňského (Tyterského) potoka, kde Ota Pavel chytil svého prvního pstruha.
zobrazit v mapěExpozice věnovaná životu a dílu spisovatele Oty Pavla umístěná v domku převozníka a krále křivoklátských pytláků Karla Proška, jedné z ústředních postav Pavlových povídek. Před domkem akát, pod kterým prý všichni mluví pravdu, podle Oty Pavla dokonce i rybáři. U domku přívoz - doprava v pramici přes řeku Berounku.
zobrazit v mapěVyhlídka do údolí řeky Berounky, na kraj Oty Pavla kolem Branova a Nezabudic. Nezabudické skály jsou přírodní rezervací a jsou přístupné po červené turistické trase z Nezabudic nebo Roztok.
zobrazit v mapěJeden z nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů, skvost gotické architektury s 900letou historií, místo natáčení řady filmů, především pohádek. Křivoklát byl také obávaným vězením, jehož nehostinnost okusil na vlastní kůži mimo jiné anglický alchymista Edward Kelly. Křivoklát byl také útočištěm tajné lásky arcivévody Ferdinanda Tyrolského a měšťanské dcery Filipíny Welserové, jednoho z nejslavnějších milostných příběhů v dějinách evropských monarchií. Posledním šlechtickým majitelem Křivoklátu byl významný knížecí rod Fürstenberků, který Křivoklát zachránil před zkázou, když nešetřil úsilím ani penězi na jeho obnovu po ničivém požáru, který hrad zpustošil v první polovině 19. století. K nejkrásnějším vyhlídkám na hrad vedou čtyři vycházkové okruhy.
zobrazit v mapěStarobylý mlýn známý z povídek Oty Pavla. U Nezabudického mlýna chytil Ota Pavel své zlaté úhoře.
zobrazit v mapěPřírodní rezervace (suťový les s porosty tisu). Rezervací vede naučná stezka (1 km, pro pěší) zaměřená na dřeviny CHKO Křivoklátsko a geologii rezervace. Začátek NS je u ústí potoka Klucná při silnici Roztoky-Branov.
zobrazit v mapěNa hřbitově hrob (na snímku) rodičů spisovatele, básníka a významného lékaře Antonína Trýba (jim a jejich památce věnoval některé své básně), sestry spisovatele Svatopluka Čecha Marie, bratra historika Augusta Sedláčka Rudolfa a také tu najdete dnes už neúplný hrob ředitele Kratochvíla, navržený proslulým slovinským architektem Jože Plečnikem.
zobrazit v mapěKřivoklát, vyhlídka Paraplíčko
Vyhlídka ze skály nad soutokem řeky Berounky a Rakovnického potoka do údolí řeky Berounky a na obec Roztoky.
zobrazit v mapěNovogotická stavba z konce 19. století od významného českého architekta Josefa Mockera, stavitele pražské svatovítské katedrály. Nad hlavním vchodem znak knížat Fürstenberků, donátorů stavby.
zobrazit v mapěKřivoklát, pomník knížete Karla Egona II. Fürstenberka
Čtrnáct metrů vysoký novogotický pomník s bustou knížete od sochaře Emanuela Maxe věnovali v roce 1860 fürstenberští úředníci a zaměstnanci jako projev úcty a lásky ke knížeti, „v celém okolí nezapomenutelnému,“ velkému lidumilovi a neúnavnému podporovateli věd a umění. Karel Egon II. Fürstenberk žil v letech 1796-1854. Od pomníku je nejkrásnější vyhlídka na hrad Křivoklát.
zobrazit v mapěKřivoklát, Naučná stezka Brdatka
Naučná stezka Přírodní rezervací Brdatka na levém břehu řeky Berounky mezi Křivoklátem a Zbečnem, věnovaná fauně, flóře a geologii rezervace. Na trase stezky vyhlídkový Gloriet a možnost odbočky (od Glorietu) k památné kapličce sv. Eustacha na Zámeckém vrchu. Trasa měří 3,3 km a je určena pro pěší. Začátek u parkoviště nad hradem v Křivoklátě.
zobrazit v mapěKřivoklát, Školní naučná stezka Křivoklát
Naučná stezka, vytvořená především jako doplněk k výuce přírodopisu, se na pětadvaceti zastaveních věnuje přírodě Křivoklátska (fauna, flóra, poznávání stromů a stop, péče o zvěř atd.). Začátek 50 m od ZŠ Křivoklát, délka 1 km, určeno pro pěší.
zobrazit v mapěRoubená usedlost s nejstaršími částmi z 16. století, vzácná památka lidové architektury. Statek je přístupný. V sezóně o víkendech ukázky zadělávání a pečení domácího chleba.
zobrazit v mapěRoubená usedlost, kulturní památka. V rybárně žil na sklonku svého života Ota Pavel. Před domem mohutný, čtyři sta let starý památný dub, který podle pověsti roste nad hrobem švédského generála z třicetileté války. Na rybárně se natáčely filmové adaptace povídek Oty Pavla.
zobrazit v mapěPřehrada z 50. let 20. století se 175 m širokou a 50 m vysokou hrází a s rozlohou přes 70 hektarů. Přístupná je pouze koruna hráze, jinak se přehrada nachází v uzavřené Lánské oboře.
zobrazit v mapěSkryje, Památník Joachima Barrande
Žulový pomník s bustou Joachima Barrande u skryjské školy
zobrazit v mapě
